K analýze situace na domácím trhu chybí potřebná data Náklady firem a domácností na telekomunikační služby v posledních letech podle odborníků rychle rostou a ani do budoucna nelze očekávat, že by se tento trend zvrátil i přes výhody, které přináší částečná liberalizace trhu.
K analýze situace na domácím trhu chybí potřebná data
Náklady firem a domácností na telekomunikační služby v posledních letech podle odborníků rychle rostou a ani do budoucna nelze očekávat, že by se tento trend zvrátil i přes výhody, které přináší částečná liberalizace trhu.
Z porovnání s vyspělými státy vyplývá, že například zahraniční firmy využívají telekomunikační služby stále mnohem víc než podniky u nás. Zatímco v roce 1995 představoval příspěvek telekomunikací k hrubému domácímu produktu ČR necelých dvacet miliard korun, v roce 2000 to bylo již přes 68 miliard, což znamená nárůst o více než 250 procent. Tempem růstu tak telekomunikace předčily většinu ostatních odvětví domácí ekonomiky a jejich podíl na HDP stoupl z 1,4 procenta v roce 1995 na 3,4 procenta v roce 2000. Údaje za rok 2001 sice dosud nejsou dostupné, z dostupných zdrojů lze ale usuzovat, že podíl telekomunikací na HDP dále vzrostl. Tento růst souvisí nejen s tím, že podniky a domácnosti mají k dispozici a využívají stále více telekomunikačních služeb, ale také s celkovým růstem cen.
Ceny bydlení rostou rychleji
Rychleji než ceny telekomunikací totiž z položek spotřebního koše rostou pouze ceny bydlení, energií a vody. Od roku 1994 do 1. čtvrtletí 2002 se ceny podle ČSÚ v průměru zvýšily o 62 procenta, přitom ceny bydlení stouply o 165 procent a ceny telekomunikací se zvýšily o 126 procent. Naproti tomu například ceny potravin narostly „pouze“ o 34 procent a ceny bytového vybavení o 26 procent. Výdaje na telekomunikace tak postupně přestávají být okrajovou položkou rodinných i firemních účtů. Jestliže v roce 2000 vydal každý člen průměrné domácnosti na telekomunikace 2459 korun ročně, loni to bylo již 2945 korun. Podíl telekomunikací na celkových spotřebních vydáních domácností tak podle ČSÚ stoupl na 3,8 procenta, což je více, než kolik činí například podíl vydání rodin na alkohol a tabák.
Výdaje v ČR jsou stále nízké
Z porovnání s vyspělými státy však vyplývá, že výdaje na telekomunikace jsou v Česku stálé nízké. Podle studie, kterou provedla společnost OptiKom.cz, představují u malého podniku (1-49 zaměstnanců, v průměru 9 zaměstnanců) obvyklé měsíční náklady na hovorné a paušály prostřednictvím pevné linky 668 korun na zaměstnance. To odpovídá i po přepočtu na základě parity kupní síly pouze 60 procentům nákladů stejně profilovaného podniku ve Velké Británii. U středně velkých podniků (50-249 zaměstnanců, v průměru 160 zaměstnanců) činí obvyklé měsíční náklady na hovorné a paušály prostřednictvím pevné linky 473 korun na zaměstnance, tedy asi 70 procent nákladů srovnatelné britské firmy.
Chybí přesná data
Přesná analýza situace na domácím trhu a jeho srovnání se zahraničím však naráží na absenci potřebných dat. „Bohužel v České republice doposud není možné získat některé klíčové údaje, které v zahraničí příslušné orgány státní správy běžně veřejnosti poskytují,“ uvedl jednatel společnosti OptiKom.cz Jiří Hylmar, „K tomu, aby se plně projevily výhody liberalizace trhu, je nutné, aby spotřebitelé, operátoři i jejich dodavatelé měli k dispozici transparentní a hodnověrné podklady o situaci na trhu.“ Bez toho spotřebitelé nemají možnost posoudit dopady přijatých cenových rozhodnutí a podnikům schází důležitý nástroj k řízení nákladů a efektivity.
