Autorizovaní inspektoři působí jako dítko, které neprospívá, jak by mělo. Ministerstvo se je snaží zpacifikovat způsobem, který označují za likvidační
Až do loňského podzimu málokdo mimo stavební branži tušil, že existuje profese autorizovaného inspektora. Bez většího zájmu veřejnosti povolila devadesátka inspektorů přes dva tisíce staveb. Více pozornosti, než by si sami přáli, se inspektorům dostalo poté, co Bauhaus postavil v brněnských Ivanovicích na základě certifikátu Milana Teigisera kontroverzní hobbymarket. Ministerstvo pro místní rozvoj zahájilo minulý týden s Teigiserem a dalšími čtyřmi autorizovanými inspektory správní řízení, na jehož konci bude pravděpodobně jejich odvolání. Úředníci se domnívají, že při vydávání certifikátů, které nahrazují stavební povolení, pochybili natolik, že by už neměli dál provozovat tuto činnost. „Je to vendeta za to, že jsme předložili svůj vlastní návrh novely stavebního zákona,“ tvrdí Josef Dvorský, zástupce Asociace autorizovaných inspektorů a jeden z těch, kteří by měli skončit. Dvorského, který je ve svém bydlišti na Rumbursku znám jako kritik stavebníků a místních poměrů na radnici, navíc obvinila minulý týden děčínská policie v souvislosti výkonem inspektora z vydírání. Dvorský obvinění popřel. Verzi normy z dílny ministerstva, která právě míří do Sněmovny, inspektoři považují za reakci na medializovaný případ. Pokud projde, autorizovaný inspektor prý zanikne.
Brněnský exemplář
Odvolání stavebního inspektora v případě, že opakovaně nebo závažným způsobem porušil předpisy, je to jediné, co může ministr pro místní rozvoj udělat. Praxe posledních šesti let ukázala, že autorizovaní inspektoři fungují tak trochu v legislativním vzduchoprázdnu, které jim dodává jakési výsostné postavení. Podle současného stavebního zákona není možné jejich certifikát přezkoumat v klasické hierarchii stavebních úřadů. Samotné stavební úřady si dodnes nevědí s certifikáty stavebních inspektorů rady. Většinou je jen založí do skříně, a pokud se jim přece jen z nějakých důvodů nezdají, pošlou podnět na ministerstvo. To též radí těm, kteří si přijdou stěžovat na „certifikovanou“ stavbu. Že je to dlouhodobě neudržitelný stav, ukázala v plné kráse výše zmíněná stavba brněnského Bauhausu. Řetězec už do nového centra navezl zboží, těsně před slavnostním střiháním pásky ale Městský soud v Praze předběžným opatřením nedovolil obchod otevřít. Žalobu na zrušení certifikátu podali někteří sousedé hybbymarketu a jedno ekologické sdružení, kteří se stavbou nesouhlasili. Domnívali se, že je stavební inspektor Teigiser obešel, když jim neumožnil účastnit se zkráceného stavebního řízení. Teigiser se následně obrátil na Nejvyšší správní soud, aby předběžné opatření zrušil. Tvrdil, že jej městský soud neměl vydat, ani by neměl rozhodovat o samotném certifikátu, jelikož inspektor je soukromou osobou, nikoli správním orgánem. Nejvyšší soud ale usoudil, že by měla existovat možnost certifikát přezkoumat a jelikož má veřejnoprávní důsledky, je tedy přezkoumatelný správním soudem. Inspektor se poté obrátil na Ústavní soud. Ten jeho žádost předminulý týden také zamítl. Bauhaus už se nechal slyšet, že chystá proti Česku arbitráž, ve které bude požadovat přes dvě miliardy korun.
Zkrácené, nebo prodloužené řízení?
Vývoj brněnské kauzy ukázal slabiny institutu, který nabídl investorům alternativu, jak zjednodušit, a hlavně zrychlit stavební řízení. Součástí novely stavebního zákona, která míří do Poslanecké sněmovny, je i nová úprava tohoto institutu. Ta ale znamená pohřeb autorizovaných inspektorů, tvrdí Josef Dvorský. Certifikát by měly nově přezkoumávat stavební úřady, které budou mít třicet dní na to, aby jej uznaly. Budou ale moci nařídit i klasické stavební řízení. Poté bude certifikát 30 dní vyvěšen na úřední desce. Pokud v té době podá námitku dotčený orgán nebo ten, kdo měl být inspektorem osloven jako účastník řízení a nebyl, vloží se do věci krajský stavební úřad. Ten buď námitku zamítne, nebo nařídí, aby stavení úřad zahájil klasické řízení. Suma sumárum, > zkrácené stavební řízení se může protáhnout o 120 dní, což už může být více než klasické stavební řízení. Kouzlo inspektora, které spočívalo v tom, že zjednodušeně řečeno stavebník přinese v pátek stavebnímu inspektorovi dokumentaci, ten vyhotoví přes víkend certifikát, v pondělí jej odnese na stavební úřad a v úterý vjede na pozemek bagr, se jaksi vytrácí. „Institut autorizovaného inspektora je třeba zachovat. Skupina lidí, která bude schopna kvalifikovaně vykonávat stejnou práci jako stavební úřady a nebude si nárokovat prostředky ze státního rozpočtu, je potřebná. Na druhou stranu je třeba zaručit právo veřejnosti účastnit se v těchto procesech rozhodování. Proto bude certifikát 30 dní vyvěšen na úřední desce,“ argumentuje náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous. Nyní veřejnost zjistila, že má někde vyrůst stavba na základě certifikátu, opravdu až v okamžiku, kdy na pozemek vjela technika. „Tímto opatřením bude posílena i jistota samotného investora, že se na jeho stavbu nebude v budoucnu pohlížet tak, že vznikla v rozporu s předpisy,“ soudí náměstek.
Taxisův příkop
Inspektor Dvorský přirovnává stavební řízení k Velké pardubické. Pověstný Taxisův příkop představuje vymezení okruhu osob, které se mohou účastnit stavebního řízení a s jejichž námitkami je třeba se popasovat. Stavebníci vkládali do novely zákona naděje, že je ve stavebním řízení zbaví jejich noční můry – sdružení a iniciativ. Původní verze s tím počítala. „Česká republika je vázána evropskými právními předpisy, které zaručují účast veřejnosti v počátečních fázích rozhodování o stavebním záměru. My za tuto fázi považujeme územní řízení. Já jsem navrhoval, aby byla účast veřejnosti koncentrována právě do územního řízení, s čímž souhlasilo i ministerstvo pro životní prostředí. Legislativní rada vlády ale upozornila, že existují minimálně dva případy, kdy stavebnímu řízení nepředchází územní. Vystavili bychom se tedy hrozbě sankcí od Evropské komise,“ vysvětluje Kalous. Není ale pravda, že se stavební řízení ani po novele stavebního zákona nezrychlí a nezjednoduší, ohrazuje se důrazně. Účastníky stavebního řízení bude totiž veřejnost pouze v případech, že o jejích námitkách nebylo rozhodnuto během územního řízení, což je podstatný rozdíl. Dnes musí stavební úřady během obou řízení vypořádávat opakovaně i stejné námitky. Často se stává, že některé subjekty předkládají úplně stejnou stránku námitek v územním i stavebním řízením, navrch ji ještě okopírují do žaloby.
Určení a precizní zdůvodnění okruhu osob, které mohou být účastníky, je dnes na celém stavebním řízení to nejtěžší. Ani judikatura není v tomto v případě jednotná. Jednotlivé stavební úřady nerozhodují stejně, pevná metodika neexistuje. „My doporučujeme, aby stavební úřady chápaly účastníky šířeji,“ říká Marcela Pavlová, ředitelka odboru stavebního řádu MMR. Soudí, že do okruhu účastníků patří i subjekty, které chrání přírodu na základě zvláštního předpisu, tedy i nejrůznější ekologická a občanská sdružení a iniciativy. Úředníci stavebních úřadů by podle ní měli správně oslovovat všechna sdružení zaregistrovaná na úřadě, což mohou být u třeba pražské stavby i ekologové z Karviné.
Nic nad rámec
Z kontrol ministerstva vyplývá, že chybovost autorizovaných inspektorů dosahuje zhruba deseti procent. To číslo se může zdát vysoké, ale stejnou chybovost zjišťuje ministerstvo i u stavebních úřadů. Nejčastěji jde o chyby právě ve stanovení okruhu osob, které jsou účastníky řízení. Právě chybné vymezení okruhu účastníků, od nichž by měl autorizovaný inspektor během zkráceného stavebního řízení získat souhlas, stojí za současnými „problematickými“ certifikáty. „Na rozdíl od stavebních úřadů neděláme nic nad rámec zákona,“ vysvětluje Dvorský kouzlo inspektorem vedeného řízení. Zároveň ovšem dodává, že všem inspektorům doporučuje, aby vydávali certifikát pouze pro bezkonfliktní stavby, kde má stavebník kladné vyjádření od účastníků řízení. Ti si ale zřejmě jeho doporučení příliš k srdci nevzali. Asi nejkřiklavějším příkladem je stavební certifikát vydaný pro dva objekty na Pankráci, kde investor už roky bojuje s aktivisty a ochránci přírody. „Autorizovaný inspektor by měl už z průběhu územního řízení dovodit, zda může očekávat problémy. Obecně každá budova na pankrácké pláni vzbuzuje protesty,“ soudí Pavlová. V jednom případě bylo navíc zcela evidentní, že o bezkonfliktní řízení nejde, jelikož investor vedl klasické stavební řízení, ve kterém se odvolaly dva subjekty a Právní ekologický servis. V průběhu řízení, které řešil pražský magistrát jako odvolací orgán, stáhl investor žádost o stavební povolení s tím, že si opatřil certifikát. Ten vydal také Milan Teigiser známý z brněnského případu Bauhaus. „To, že autorizovaný inspektor mnohdy vymezí okruh účastníků stavebního řízení užší než stavební úřad, bych nechápal jako výhodu, ale jako riziko investora. Inspektor má stejnou odpovědnost jako stavební úřad. Pokud by porušil předpisy, v extrémním případě může být nařízeno až odstranění stavby, pokud právo stavby nevzniklo v souladu se zákonem,“ upozorňuje Kalous.
Ještě není hotovo
Už řadu let připravuje Baumax v pražské Michli výstavbu obchodního domu. Po získání územního rozhodnutí, které trvalo tři roky, se rozhodl angažovat autorizovaného inspektora, a vyhnout se tak zdlouhavému klasickému stavebnímu řízení. Stavba za 350 milionů korun zatím běží bez problémů a investor svého rozhodnutí vůbec nelituje. „Tento institut jsme použili poprvé, a pokud vše zdárně poběží až do konce, chceme jej využívat i pro další stavby. Tuto možnost velmi vítám. Nezatěžujeme již tak přetížené stavební úřady a zároveň jej považuji za protikorupční nástroj,“ říká Jiří Mácha, který má ve firmě na starosti stavební projekty. Hlavní předností certifikátu je podle něho jednoznačně rychlost. „Náklady na inspektora sice ve srovnání s dvoutisícovým poplatkem stavebnímu úřadu dosáhnou statisíců korun, celkově se nám to ale díky rychlosti vydání certifikátu vyplatí,“ dodává. A právě o zachování této výhody inspektorům jde. Obrátili se proto na poslance se svým vlastním návrhem, jak paragrafy upravit. Zpravodaj zákona Jaroslav Krupka (ODS) už avizoval, že se bude institutem autorizovaného inspektora zabývat. „Oproti vládnímu návrhu jsme připraveni jednat o určitých změnách v novele stavebního zákona. Principem by mělo být zachování institutu, tedy plně kvalifikované a plně zodpovědné osoby vykonávající činnost tam, kde to stanoví zákon, na druhé straně by fungování inspektorů nemělo paralelně zatěžovat stavební úřady. Pak by tato činnost byla duplicitní, a tím zbytečná,“ říká.
