V očních centrech se ročně protočí stovky milionů korun, které jsou pacienti ochotni za zlepšení svého zraku zaplatit
Jakkoli si zdravotnictví navenek stále hraje na obor, který nefunguje v režimu klasických tržních mechanismů, není to pravda. V očním lékařství se za posledních dvacet let vyrojila spousta klinik, jež se přetahují o klienty. Přitom většinu zákroků, které oftalmologické kliniky nabízejí, si musejí pacienti platit sami. Většina pracovišť své podnikání postavila na korekci dioptrických vad, což je zákrok, který vyjde pacienta na desítky tisíc korun. Záběr soukromých oftalmologů je ale o hodně širší. Díky kvalitním přístrojům a možná i díky agilní kampani se v posledních letech značně rozrostl počet operací šedého zákalu, které ještě koncem minulého tisíciletí nebyly považovány za příliš bezpečné. Jejich množství se během dvaceti let zosminásobilo na současných osmdesát tisíc zákroků ročně. Na tyto operace klientům přispívají zdravotní pojišťovny i na soukromých klinikách. V oboru se kupodivu dosud neetablovaly velké finanční či investiční skupiny, které se do zdravotnictví vlamují různými cestami. Mezi desítkami drobných pracovišť v posledních letech vykrystalizovalo několik síťových klinik, které zakládaly lékařské kapacity v oboru. Mají pobočky na více místech, pouštějí se i za hranice České republiky a jejich roční tržby se pohybují v řádu stamilionů korun.
Neorané Slovensko
V roce 2008 založil jeden z předních českých oftalmologů Josef Hycl spolu s ekonomem Petrem Kocianem v Brně Oční kliniku NeoVize. Jihomoravskou metropoli si vybrali záměrně. „Do té doby totiž neexistovalo v regionu zařízení, které by provádělo moderní ambulantní a laserovou chirurgii oka. Pro pacienty byla oční péče obtížně dostupná a přibližně pět tisíc lidí ročně cestovalo za operacemi za hranice kraje. Brno bylo totiž známé vysokými doplatky za nitrooční čočku a další materiály používané při operaci šedého zákalu. Státní nemocnice požadovaly po pacientech mnohatisícové částky za věci, které lze poskytnout v rámci zdravotního pojištění,“ vypráví Kocián. Lidem, které trápil šedý zákal, nabídli zákrok za použití speciálních tzv. žlutých nitroočních čoček zcela bez doplatku. Oba pánové ale nevstupovali do neznáma. Předtím totiž působili v asi největší tuzemské oční klinice Lexum. Kocian odchod zdůvodňuje nesouladem v představách o dalším směřování kliniky s jejími majiteli. Během prvního roku provedla NeoVize 1200 laserových dioptrických výkonů a na dvě tisícovky operací šedého zákalu. I když později v Brně své pobočky založili i konkurenti, odoperuje zde na pět tisíc pacientů ročně. Úspěch Kociana povzbudil, a tak v létě 2009 spolu s primářkou Lucií Valešovou zakládá pod názvem DuoVize oční ambulanci v Praze, která měla „dodávat“ klienty na zákroky do Brna a poskytovat pooperační péči. Nakonec i zde ale investoval do laseru a dalšího vybavení a začal operovat i v Praze. Loni se navíc rozkročil i do Bratislavy. „Na Slovensku je to v našem oboru zatím pole neorané. Pacienti si žádají operaci, která nebolí, a tak máme velký technologický náskok,“ dodává Kocian.
Expanze za hranice
Do vybavení klinik investoval Kocian a jeho společníci na sto milionů korun. Letos všechny tři kliniky utrží kolem sto třiceti milionů. Cíle si Kocian klade nemalé – do dvou let chce obrat zhruba zdvojnásobit. Lídrem trhu je již zmíněná oční klinika Lexum, jíž v roce 1993 zakládal profesor Martin Filipec, který na přelomu tisíciletí působil například i jako přednosta Oční kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice. Přestože Lexum nechce zveřejňovat své tržby, lze odhadnout, že se pohybují ve stamilionech korun. Pod obchodním názvem Evropská oční klinika Lexum provozují svou činnost tři společnosti Ophatalaser, Cornea Lexum a Oční klinika JL Tábor, které působí na pěti místech České republiky (v Praze, Brně, Ostravě, Českých Budějovicích a v Táboře). Celkem zaměstnávají na padesát lékařů a dvě stovky dalšího personálu. Před třemi lety Lexum expandoval i do Polska, kde ve třech městech pracuje dvacítka lékařů. Každoročně investuje desítky milionů korun do svého rozvoje. „Nabízíme kompletní portfolio oční mikrochirurgie a ročně obsloužíme přes dvacet tisíc pacientů,“ doplňuje mluvčí společnosti Zdenka Dvořáková.
Zlín nezaostává
Dvojkou na domácím kolbišti je zlínská společnost Gemini oční centrum, jež je přítomna vedle Zlína také v Praze, Českých Budějovicích, Brně a Ostravě. Provozuje také pracoviště v rakouské Vídni. V roce 2003 ji založil respektovaný lékař Pavel Stodůlka, který je dosud jediným jejím vlastníkem. „Do technologií a vybavení jsme dosud investovali tři sta milionů korun,“ uvádí mluvčí společnosti Eliška Bařinková. Výši tržeb společnost rovněž nezveřejňuje. Ročně provede více než patnáct tisíc operací. Klinika vedle běžných zákroků nabízí například i transplantace rohovky. „V příštím roce plánujeme zakoupit další špičkovou laserovou techniku na operace očních vad, již pomáháme vyvíjet německé firmě Schwind. Pokračujeme ve zdokonalování operací s umělou rohovkou, díky nimž se nám podařilo navrátit zrak několika lidem, kteří byli desítky let slepí,“ odhaluje další plány společnosti Gemini Bařinková.
