Malostí v titulku je míněna hlavně rozloha a množství produkce oblasti Ahr. Druhé nejmenší a – přehlédneme-li malý apendix oblasti Mittelrhein, jako natažený prst směřující podél Rýna k Bonnu – nejsevernější území Německa, ovšem nemá s prodejem svých vín vážnější problémy. Důvodů pro toto tvrzení je více, zmíním alespoň ty nejpodstatnější.
Nevelké plochy vinic a jejich severní dispozice neumožňují připravovat zde velká kvanta vína. Ze čtyř set padesáti hektarů tu vinaři ročně vyrobí přibližně pět milionů lahví. Oblast s malebnými, révou pokrytými stráněmi nad Rýnem a Ahrem je častým cílem přírodychtivých městských lidí z nedalekých megapolí Bonnu či Kölnu. Mnozí jsou vděčnými konzumenty tamních vín, takže ačkoli ahrští vinaři nedobývají zatím příliš vavřínů, o odbyt mají postaráno. Prodej na místě nahrazuje obchodní sítě, do kterých se víno díky zájmu turistů často ani nedostane.
Ahr drží ještě další primát. Jako jediná oblast v zemi pěstuje výrazně více modrých sort. Ve výsadbách zabírají 85 procent veškeré rozlohy. Z těch asi polovinu tvoří Pinot Noir, páteřní odrůda zdejší vinařské produkce. Dává hebká vína poněkud lehčích barevných tónů, zato však s příjemným „jahodovým“ výrazem. Vedle Pinotu se prosazuje Portugal, který je často považován za jeden z nejlíbivějších vůbec.
Další z výhod Ahru je nepřetržená tradice přípravy červených vín. Do sedmnáctého století byla rozšířena po celé zemi a snesla směle srovnání s Francií. Pak ale, v souvislosti s návratem Ludvíka VIII. z Francie, se zde prosadil import. V ostatních částech země, s výjimkou právě oblasti Ahr, započalo vysazování sort bílých. S oživením vinařství v 60. letech dvacátého století tady mladí vinaři pouze navázali na tradici, kterou doplnili o nové postupy při pěstování i zpracování révy. Zpočátku s nevalnými výsledky a kvalitou pouze prostřední, postupem času však vína některých zdejších sklepmistrů dosáhla slušných kvalit a v silných ročnících jsou ta nejlepší úspěšně srovnávána se špičkami nabídky francouzského regionu Côte de Beaune.
V nabídce oblasti samozřejmě nalezneme i bílá, především na bázi ryzlinku. Zdejší ryzlinky jsou poněkud atypické. Dávají bohatá vína ovocitých dojmů, proti ostatním místům na Rýně však neobsahují tolik svěžích kyselinek. Mohou se zdát poněkud fádní. I ona však mají své milovníky, i ona jsou skupována již ve sklepech producentů.
Pro ukázku produkce oblasti Ahr jsem sáhl do sortimentu sklepa jednoho z nejstarších tamních producentů, rodinného sklepa vinařství Jean Stodden v obci Rech. Členové rodiny působí coby pěstitelé révy a školitelé vín již od roku 1578. Pracují na asi sedmi hektarech vinic, kde převládá z 81 procent Pinot Noir. Na strmých srázech se réva obhospodařuje převážně ručně, a aby dosáhli optimální kvality, redukují otec a syn Stoddenovi produkci na nejvýše 47 hektolitrů z hektaru. Veškerá červená barikují, rozdíl spočívá jen v délce ležení na dubových sudech.
Podnik vína nijak významně nepropaguje, mezi znalci v Německu je známo, že Stoddenovy pinoty patří ke špičce v zemi, proto ani masivní medializaci nepotřebují.
Víno samo, je to Pinot Noir ´01 z nejlepší polohy domu Recher Herrenberg, je espritním zástupcem pinotů. Již intenzivní granátová barva, v lomech přecházející do valéru antuky s vysokou čirostí a jiskřivými pablesky v „kontralichtu“, slibuje dobrý doušek. Buket je výrazně barikový, vanilka, čokoládové tóna a patrná připáleninka tlačí před sebou a lehce opanovávají obvyklou vůni lesních plodů, která je pro odrůdu typická. Proti síle dřeva – víno leželo na sudu šestnáct měsíců – se zatím odrůdovost příliš neprosazuje, stojí skromně v pozadí a na svou chvíli teprve čeká. Zhruba tentýž dojem zaznamenáme v ústech. Uhlazená, přece však příliš dominantní chuť barikových prvků nedovoluje, aby se rozvinul v plné šíři charakteristický tón pinotu, zejména malin, jímž se víno často chlubí. On tam je, krčí se však skromně v pozadí, u vědomí současné síly bariku. Vyhlazené, přece jen však razantní hořčinky v konci také útočí příliš důrazně. Sám vinař doporučuje víno dekantovat. Prospěje mu to, vydechne, více se otevře a dominantní tóny poněkud ustoupí ve prospěch typických. Jistě mu však pomůže delší poležení na lahvi, během něhož by se jednotlivé prvky chuti měly zorganizovat a sladit do harmonického celku. Jedná se o víno s velkým potenciálem, které zcela jistě po nemnoha letech nabídne plný, vybalancovaný a ušlechtilými vlastnosti francouzského dubu vypointovaný „pinotový“ výraz s dlouhou, příjemně doznívající ovocitou dohrou.
