Maďaři mají předpis, ale nekontrolují ho. Čeká nás totéž?
Snaha usměrnit zákonem chování nadnárodních obchodních řetězců v Česku ztroskotala už mnohokrát. Teď se do sněmovny znovu vrací. Našla si jinou tvář, pod povrchem ale zůstává stará známá regulace - jen o něco lépe maskovaná. Zatímco dosud chtěli levicoví poslanci zakázat vybírání regálného, zalistovacích a dalších poplatků prostřednictvím novely zákona o ochraně hospodářské soutěže, tentokrát servíruje Potravinářská komora zákonodárcům úplně nový zákon. Místo ekonomické závislosti přichází s pojmem významná tržní síla, kterou podle předlohy mají všichni odběratelé s čistým obratem nad dvě miliardy korun. A to včetně dceřiných společností na českém trhu, kdyby snad chtěli před zákonem, bude-li schválen, uniknout.
Slušné zacházení.
„Snažili jsme se vyhnout jasné regulaci, na níž byly postavené všechny dosavadní návrhy. Naším záměrem je nastavit pravidla slušného chování vůči dodavatelům,“ říká prezident Potravinářské komory Miroslav Toman, který našel inspiraci v Maďarsku. Předloha vyjmenovává zakázané projevy zneužití významné tržní síly a ještě takto významným odběratelům povinně ukládá vytvořit si vlastní etický kodex. „Když si budou chtít nastavit jakékoliv praktiky, musejí to do kodexu uvést a nesmějí pak používat jiné,“ vysvětluje Toman. Tomu, kdo by zneužil své pozice vůči dodavatelům, hrozí podle návrhu pokuta deset milionů korun nebo desetina z ročního obratu.
Na dodržování zákona by měl dohlížet Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, s nímž Potravinářská komora předkládaný předpis konzultovala. „Asi nebude na škodu, když tady takový zákon bude, ale také bychom se bez něj obešli. Před dvěma lety jsem byl přesvědčený, že je potřeba, dnes už je situace jiná,“ domnívá se předseda úřadu Martin Pecina. Nynější pojetí se mu líbí o trošku víc než ta dřívější. „Je lepší, ale ne nijak dramaticky,“ poznamenává.
První odezva.
Obchodníci míní, že nový zákon by znevýhodnil tuzemské dodavatele proti dodavatelům z jiných zemí. „Jakákoliv regulace vztahů mezi dodavateli a odběrateli povede pouze ke zúžení tržní příležitosti pro menší, především lokální výrobce. Výsledkem takového zákona bude, že řetězce budou více spoléhat na zahraniční partnery,“ říká mluvčí společnosti Ahold Libor Kytýr a vystihuje i názor ostatních. „Velcí maloobchodníci budou nuceni spolupracovat pouze s nadnárodními dodavateli, kteří sami požadují umístění zboží v letáku, možnost organizace ochutnávek v prodejnách a další marketingové aktivity spojené s nabídkou jejich zboží,“ doplňuje. „Cokoliv se udělá, je zbytečné, dokud v zákonu nebude stát, že my jsme povinni odebírat vše, co nám dodavatelé dají, a pak tam musí být napsáno, že zákazník je povinen to kupovat. Když toto v předpisu nebude, vše ostatní je trh a dobrovolnost, kdy oba musejí chtít – jeden nakoupit a druhý prodat,“ říká jednatel sítě Globus Petr Vyhnálek. Vesselin Barliev ze společnosti Tesco Stores ČR očekává, že Potravinářská komora s nimi bude o návrhu jednat, aby si vyjasnili, co je jeho cílem.
Po maďarské cestě?
Zákon o zneužití významné tržní síly platí v Maďarsku asi dva roky, různě se však obchází a hlavně nekontroluje. Obchodník, který zná poměry na tamním retailovém trhu, popisuje nejčastější úniky před zákonem, jaké praktikují některé subjekty, silně zaměřené na cenu: „Mateřská centrála nakupuje ve velkém a zboží vozí do Maďarska. Někdy dokonce matka odebírá zboží od maďarských dodavatelů v zahraničí a výrobky dováží nazpátek.”
Zatím se zdá, že s dohledem nad zvláštním zákonem bychom si mohli poradit podobně jako Maďaři. Prezident Toman očekává, že dodržování etického kodexu bude kontrolovat antimonopolní úřad, a to na základě obchodních smluv. Jeho šéf Pecina ovšem předpokládá, že prověřovat budou zejména na základě podnětů nespokojených dodavatelů. „Nemáme tolik lidí, aby jezdili po všech firmách v Česku. Povinnost mít kodex by byla mnohem důležitější než to, že někdo na něj bude dohlížet,“ říká Pecina.
Hledá se podpora.
Mezi prvními, komu Potravinářská komora předlohu odevzdala, byli předsedové poslaneckých klubů všech parlamentních stran. „Chtěli bychom, aby ji vzali za svou poslanci napříč politickým spektrem a během příštího roku vstoupila v platnost,“ přeje si Toman. Na rozdíl od autorů předchozích návrhů má šanci, že uspěje. Jistou podporu má u sociálních demokratů, vždyť předseda jejich poslaneckého klubu Michal Hašek si legislativní úpravu vůči řetězcům u komory objednal a navrhovaný princip se mu líbí. Také většina lidovců by zákon mohla podpořit, soudí europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL), který iniciativu potravinářů přivítal. „Platné evropské směrnice důsledně chrání spotřebitele a slabšího partnera v obchodním styku. Návrh komory může předejít případným žalobám na stát, který by dodavatelé mohli vinit z nedostatečné ochrany,“ zdůrazňuje Březina. ODS, která vždy odmítala legislativní regulaci řetězců, je o nynější úpravě ochotna diskutovat. „Je to průlom, diskusi se určitě nebráníme a uvidíme, co z ní vyplyne,“ reagoval předseda sněmovního zemědělského výboru Jiří Papež. Zatím si ale dovede obtížně představit, jak by zákon v praxi fungoval. Ministerstvo zemědělství, které původně slibovalo, že do konce října přijde s nějakým materiálem k obchodním řetězcům, iniciativu Potravinářské komory vítá a je připraveno o návrhu jednat. Analýza regulace hypermarketů a supermarketů, kterou v říjnu předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu, přitom konstatuje, že státní instituce i převážná část podnikatelů či jejich svazů hodnotí současnou právní úpravu postavení subjektů na trhu a jejich vzájemných vztahů jako dostatečnou. Další legislativní zpřísnění by mohlo znamenat překážku či bariéru podnikání, obchodu a soutěže, uvádí se v materiálu.
Co je zneužití tržní síly
- Rozdílné podmínky vůči jednotlivým dodavatelům.
- Nepřiměřené přenášení nákladů na dodavatele – zejména marketingových, reklamních či na uskladnění.
- Neoprávněné dodatečné změny obchodních podmínek v neprospěch dodavatelů.
- Vázat souhlas s uzavřením smlouvy na podmínku, že dodavatel po určitou dobu poskytne dodavateli slevy, nebo bude dodávat zboží pod privátní značkou odběratele.
- Vynucování peněžních či nepeněžních plnění na dodavatelích – zejména při zařazení zboží do evidence nebo produktové nabídky odběratele.
Pramen: Potravinářská komora ČR – z návrhu zákona