Před dokončením je novela zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, která přinese nová pravidla pro výhodnější exportní úvěry. Naším záměrem je, aby prošla co nejrychlejším legislativním procesem tak, aby tento nástroj mohl pomoci našim exportérům již v letošním roce. V konečném důsledku povede k udržení a tvorbě tisíců pracovních míst.
Foto: Karel Šanda
Musíme mít stále na mysli, že vláda malé, otevřené a proexportně orientované ekonomiky nemá příliš mnoho možností, jak povzbudit výkon hospodářství. Stimulace domácí poptávky za této situace není příliš efektivní a navíc by musela být činěna na dluh, což by dále vytlačovalo soukromé výdaje na spotřebu i investice. Úloha vlády by se tedy měla omezit na vytváření a vynucování pravidel, jinak by měla co nejméně překážet. Samozřejmě by měla snižovat administrativní náklady a dbát o zdravé veřejné rozpočty. Určitý prostor však vládě zůstává v oblasti podpory exportu, její činnost ale nesmí narušovat iniciativu podnikatelů či dokonce vytvářet diskriminaci na trhu.
Jedním z nástrojů podpory vývozu je dorovnávání úrokových rozdílů u půjček na financování exportu, které poskytují komerční banky. Tento nástroj dosud nebyl využíván kvůli vysoké administrativní náročnosti. Nová pravidla, která chceme co nejrychleji prosadit, by měla odstranit všechny překážky. K tomuto účelu jsme v kapitole Všeobecná pokladní správa vyčlenili 150 milionů korun již v tomto roce. Tato skromná částka by mohla podpořit český export minimálně v jednotkách miliard korun, což by představovalo tvorbu či udržení tisíců pracovních míst v době recese.
Hlavní přínos systému zvýhodněných úvěrů, který funguje v mnoha zemích světa, představuje dlouhodobá fixace úrokové sazby, což exportéry zbaví jednoho z rizik. Sazba úvěru bude stanovena na základě sazby CIRR, kterou vyhlašuje OECD, přičemž bankám bude doplácen zejména rozdíl mezi sazbou sjednanou v úvěrové smlouvě a běžnou mezibankovní tržní sazbou (IBOR) pro měnu, ve které bude úvěr sjednán. Úvěrová sazba se však může dostat nad běžnou tržní sazbu, v tom případě bude banka rozdíl mezi těmito sazbami vracet do státního rozpočtu. Z toho důvodu se bude systém částečně financovat sám a nebude představovat velké nároky pro veřejné finance. Připomeňme, že CIRR je celosvětově považována za minimální sazbu, která ještě nepředstavuje nedovolenou veřejnou podporu soukromým subjektům.
Současný zákon zatím stanovuje bankám při podání žádosti o zařazení do systému předložení takových dokladů, které nemohou být ve fázi podání žádosti zajištěny (zejména doklad o sjednané pevné úrokové sazbě). Novela mění celkově požadavky na doklady, část bude požadována až ve fázi podpisu úvěrových a pojišťovacích dokumentů. Novela tak zavádí institut schválení žádosti o zařazení do systému s odkládacími podmínkami. Zároveň se částečně ruší aplikace správního řádu na schvalování žádostí, která způsobovala další administrativní překážky. Ke zrychlení a větší pružnosti systému přispěje také zapojení České exportní banky a státní pojišťovny EGAP.
Jak bude systém po schválení novely zákona fungovat? Zjednodušeně řečeno, vývozce si zažádá o exportní úvěr u komerční banky, která se do systému zapojí. Podmínkou bude pojištění úvěru u společnosti EGAP, jejímž prostřednictvím bude banka žádat o schválení ministerstvo financí, přičemž na zařazení do systému neexistuje právní nárok. Pro tyto účely bude zřízen speciální vyrovnávací účet u České exportní banky, ze kterého se úroky budou průběžně dorovnávat.
Věřím, že novela zákona, na které jsme spolupracovali s Českou bankovní asociací a ministerstvem průmyslu a obchodu, přinese další významný nástroj podpory českému exportu. Představuje další příklad skutečnosti, že vláda kromě nezbytných úspor k ozdravění veřejných financí nabízí také konkrétní prorůstová opatření. Ta zároveň nepůsobí selektivně a diskriminačně, naopak zvyšují konkurenceschopnost celé naší ekonomiky v zahraničí. To potom zpětně pozitivně působí na domácí poptávku a životní úroveň.
