Česko, Maďarsko, Polsko nečekají závratné sumy z mobilních aukcí
Ministr dopravy a spojů Jaromír Schling má tento týden vládě předložit svůj odhad výnosů případné aukce licencí na provozování mobilních telekomunikačních sítí třetí generace. Až dosud se v souvislosti s udělováním licencí pro sítě UMTS (Universal Mobile Telecommunications System) hovořilo výhradně o takzvané soutěži krásy, v níž nerozhoduje výše částky, za niž je zájemce ochoten licenci odkoupit, ale splnění kritérií stanovených vypisovatelem tendru. Tak byla mimo jiné loni udělena třetí licence pro operátora mobilních sítí druhé generace, známé pod zkratkou GSM. Podklady pro jednání vlády vznikají na vyžádání ministra financí Pavla Mertlíka. Jeho tiskový mluvčí Libor Vacek však říká, že zpráva nemá přímou souvislost s určováním strategie udělování licencí pro sítě UMTS. „Od ministra vím, že je to jen podklad pro jednání o rozpočtu. Ministr dopravy a spojů Schling má pouze říct, co by se dalo v aukci získat. Ukáže–li se odhad realizovatelný, daly by se výnosy z aukce použít na zvláštní výdaje do školství. Neočekává se však žádné závazné rozhodnutí, řekl Libor Vacek týdeníku EURO. Mertlík se už dříve vyjádřil v tom smyslu, že by preferoval tu formu udělení licencí, která přinese finanční výnos. Zpráva pro Mertlíka. „Licence je sice možné udělit i v aukci, nový telekomunikační zákon ale stanoví, že v případě nedostatku kmitočtů musí jít o výběrové řízení, oponuje zájmům ministra Mertlíka Marcela Gürlichová, náměstkyně ministra dopravy a spojů odpovědná za telekomunikace. Zákon podle jejích slov ukládá vyhlásit výběrové řízení, pokud počet zájemců převyšuje počet licencí, což prý ministerstvo očekává. To se ovšem ministerstvu financí nelíbí. „Argumenty pro vyhlášení soutěže krásy jsou přinejmenším diskutabilní. Že by byly neprůstřelné, to tedy vůbec ne, říká Libor Vacek. Situace se navíc změnila i v tom, že podle nejnovějších plánů by měl stát udělit celkem čtyři licence, když ještě nedávno se hovořilo jen o třech licencích pro současné operátory. V tuto chvíli není jasné, zda by tři licence měly zůstat vyhrazené pro fungující operátory mobilních sítí a do soutěže by šla jediná, ať už do aukce, či do soutěže krásy. O tom všem má kabinet rozhodnout do konce září. V tuto chvíli je nepochybné, že materiál připravený Schlingovým ministerstvem sehraje důležitou roli už tento týden při jednání o rozpočtu. Ministr Mertlík se přitom domnívá, že aukce by mohla vynést nejméně dvacet miliard korun. Některé další odhady nezávislých institucí hovoří až o částce o deset miliard vyšší. Úskalí aukce. „Skoro všechny středoevropské vlády budou o způsobu udělování licence teprve rozhodovat a já se domnívám, že nakonec zvolí aukci. To se týká i České republiky, konstatoval v rozhovoru pro týdeník EURO István Máté-Tóth, telekomunikační analytik z Londýnské pobočky investiční banky Crédit Suisse First Boston. Podle jeho slov je při určování strategie důležité přihlédnout k tomu, kolik nových licencí bude. „Právě nově příchozí firmy ženou cenu vzhůru, vysvětlil Máté–Tóth. Londýnský analytik upozorňuje, že situaci ve významných západoevropských zemích, které udělovaly licence v dražbách, nelze porovnávat se situací ve střední a východní Evropě. „Británie, Francie, Německo či Itálie jsou strategické trhy. Marginální trhy ze střední a východní Evropy se s nimi nemohou srovnávat. To je případ Česka a Maďarska. Polsko je na tom lépe vzhledem k velikosti trhu, říká István Máté–Tóth. Česká republika má podle jeho slov „zajímavou minulost v udělování licencí způsobem soutěže krásy. Právě to podle analytika Credit Siusse First Boston vedlo v České republice k vysoké penetraci mobilními telefony v relativně krátkém čase. Také Máté–Tóth připouští, že aukce je nejjednodušším způsobem udělení licencí: „Přitom je však nutné si pamatovat, že cenu služeb nakonec určují čtyři subjekty – investoři, podniky, vlády a spotřebitelé. Úkolem vlády je rovněž, aby posoudila, kdo by se do aukce přihlásil. „Všechny velké telekomunikační společnosti už na českém trhu působí, říká analytik. Polská výjimka. Na veřejnou aukci pěti licencí UMTS se právě chystají Poláci. Agentura Reuters minulý pátek s odvoláním na vládní zdroj oznámila, že aukce by měla vynést tři až 3,5 miliardy dolarů. „Minimální požadovaná cena bude 700 až 800 milionů eur, prohlásil nejmenovaný vládní úředník. To zhruba odpovídá již dříve oficiálně zveřejněnému odhadu výnosů z aukce licencí pro mobilní sítě třetí generace. Jednu licenci přitom automaticky získá dominantní telekomunikační operátor TPSA, jehož strategickým partnerem je France Télécom. Aukce se chtějí účastnit také dva zbylí mobilní operátoři, kterými jsou PTC a Polkomtel. O licenci bude usilovat i provozovatel pevných sítí Netia. Ministerstvo spojů dá při výběru přednost těm společnostem, které již v Polsku služby provozují, stejně jako skupinám prominentních světových telekomů. Kromě ceny bude ministerstvo zohledňovat úroveň technické nabídky a výši finančního kapitálu. Uzávěrka nabídek je 6. listopadu a jména vítězů by měla být známá po třífázovém výběrovém procesu 29. listopadu. Už v roce 2003 budou muset vybraní operátoři prokázat, že služby v sítích UMTS poskytují minimálně ve čtvrtině Polska. Do roku 2005 musejí pokrýt šedesát procent a do roku 2009 celkem osmdesát procent území. O poznání hůře je na tom zatím Maďarsko. Budapešťská vláda zatím neoznámila, kdy hodlá licence UMTS udělit. „Očekávám, že to bude někdy v první polovině roku 2002, odhaduje István Máté–Tóth, analytik Credit Suisse First Boston. V Maďarsku se na jaře příští rok konají parlamentní volby, které by mohly celý proces urychlit. Vláda by se mohla chtít před voliči „blýsknout úspěšnou aukcí a slíbit některé nové výdaje. Zisk jen zdánlivý. Země střední a východní Evropy se zřejmě nakonec rozhodnou pro aukce. Měly by si ale dát pozor, aby nedopadly jako jejich západoevropské sestry. Ty se sice mohou radovat, že v jejich kapsách skončí více než sto miliard dolarů vydaných telekomunikačními společnostmi na licence pro třetí generaci mobilních telefonních sítí, ale v důsledku mohou prodělat. Výdaje na licence totiž stlačily cenu akcií telekomunikačních podniků, v nichž mnohé evropské kabinety drží významné podíly. „Evropské vlády nejsou tak úplně vítězi. Většina z nich má totiž stále podíly jen v částečně privatizovaných telekomech, jejichž tržní hodnota klesla, uvedla v rozhovoru pro agenturu Bloomberg Sally Wilkinsonová, vrchní ekonomka společnosti Daiwa Europe. Německá vláda například získala v aukci licencí UMTS více než padesát miliard dolarů, ale hodnota jejího pětašedesátiprocentního podílu v podniku Deutsche Telekom poklesla od března o zhruba sto miliard USD. Francouzský kabinet očekává, že mu prodej licencí vynese asi osmnáct miliard dolarů, hodnota jeho třiašedesátiprocentního podílu ve France Télécomu se od března snížila o šedesát miliard dolarů. O poznání lépe je na tom britská vláda. Téměř celý svůj podíl v British Telecommunications prodala už v roce 1993. Více než 33 miliard dolarů, které z aukce licencí UMTS vytěžila, může považovat za výdělek a nemusí se ohlížet na čtyřicetiprocentní pokles ceny akcií British Telecomu v důsledku vysokých výdajů na dražbu licence. Některé vlády, jež se udělit licence teprve připravují, se chystají ztrátám předejít. Kupříkladu Švédsko oznámilo, že nebude za licence požadovat žádné horentní platby. Švédská Telia, která je podle výše tržeb největším skandinávským telekomunikačním operátorem, však přesto ztratila dvaadvacet procent své tržní kapitalizace. Tím utrpěla i švédská vláda, která v podniku Telia stále drží sedmdesát procent akcií. Cenu akcií Telie strhly další padající evropské telekomy a hodnota vládního balíku poklesla od června o 4,3 miliardy dolarů. Jednoznačnými vítězi jsou tak jen banky, které telekomům pomáhají s opatřováním peněz na nákup licencí a za poradenské služby při získávání půjček, prodejích dluhopisů či emisích akcií si účtují částky v řádu milionů dolarů. Banky Citigroup a Merrill Lynch třeba vydělají jen na aranžování půjček pro British Telecom a France Télécom závratných 240 milionů dolarů.
