Velké banky nejsou ochotné zvedat úroky u vkladů svých klientů
Zvyšování úrokových sazeb. To byl nezvykle častý výsledek loňských zasedání Bankovní rady České národní banky (ČNB). V roce 2007 rostly úroky hned čtyřikrát. Tedy jasný impulz nejen pro zdražení půjček, ale i pro zvýhodnění vkladů, které lidé nechávají v bankách. Jenže ve skutečnosti tato teorie trochu pokulhává. Půjčky sice zdražují raketovým tempem, u vkladů už to však tak „horké“ není. Zatímco malé banky se ve zvýhodňování vkladů svých klientů předhánějí, velké finanční domy už natolik ochotné nejsou. Navíc si pečlivě vybírají, komu vyšší úroky připíší. Navzdory tomu je však mnohdy úrokový výnos „kompenzován“ - třeba tučnými poplatky.
Naposled rozhodla centrální banka o růstu úroků na začátku prosince. Reakce bank? Zatímco ty malé přizpůsobily sazby na vkladech téměř okamžitě, z „velké trojky“ nezareagovala ani jedna. Nejlépe přitom funguje srovnání úročení vkladů na spořicích účtech. Majitelé mají totiž své peníze v bance kdykoli volně k dispozici a ve srovnání s běžnými účty, které nabízejí téměř nulový úrok, také mnohem výhodnější zhodnocení.
Kdo dřív zvedne.
Například rakouská Bawag Bank od posledního rozhodnutí ČNB o vyšších sazbách zvyšovala úročení vkladů na spořicích kontech už dvakrát. Donedávna nabízela nejvýhodnější sazbu na trhu - 3,33 procenta. Minulý týden ji však trumfla internetová mBank, která zvýšila úročení spořicích účtů na 3,5 procenta. Podobně se zachovala také Raiffeisenbank. Ta místo původních 1,6 procenta nyní garantuje tři procenta. Na konci roku zvedla sazby i GE Money Bank. Ta sice nabízí u spořicích účtu relativně malý úrok, ale poslední zvýšení bylo téměř dvojnásobné: Z původního pásma 0,45 až 0,85 je nyní 0,75 až 1,75 procenta. Spořicí účty zvýhodnila i ING anebo Citibank. „Úrokovou sazbu na spořicím účtu máme 2,5 procenta na každou uloženou korunu. Vzhledem k současnému vývoji na trhu předpokládáme v krátké době zvýšení této sazby,“ uvedla mluvčí Citibank Kristýna Zbrojková
Vyšší úroky smáznou poplatky.
Velké bankovní domy tak štědré nejsou. Třeba Česká spořitelna naposled zvedala úročení vkladů loni v září a pochlubila se sazbou 2,5 procenta. Jenže sazbou 2,5 procenta se úročí jen částka do 50 tisíc korun. Ročně proto banka na úrocích připíše maximálně 1250 korun. Protože roční poplatky za vedení účtu činí 2256 korun (188 korun měsíčně), klient si příliš nevydělá. Vše, co pak majitel spořícího účtu u České spořitelny vloží nad limit 50 tisíc, se úročí v rozmezí 0,45 až 0,85 procenta. Zda bude banka s největším počtem klientů v zemi zvyšovat sazby u vkladů zatím není jasné. „V současné době situaci analyzujeme a v případě potřeby úrokové sazby z vkladů dále navýšíme,“ uvedla za firemní komunikaci České spořitelny Pavla Plachá.
Podobně je na tom i ČSOB. Ta se sice chlubí, že úroky na vkladech svých klientů „pružně“ zvedá, jenže jenom u termínovaných vkladů. Klient tedy musí slíbit, že peníze nebude nějakou dobu vůbec používat. Navíc ani v tomto případě nejsou výdělky na úrocích takové, jako jsou ochotné garantovat konkurenti u likvidních peněz. ČSOB totiž úročí vklady do 150 tisíc korun sazbou 1,5 procenta. Nejlukrativněji se chová k milionářům. Při vkladu vyšším než jeden milion korun slibuje dvouprocentní úrok. Vůbec nejvyšší sazbu - 2,8 procenta - může na vklad získat klient, který nejenže vloží jeden milion korun, ale slíbí, že ho minimálně rok nebude po bance chtít.
Také Komerční banka (KB) se nepřetrhne, pokud jde zvyšováním sazeb na spořicích účtech. Na poslední tah centrální banky nezareagovala vůbec. Naposledy totiž KB zvyšovala úroky na začátku listopadu. Nejvyšší sazbu má 1,85 procenta, a to jen u vkladu nad milion korun. Vklady do 100 tisíc pak úročí sazbou 1,05 procenta.
Další klienty nepotřebujeme.
I když to banky nepřiznají, velké finanční domy byly v tomto směru vždy méně pružné. Jelikož však byl rok 2007 ve znamení růstu sazeb, je tato „strategie“ mnohem více vidět. A důvodem nemusí být jen neochota bankovních obrů rozdělovat lidem peníze na úrocích, a zbytečně si tím ukrajovat ze svých zisků. „Úročení vkladů u menších bank je obvykle vyšší, respektive pružněji reaguje na tržní změny než u bank velkých. Důvodů může být celá řada,“ míní analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Velké banky totiž mají své silné jádro klientů a ve většině případů lze říci, že jejich problémem není nedostatek vkladů, spíše naopak, tvrdí Hatlapatka. „Naopak pro menší banky je přilákání vkladů důležitější, protože jim umožní následně poskytovat více úvěrů. Proto rychleji reagují a snaží se přetáhnout flexibilnější klienty na svou stranu. Tím, že získají klientův vklad, si otvírají prostor pro nabídku dalších služeb. A také z marketingového hlediska je vyšší míra úročení vkladů než u konkurence pochopitelně zajímavá,“ dodal.
Úrokový marketing.
S tím souhlasí i šéfka analytické společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. „Hypoteticky by se úrokové sazby měly pohybovat shodně u všech bank. Pokud je však ochota zvyšovat úročení vkladů u největších bank menší, pak za tím zřejmě je domněnka těchto největších bank, že jejich klienti volí raději jistotu velké banky před lákadlem o něco vyšších úroků u malé banky. Svým způsobem mají pravdu - svědčí o tom velký počet jejich klientů. S růstem získává banka jednu nekopírovatelnou konkurenční výhodu: Klienti mají pocit, že velké banky jsou velmi bezpečné pro jejich úspory. Proto je logické, že čím menší banky, tím větší nutnost agresivního marketingu včetně výše úrokových sazeb,“ konstatovala Šichtařová.
Klíčová úroková sazba na mezibankovním trhu je v současné době na úrovni 3,5 procenta. Ve srovnání s historickým minimem 1,75 procenta v říjnu 2005 je teď dvojnásobná. Podle ekonomů bude další zvyšování sazeb následovat na nejbližším zasedání České národní banky. Hlavním důvodem k tomu, aby centrální banka dále přitvrdila, je především rostoucí inflace. V prosinci se vyhoupla na 5,4 procenta, a dostala se tak na šestileté maximum. Češi se proto musejí smířit s tím, že úvěry budou zdražovat. Zda jim však bude stejným tempem růst zhodnocení vkladů, tím si rozhodně být jistí nemohou.
