Antirathovský program Tomáše Julínka zůstal jen v personální rovině
Zdravotnictví je jediný resort, který měl být vládou Miroslava Topolánka z gruntu přeorán. I jinde se počítalo s velkými změnami, ale David Rath slovy svého nástupce Tomáše Julínka dovedl zdravotnictví na hranu kolapsu a nastolil v něm zvůli. Nový ministr nastoupil do úřadu s předsevzetím, že většina Rathových vyhlášek, nařízení i zákonů musí být zrušena nebo změněna. Nic z toho zatím nestihl. Kromě umrtvení zákona o neziskových nemocnicích. K tomu ale položil základ ještě v době, kdy nebyl ministrem a spolu s dalšími senátory poslal na Ústavní soud proti zákonu stížnost, které nejvyšší orgán českého soudnictví v plném rozsahu vyhověl.
Není to tak jednoduché.
Změny vyhlášek Davida Ratha se na ministerstvu zdravotnictví zatím pouze plánují. Ukázalo se, že negace ministerských rozhodnutí je věc právně komplikovaná. Ministrův mluvčí Tomáš Cikrt, který doprovázel Tomáše Julínka hned při nástupu do úřadu, říká, že ministerští náměstci dosud analyzují, jak v jednotlivých případech korekcí legislativních norem postupovat – zda jít cestou zrušení nebo novelizace, anebo zda bude nejlepší nechat předpis jednoduše doběhnout.
Směr výdejny.
Jasné byly vedení ministerstva minulý týden dvě věci. Že bude třeba zrušit novelu vyhlášky číslo 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, a vyhlášku číslo 290/2006 Sb., kterou bylo vydáno rozhodnutí ministerstva zdravotnictví o rámcových smlouvách. První z nich umožnila vznik výdejen léčiv s liberálnějšími požadavky na vybavení, než jaké platí pro klasické lékárny nebo pro dříve povolované výdejny léků. David Rath toto opatření zdůvodňoval potřebou zlepšit dostupnost léků ve venkovských místech, kde se nevyplácí provozovat klasickou lékárnu. Česká lékárnická komora a organizace provozovatelů lékáren ostře protestovaly s poukazem na to, že volnější režim výdejen ve srovnání s běžnými lékárnami nebo dříve zřizovanými výdejnami narušuje hospodářskou soutěž.
Tomáš Julínek se už před nástupem do ministerské funkce postavil na pozici lékárníků, neboť důsledně podporoval protirathovský krizový štáb zdravotníků, v němž hráli šéf lékárnické komory Lubomír Chudoba a prezidentem České stomatologické komory Jiřím Pekárkem a místopředsedou Sdružení praktických lékařů Janem Jelínkem vůdčí role.
Směr rámcové smlouvy.
Vyhláška o rámcových smlouvách se týká pro veřejnost méně srozumitelného procesu vyjednávání poskytovatelů zdravotní péče s pojišťovnami o nových smlouvách. David Rath chtěl na konci svého funkčního období prosadit pro soukromé lékařské ordinace smlouvy se zdravotními pojišťovnami na dobu neurčitou, což vtělil do zmíněné vyhlášky. Vydal ji ale ještě před ukončením dohodovacích řízení, což zákon neumožňuje. Nevyslyšel ani argumenty dvou komisí legislativní rady vlády, které ho na kolizi se zákonem upozorňovaly.
Rathovy argumenty o potřebě zajistit lékařům dlouhodobou perspektivu sdílí i prezident České lékařské komory Milan Kubek a používá je při svých protestech proti záměru ministerstva vyhlášku zrušit. Zdůrazňuje přitom, že je třeba vyčkat rozhodnutí Ústavního soudu, u něhož si Tomáš Julínek spolu s některými dalšími senátory stěžoval. Je pravděpodobné, že se ústavní soudci ztotožní s názorem členů vládní legislativní rady. Ale v situaci, kdy vláda Miroslava Topolánka už pouze dosluhuje, by byla zdrženlivost na místě. A to i v případě výdejen léků.
Dálkový pohled.
Tím pádem ovšem ze záměru Tomáše Julínka razantně se vypořádat s údajně neblahým dědictvím Davida Ratha zbývá jen přeobsazování klíčových postů na ministerstvu, ve dvou ministerstvem řízených institucích a ve statutárních orgánech zdravotních pojišťoven včetně VZP. Za měsíc, co je vláda Miroslava Topolánka u moci, tým Tomáše Julínka, přestože byl na to podle slov svého šéfa předem připraven, ani nemohl obrátit činnost ministerstva naruby. Na druhé straně když ministr po deseti dnech ve funkci svolal svou první tiskovou konferenci, překvapil novináře tím, že nenastínil přehled svých nejbližších, krátkodobých plánů, ale přednesl představu o dlouhodobých, strategických změnách v českém zdravotnictví, která byla už s dostatečným předstihem k dispozici v Modré šanci ODS.
Transparentnost žije.
To není obviňování Tomáše Julínka a jeho lidí z nečinnosti. Ministerstvo například připravilo změny v činnosti takzvané kategorizační komise, v níž se jedná o míře úhrady jednotlivých léčiv a zdravotnických prostředků z veřejných zdrojů. Do kategorizačního procesu mají být postupně zaváděny prvky transparentnosti, což od Česka očekává Evropská komise. Bohužel se tak děje téměř rok poté, co se Tomáš Julínek v Senátu zasloužil o to, aby neprošlo zákonné ustanovení, které mělo vést k větší transparentnosti kategorizačního procesu.
Tým Tomáše Julínka připravil také změny ve složení kategorizační komise, založené na tom, že hlasovací právo by měli jen zástupci ministerstva, pojišťoven a odborných lékařských společností. Zástupci komor, pacientských sdružení nebo výrobců léčiv by se jednání komise mohli aktivně účastnit, ale bez práva hlasovat. Tento záměr ministerstvo zdravotnictví zřejmě stihne uskutečnit, protože kategorizační proces už běží a nový systém úhrad z prostředků veřejného zdravotního pojištění by měl platit od 1. ledna 2007. Ministerstvo ale nemá mandát na to, aby uskutečnilo další, podstatně závažnější změnu, a sice zavedení horního limitu spoluúčasti pacientů na úhradě léčiv. Orientačně se hovoří o stropu ve výši tří tisíc korun. Výpadek v celkové sumě prostředků na léky by byl vyrovnán zavedením plných soukromých úhrad za léky v nižších cenových relacích.
Bezděkova skupina.
Ačkoliv Tomáš Julínek sliboval stmelit zdravotnickou veřejnost, údajně destabilizovanou postupem jeho předchůdce, ve skutečnosti zůstal příkop mezi Českou lékařskou komorou v čele s Milanem Kubkem a Lékařským odborovým klubem vedeným Martinem Engelem na jedné straně a takzvaným krizovým štábem zdravotníků na straně druhé pořád stejně hluboký. Jen šéf resortu dnes stojí na druhém, „krizovém“, břehu. V každém případě ale zaslouží ocenění nápad Julínkova týmu vytvořit při ministerstvu zdravotnictví expertní skupinu pro přípravu změn ve zdravotnictví, možná dokonce reformy. Skupina by měla být založena na obdobných principech jako tým pro přípravu penzijní reformy, který pracoval v letech 2004 a 2005. V jeho expertní části seděli politici, kteří připravili představy parlamentních politických stran, a výkonná skupina vedená Vladimírem Bezděkem z České národní banky pak spočítala možné dopady stranických projektů. Ani tento koncept ale ministerstvo zdravotnictví pod vedením Tomáše Julínka nestihne naplnit, což je škoda. I když na druhé straně je pravda, že Bezděkova skupina se činila tři čtvrtě roku, ale výsledky její práce dnes pokojně leží někde pod stolem.
