Jenže jak už to v debatách o velkých penězích bývá, zájmy jsou různé, často protichůdné, obzvlášť když se má shodnout sedmadvacet členů. Takže se vede spor nejen o samotnou výši rozpočtu EU na příštích sedm let nebo o to, kdo nahradí finanční výpadek po odcházející Británii, ale také o pravidla pro využití dotací. V tomto směru Češi za vyspělejší částí Evropy zaostávají víc než v samotných ekonomických parametrech. Zatímco Unie chce dávat peníze na posílení hitech průmyslu, řešení klimatické agendy či vědecko-technologický výzkum, Češi stále upírají svůj zrak k betonu a asfaltu a také k zemědělství. Namísto rozvoje inovativních odvětví, která by zemi mohla posunout směrem na západ, se čeští politici těší na to, jak přestřihnou pásku na dotacemi podpořeném párkilometrovém obchvatu okresního městečka, nové rozhledně nebo pěkně vybetonovaném železničním koridoru. Vrcholní představitelé Česka se chovají ve stylu „dejte nám co nejvíc a nemluvte nám do toho, jak s tím naložíme“.
Přitom příležitosti, které by si zasloužily podpořit, se nabízejí téměř samy.
V tomto vydání týdeníku Euro jsme se vydali na Karvinsko, kde je dosud činných pět důlních lokalit, které čeká postupné uzavření. Na příkladu dolu Lazy, odkud vyjel poslední vozík uhlí vloni v listopadu, je možné ilustrovat, jak odvážné plány na rekultivaci území - třeba po vzoru přístavu ve finských Helsinkách - narážejí na nedostatek financí i na „zamrzlé“ uvažování lidí.
To se naštěstí netýká Jiřího Rušikvase, který stojí za unikátní mikrovlnnou technologií pro rychlejší a levnější opravy silnic. Stroj menší než přívěsný vozík vyvine dávku mikrovln, které zahřejí asfalt ve výtluku, dělník do díry nasype zahřátou asfaltovou směs a vše splyne v jeden celek. Žádné řezání, frézování či drolení asfaltu ze spár, jak to známe z konvenčních oprav. Mimochodem vývoj technologie, unikátní přinejmenším v rámci kontinentu, finančně podpořila Evropská unie.
Přeji vám příjemné, motivující čtení. •
O autorovi| Ondřej Hergesell, hergesell@mf.cz
