Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů na maximálně 1,496 bilionu korun. V roce 2020 by to mělo být maximálně 1,533 bilionu korun a o rok později 1,579 bilionu korun. Celkově tak ministerstvo zvýšilo rámce proti Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2019 a 2020 o 22 miliard korun pro rok 2019 a o 25 miliard korun pro rok 2020.
Při vypracování návrhu Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2019 až 2021 se Ministerstvo financí letos řídilo metodickými postupy, které odsouhlasila nově vzniklá Národní rozpočtová rada.
Rada zároveň doporučila ve svém stanovisku vládě, aby skutečné výdaje státního rozpočtu a fondů stanovila nižší. „Plné vyčerpání výdajových rámců by vedlo k fiskální (rozpočtové) expanzi, která v současné fázi hospodářského cyklu není žádoucí, protože by dále mohla prohlubovat makroekonomické nerovnováhy. Neúplným vyčerpáním výdajových rámců bude naopak vytvořen prostor pro aktivní fiskální politiku v případě neočekávaného zhoršení hospodářského vývoje,“ uvedla rozpočtová rada.
Navržené částky podle materiálu mohou být během přípravy státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů změněny pouze v případě odlišné makroekonomické prognózy nebo prognózy celkových příjmů.
Odloženo. Schillerová navrhne zrušení superhrubé mzdy až za rok
Daňové příjmy včetně příspěvku na sociální zabezpečení by podle strategie měly stoupnout z letošních plánovaných 1,250 bilionu korun na 1,306 bilionu příští rok. Do roku 2021 by celkové daňové příjmy měly stoupnout na 1,405 bilionu korun.
Rozpočtová strategie je schvalována vládou a představuje přitom závazný dokument pro přípravu návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů.
Způsob určení výdajových rámců se přitom odvíjí od pravidel stanovených zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Konstrukce pravidel zajišťuje, že hospodaření vládních institucí nepřekročí střednědobý rozpočtový cíl, kterým je pro Českou republiku strukturální deficit ve výši jednoho procenta HDP. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. V následujících letech by přitom mělo podle odhadů úřadu zůstat strukturální saldo v přebytku.
Spolu s rozpočtovou strategií vláda bude schvalovat Konvergenční program. Ten je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. Podle něj by veřejné finance měly až do roku 2021 zůstat v přebytku.
Schválení rozpočtové strategie je tak jedním z prvních kroků k přípravě státního rozpočtu na příští rok. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 50 miliard korun.
Dále čtěte:
Daň z ničeho. Soud podpořil další firmu proti berňáku
Konečná na čtyři: GDPR ohrožuje malé firmy
Jak správně vyplnit přehled o příjmech a výdajích? Vyhněte se těmto chybám
Když není na daně: finanční negramotnost bují i mezi živnostníky
