Soud nařídil civilní kontrarozvědce, že musí zpět do služby přijmout sledkaře, který měl podvádět s pohonnými hmotami
Civilní kontrarozvědka nezažívá dobré časy. Na konci roku 2011 se provalilo, že Bezpečnostní informační služba (BIS) podezřívá řadu svých pracovníků – tzv. sledkařů, kteří mají na starost operativní sledování osob – kvůli podvodům s pohonnými hmotami. Následné šetření vedené inspekcí ředitele BIS poznamenaly dvě tragédie – jeden z podezřelých mužů se zastřelil, další se pokusil otrávit. Zhruba patnáct případů nicméně dokázala inspekce předat justici.
Už samotná benzinová aféra byla pro reputaci zpravodajské služby krajně nepříjemná, navíc přerostla v dodnes trvající blamáž. Jde o to, že důkazy shromážděné inspekcí označil soud za neprůkazné, naprostou většinu obžalovaných sledkařů zprostil viny a ti se nyní domáhají toho, aby je BIS vzala zpět do služby. Minimálně jednoho vyhozeného přijala služba sama, v případě dalšího to v pátek 20. února nařídil správní soud. Podobné rozsudky budou nejspíš na základě tohoto precedentu následovat.
Lehká noha Případ zahájilo anonymní udání. Na jeho základě inspekce BIS dospěla k názoru, že někteří sledkaři jezdí od roku 2006 kromobyčejně
hospodárně a uspořené peníze si nechávají neboli podle mluvčího BIS Jana Šuberta – „řidič služebního auta má ‚lehkou nohu‘, tedy šetří, má menší spotřebu a získaný rozdíl jde do jeho kapsy“. K tomu měly sledkařům sloužit účty jiných řidičů, které získávali na některých pumpách. Z těchto účtů pak podle inspekce odstranili datum i čas tankování a požádali o proplacení. Měli si tak přijít na částky od několika tisíc do zhruba sta tisíc korun.
Inspekce se nejdřív zaměřila na celou sledku (asi 50 příslušníků), aby v její síti nakonec zbylo zhruba 15 lidí. „Neměřili jim stejným metrem. V první vlně je z BIS rovnou propouštěli, v druhé dávali mimo službu a ve třetí je nechali sloužit,“ říká advokát Milan Mleziva, který část obviněných zastupuje. Někteří sledkaři zvolili čtvrté řešení. Přiznali se – podle advokáta Mlezivy účelově, aby se, jak věřili, vyhnuli stíhání a zůstaly jim výsluhy – a službu opustili sami. K nim patřil i sledkař H., který se krátce před Vánocemi 2011 zastřelil. Výsledky práce inspekce s odstupem času vypadají žalostně. Některé z oněch zhruba 15 případů jsou ještě nedořešené. Osm obviněných soud osvobodil s tím, že se skutek, kvůli kterému byli obžalováni, nestal. Podle mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 4 Libuše Jungové proto, že BIS má „nefunkční databázi účetních dokladů“, neprokázalo se, že docházelo k úpravám účtů za benzin, a nadto nebylo jasné ani to, kdo kdy v konkrétním autě seděl. Odsouzen tak byl pouze jeden sledkař, který se částečně přiznal.
Jde o výplatu A nyní k onomu precedenčnímu rozhodnutí, kterým Městský soud v Praze před deseti dny zrušil rozhodnutí ředitele BIS Jiřího Langa o propuštění sledkaře O. Kontrarozvědka namítala vlastně jen to, že nelze rozšířit původní žalobu, a správní soud by proto neměl brát v potaz trestní rozsudek, kterým byl O. zproštěn viny. Tomu však městský soud nevyhověl, rozhodnutí ředitele BIS zrušil, a O. je tak nyní opět příslušníkem BIS. Vedení služby bude nyní o osudu znovupřijatého sledkaře rozhodovat znovu a musí se přitom řídit názorem soudu. Může také podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ta však nemá odkladný účinek.
Otázkou samozřejmě je, nakolik se znovupřijatí sledkaři zapojí do normální práce BIS, v každém případě jim však jde o nezaplacené výplaty a u některých také o výsluhy (několik tisíc korun měsíčně), o které svým vyhazovem přišli.
V každém případě jim však jde o nezaplacené výplaty a u některých také o výsluhy v řádu tisícovek měsíčně.
O autorovi| Václav Drchal • drchal@mf.cz
