V dřevních dobách počítačů se vyrojilo několik zajímavých konceptů přenosu zátěže, ať už aplikační či výpočetní, mimo koncový počítač v síti směrem na server. Microsoft zkusil nasadit své vidění budoucnosti pod pojmem ASP, řada firem zkoušela prosadit holé počítače bez vlastního disku pouze s kartou s minimální pamětí a základním operačním systémem, který sloužil pouze jako terminál pro připojení k síti. Veškeré aplikace i data bral lokální počítač ze serveru. Tyto koncepty se z mnoha důvodů neujaly, především vinou pomalého připojení k internetu a nízkého výkonu oněch terminálů. V dnešní době je však standardem už poměrně rychlé připojení, výkonu je dost i v kancelářských strojích, a tak přenosu zátěže na web nic nebrání.
Snaha o takzvaný cloud computing prožívá svou renesanci. V principu lze tento pojem definovat dvěma různými způsoby. První říká, že takzvaný cloud (česky oblak) lze považovat za aplikační prostředí dostupné uživateli kdekoliv a kdykoliv na internetu v podobě, jakou pro své potřeby nastaví. Druhá definice k pojmu cloud přistupuje z technického slova smyslu a tvrdí, že jde o výpočetní kapacitu kdykoli dostupnou uživateli. Právě z jeho hlediska je ale vhodnější ona první definice. Tedy kdekoli na světě se člověk dokáže připojit k internetu, má k dispozici své oblíbené aplikace. Cestu tomuto způsobu využívání počítačů razí zejména Google, který dává k dispozici své Apps, tedy mimo jiné například kancelářský balík, dosti tvrdě konkurující Microsoftu. Redmondský gigant se samozřejmě snaží vytvářet aktivity tohoto typu také, příkladem je Office Live Workspace.
Stále ale jde jen o jednotlivé aplikace. Do dění však vstupuje pravděpodobně první a zatím jediný skutečně použitelný webový desktop, nazvaný svými tvůrci iCloud. Webový desktop v podstatě znamená to, že člověk, který se odkudkoli na světě dostane k internetu, spustí prohlížeč v režimu plné obrazovky, přihlásí se, má k dispozici stejnou pracovní plochu, se stejně rozmístěnými ikonami a programy, na jaké je zvyklý. Možná jde o banalitu pro zkušené uživatele, pro drtivou většinu lidí to ale znamená značnou výhodu domácího prostředí. Mohou se na fotky dívat stejně ovládaným softwarem jako doma, editovat texty stejným editorem, hrabat se v poště ve stejném klientovi, mají přístup ke všem svým událostem v kalendáři, k souborům, zkrátka pracují v důvěrně známém prostředí. Tak, jak si člověk svůj iCoud nastaví doma, takový jej má k dispozici kdekoliv.
Použití je jednoduché. Na stránce http://icloud.com/ stačí vyplnit do registračního formuláře jméno, požadovaný název účtu a heslo a potvrdit registrační e-mail. Pak lze po přihlášení využívat zhruba dvacet aplikací, které desktop umí provozovat. V souladu s technologiemi, na nichž je iCloud postaven, obsahuje i webový prohlížeč. To je v podstatě stejný prohlížeč, jaký je v počítači nainstalovaný, jen se využívá jeho schopnosti načíst obsah pouze v dané oblasti okna. Přese všechny vychytávky jde o sytém, který je v začátcích. Například textový editor nestojí za nic, oproti MS Office nebo i Google Apps jde o naprosto základní nástroj. Důležitý je však potenciál tohoto řešení. Společnost Xcerion, která iCloud vyvíjí, slibuje, že už v příštím roce bude k dispozici aplikací dvojnásobek. Zvážit je ale třeba také bezpečnostní aspekty tohoto zajímavého softwaru. Posílat citlivá data na internet, kde je převezme cizí server, nemusí být každému pochuti.
klady
zdarma
široké možnosti nastavení
úložný prostor 5 GB
rychlý vývoj
zápory
aplikace nejsou vyspělé
záruky a bezpečnost
tabulka: iCloud
cena: zdarma
výrobce XCerion
adresa: http://icloud.com/
