Podtitul: Dle hesel vyhledávaných na webu lze (možná) předpovídat chování ekonomiky
Málokoho by napadlo, že ze záplavy informací na internetu se dá kromě termínu konání klíčového fotbalového mače či adresy všemi doporučované restaurace vyčíst i natolik abstraktní záležitost, jakou je budoucnost. A to nejen ve formě předpovědi počasí, ale i budoucího vývoje ekonomiky – v našem případě nezaměstnanosti.
Věštění z webu
Průkopníky v tomto směru jsou profesor ekonomie Klaus Zimmermann a jeho kolega z bonnského Institutu pro studium práce Nikolaos Askitas. Během zkoumání různých internetových aktivit si všimli, že existuje silný vzájemný vztah mezi hesly vyhledávanými na webu a měsíčními údaji o nezaměstnanosti v Německu. Výsledky svých zjištění publikovali loni v létě v článku Google econometrics and unemployment forecasting (Googlovská ekonometrie a předpovídání nezaměstnanosti). Dle obou vědců bývají tradiční – zpravidla oficiální – statistické údaje zveřejňovány se zpožděním. Navíc nedostatečně odrážejí strukturální změny v ekonomice. Zejména v době krize pak toto prodlení znemožňuje přijímat včas adekvátní ekonomická rozhodnutí. Přitom internet skrývá množství dat, na jejichž základě lze vývoj důležitých makroekonomických veličin s předstihem odhadnout.
Zimmermann a Askitas využili služby Google Insight, která funguje od roku 2008 a poskytuje údaje o četnosti vyhledávání zadaných hesel na Googlu. Vybráním několika klíčových slov, jako jsou „úřad práce“, „pracovní agentura“, či názvů populárních serverů pro hledání práce v Německu získali časovou řadu, kterou pak – zjednodušeně řečeno – položili vedle oficiálních údajů o míře nezaměstnanosti. Ze srovnání obou křivek vyplynulo, že zvýšený počet dotazů „na práci“ vždy s určitým časovým předstihem odpovídá vývoji nezaměstnanosti. Na základě toho Zimmermann a Askitas navrhli způsob, jak využít informace z internetu k predikci chování ekonomiky. „Existuje silný potenciál této metody, který je třeba více prozkoumat,“ napsali v závěru své práce. Mimochodem na podobném principu vědci sledovali loni na jaře i šíření epidemie prasečí chřipky, ale s využitím podrobnějších údajů a sofistikovanějších počítačových řešení.
Méně chyb
Idea inovátorů z Bonnu nezapadla. Ekonomové italské centrální banky Francesco D’Amuri a Juri Marcucci v jejich práci pokračovali. Sestavili takzvaný Google index (GI), kterým doplnili klasické modely pro předpovídání nezaměstnanosti v jednotlivých státech USA. Google index sestával opět z četnosti vyhledávání klíčových slov souvisejících s hledáním práce na internetu. Výsledkem bylo zpřesnění dosavadních predikcí. „Zjistili jsme, že modely rozšířené o GI překonaly klasické způsoby předpovědí nezaměstnanosti v USA,“ uvádějí D’Amuri a Marcucci ve své letošní studii. Při krátkodobých predikcích na jedno období dopředu byla chybnost nejlepšího modelu založeného na GI o 29 procent nižší než u klasického způsobu bez využití výsledků internetového vyhledávání. U dlouhodobějších výhledů na tři období dopředu klesla dokonce o 40 procent.
Co vlastně čeká z hlediska nezaměstnanosti Českou republiku? Podíváme-li se jen na statistiku vyhledávaných hesel, nic veselého. Četnost, s níž se v květnu objevuje ve vyhledávači Google název dvou nejoblíbenějších serverů pro shánění práce, se ve srovnání s dubnem zvýšila. A to jsme teprve za polovinou měsíce. Pokud bychom tedy měli aplikovat na ČR závěry publikované německými a italskými vědci, dospěli bychom k tomu, že nezaměstnanost v následujících měsících znovu poroste. Je však otázka, zda lze podobným modelům vůbec věřit. Stačí se podívat na vzorce, dle nichž se investiční banky řídily při posuzování rizikovosti svých derivátových operací. A opět se ocitneme nohama na pevné zemi.
Naditější peněženka
Možná si po přečtení tohoto článku řeknete, k čemu může být dobrý. Zde je vysvětlení. Na makroekonomická data obvykle reagují akciové trhy buď poklesem v případě zklamání, nebo růstem v případě příjemného překvapení. Zkušeným obchodníkům proto mohou data získaná z internetu poskytnout konkurenční výhodu. Investor, který zavčas přesně rozpozná, že nezaměstnanost bude klesat, například nakoupí podíl v mediální společnosti CME, jejíž akcie začnou (patrně) v blízké budoucnosti s vidinou vyšších reklamních příjmů růst. Naopak očekávané zvýšení nezaměstnanosti vyvolá nákupní zájem o tabákovou firmu Philip Morris či nápojový koncern Pernod Ricard. Co jiného totiž pomůže člověku lépe zvládnout dlouhé dny bez práce než krabička cigaret a sklenka destilátu?
To už je však ironie.
Graf:
Vzájemná závislost
Křivka míry nezaměstnanosti a četnosti vyhledávání hesla „job“ korelují
Levá svislá osa: Nezaměstnanost (v procentech)
Pravá svislá osa: Google index
Poznámka: Google index se skládá z průměrných měsíčních hodnot vyhledávání výrazu „job“.
Pramen: Francesco D’Amuri, Juri Marcucci, Google it!
