Výhodná koupě

Ministerstvo obrany prodává léčebnu v Mariánských Lázních za méně, než do ní investovalo

Ministerstvo obrany pokračuje ve zbavování se nepotřebného majetku. Transakce ale nejsou vždy výhodné. Zatím poslední uskutečněnou operací je prodej vojenské léčebny v Mariánských Lázních. Připravuje se i obdobná transakce s obří zotavovnou v atraktivní lokalitě u lipenské přehrady.

Vítěz z Rostova Areál mariánskolázeňské vojenské ozdravovny se nachází v centru města, severozápadně od náměstí a kolonády. Tvoří jej několik domů včetně rozsáhlého příslušenství. Domy byly postaveny na konci 19. století jako původní lázeňské penziony soukromých osob, po roce 1956 ministerstvo národní obrany nemovitosti propojilo a vytvořilo léčebnu pro příslušníky armády.
Ministerstvo teď zařízení prodává za 105 milionů korun vítězi druhého kola tendru. „Minimální kupní cena byla stanovena ve výši 85 737 800 korun. Výběrové řízení bylo vyhlášeno společně s městem Mariánské Lázně, jež je vlastníkem jednoho z objektů, který tvoří soubor prodávaného majetku,“ sdělil týdeníku EURO Jan Pejšek z tiskového oddělení resortu obrany.
Výběrového řízení se účastnili dva zájemci, podmínky ale splnil pouze jeden z nich. Druhý zájemce, který nabídl 101 milionů korun, nakonec nesložil kauci. Ministerstvo obrany zatím nového vlastníka lázeňského komplexu tají. „Jméno kupce bude možné sdělit po nabytí platnosti smlouvy, která je nyní ve schvalovacím řízení,“ podotkl Pejšek. Týdeníku EURO se ale podařilo zjistit, že kupcem je ruská společnost 711 Voenprojekt z Rostova na Donu, respektive její generální ředitel Salav Zajnalabidov. Ten se výběrového řízení zúčastnil prostřednictvím české firmy Nagama Company, jejímž je stoprocentním vlastníkem.

Napadená rekonstrukce Problém spočívá v tom, že armáda léčebnu v Mariánských Lázních prodala za nižší sumu, než do ní investovala. Jen v posledních deseti letech nateklo do objektu 108 milionů korun. A do čeho armáda tuto částku vložila? „Do pořízení projektové dokumentace, rekonstrukce a modernizace jednotlivých objektů lázeňských domů a balneoprovozu,“ popisuje Pejšek. Kvůli tomu se ale do ministerstva obrany obul před časem Nejvyšší kontrolní úřad. „Rekonstrukce léčebny byla nejprve pro nedostatek peněz odložena. Po jejím zahájení došlo v polovině roku 2007 k vyhlášení konkurzu na dodavatelskou firmu. Vojenská lázeňská a rekreační zařízení vypověděla původní smlouvu s dodavateli a na pokyn ministerstva obrany zadala revizi projektové dokumentace u jiného projektanta. V revidované dokumentaci na dostavbu došlo k navýšení předpokládaných výdajů státního rozpočtu téměř na dvojnásobek původně předpokládané částky,“ popisuje výsledek kontroly NKÚ jeho mluvčí Radka Burketová. A pokračuje: „Aniž by ministerstvo hledalo variantní řešení pro dokončení akce, rozhodlo o nepotřebnosti objektů a nabídlo je k odprodeji. Nabídková cena přitom nedosáhla ani výše vložených peněz státního rozpočtu na už provedené práce.“ Přestože ministerstvo na rekonstrukci léčebny vyčerpalo ze státního rozpočtu 73 959 124 korun, skutečná realizace nebyla dokončena, a celá akce tudíž podle Nejvyššího kontrolního úřadu nesplnila svůj účel.
Pejšek problém s nevýhodností transakce popisuje jinak. Připouští, že původně plánovanou rekonstrukci a dostavbu zásadním způsobem ovlivnilo vyhlášení konkurzu na Stavební podnik Klatovy, který budovy rekonstruoval. Podle Pejška ale z výsledků jednání se správcem konkurzní podstaty vyplynulo, že podnik nedokáže dostát svým závazkům. „Žádná jiná firma nebyla schopna za vyčleněné prostředky rekonstrukci dokončit, a náklady by výrazně stouply. S ohledem na finanční restrikce rozpočtu ministerstva bylo proto rozhodnuto dále nerekonstruovat a objekt prodat,“ argumentuje mluvčí. Ve vysvětlení už ale chybí, proč armáda zaplatila za něco, co nedostala.

Město vydělá Na prodeji mariánskolázeňské vojenské léčebny oproti armádě paradoxně vydělá město. Při zpracovávání dokumentace k transakci se totiž přišlo na to, že jeden z objektů patří Mariánským Lázním. „Rekonstrukci jsme sledovali z povzdálí, nějak jsme se o to blíže nezajímali. Můj předchůdce, a pak i já, jsme několikrát intervenovali u ministerstva obrany, aby se práce pohnuly. Je to komplex dvanácti budov v lázeňském centru, který městu nedělá dobré jméno. Jsme rádi, že snad svitla naděje,“ řekl týdeníku EURO starosta Mariánských Lázní Zdeněk Král. Nový vlastník bude muset podle něj vynaložit ještě obrovské prostředky do dokončení, protože jde o staveniště. Pouze asi dva objekty jsou v dobrém stavu. „O tom, že jeden dům patří městu, víme teprve rok. Peníze se budou hodit, neboť kupujeme areál sjezdovky,“ doplnil. Město získá z prodeje asi dvanáct milionů korun.

Kdo koupí Hůrku? Vojenský hotel Lipno – Hůrka leží přímo na břehu lipenské přehrady v katastru obce Horní Planá. Hoteloví hosté mají k dispozici relaxační centrum s balneoprovozem, jehož součástí jsou masáže, vířivka i sauna. Můžou si půjčit lyže, horská kola, lodičky, zatrénovat si v posilovně, zahrát si minigolf, kulečník, stolní tenis nebo volejbal. Ministerstvo si nechává v této době vypracovat podobně jako v případě léčebny v Mariánských Lázních dokumentaci k vyřazení majetku. „Následně dojde v souladu s platnou legislativou k nabídce bezúplatného převodu ostatním organizačním složkám státu. Pokud žádná neprojeví zájem, bude vyhlášena nepotřebnost pro stát. Následně ministerstvo obrany předpokládá prodej formou výběrového řízení na zjištění zájemce o koupi, minimální kupní cena pro první kolo bude stanovena znaleckým posudkem,“ říká Pejšek. Ministerští úředníci předpokládají, že výběrové řízení vyhlásí ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Armáda v Hůrce v posledních deseti letech investovala deset milionů korun. Spolkly je stavební úpravy a rekonstrukce kuchyně, kotelny, komunikací, fasády, čistírny odpadních vod a sociálních zařízení pokojů. V souvislosti s chystaným prodejem hotelu se hovoří o tom, že by jedním ze zájemců mohl být bývalý šéfporadce a volební manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík, který Vojenská lázeňská a rekreační zařízení v minulosti vedl. Tato spekulace „dotekla“ i ke starostovi Horní Plané Jiřímu Hůlkovi. „Zajímá nás, kdo to koupí, zatím nic nevíme,“ řekl Hůlka. Tvrdík však svůj zájem na dotaz týdeníku EURO popřel.

Investujeme, ale nepotřebujeme Armáda se začala zbavovat nepotřebného majetku po roce 2001. Prodává nejen rekreační objekty, ale i kasárna, nepoužívaná letiště a výcvikové prostory. „Souvisí to hlavně s tím, že v roce 2004 skončila prezenční služba a potřeby armády se zmenšily na třetinu. Už nebyli vojáci základní služby a nebyla potřeba ubytování a cvičení,“ řekl před časem deníku Právo tehdejší šéf odboru pro nakládání s nepotřebným majetkem ministerstva obrany Jiří Král. Na případu léčebny v Mariánských Lázních je vidět, že ne vždy se armádě daří s nepotřebným majetkem dobře hospodařit. „Do některých základen se investovalo, a pak se ukázalo, že je armáda nepotřebuje. Zrekonstruovala se kasárna v Janovicích nad Úhlavou, v Rožmitále pod Třemšínem a pak, aniž by se tam vojáci nastěhovali, je armáda opustila. Nejsou peníze a u každé investice musí být jasné, že nemovitost nebude vyřazena,“ řekl loni v prosinci Právu Král.
Peníze utržené za prodané nemovitosti zůstávají v rozpočtu ministerstva, které radikálně omezuje výdaje. Loni armáda podle Práva prodala majetek za 420 milionů korun, za zhruba devět let pak za 4,2 miliardy. Větší část nepotřebného majetku obrana převedla na jiné státní úřady, na obce a města. Jeho celková hodnota činila 87,3 miliardy korun.