VÝHODNÝ NÁVRAT Z RUSKÉ FRONTY

Podíl kutnohorské firmy na českém cigaretovém trhu dále roste

Pokud chtějí mít i nekuřáci potěšení z cigaretového dýmu, měli by si koupit akcie Tabáku. Na akcionáře kutnohorské společnosti opět čekají dividendové výnosy, které svou výší v České republice nemají obdoby. Opět vše vlastníkům? V pondělí 10. dubna se sejde řádná valná hromada Tabáku, která rozhodne o tom, jak naložit s rekordním čistým ziskem za loňský rok ve výši 2,843 miliardy korun. Jestliže bude zachována praxe z minulých let, kdy byla mezi vlastníky rozdělena absolutní většina zdaněného profitu, potom na každou tisícikorunovou akcii s tržní cenou nyní lehce nad sedm tisíc korun bude vyplacena dividenda přesahující magických tisíc korun. Za rok 1998 to bylo 996 Kč. Daniel Martinů, analytik společnosti Patria Finance, odhaduje letošní hrubou dividendu na 1025 Kč. Čistý zisk Tabáku meziročně vzrostl o téměř 21 procent (z předloňských 2,351 miliardy), a to navzdory celkovému poklesu výroby cigaret ve firmě, značnému snížení exportu, i přes mimořádné náklady ve výši několika set milionů korun na zrušení závodu v Novém Jičíně (závody v Kutné Hoře, Hodoníně a Strážnici zůstaly). „Výsledky za loňský rok budeme komentovat až po valné hromadě, nechtěl minulý týden sdělit detailnější informace Aleš Janků, ředitel odboru vnějších vztahů kutnohorské společnosti, která nikdy nepatřila k těm, které veřejnost zahlcují detailnějšími údaji. Zveřejňuje většinou jen tolik, kolik firmy registrované na volném trhu pražské burzy nezbytně musí. Méně vynáší více. Co do objemu prodeje byl pro Tabák rekordní rok 1997, kdy prodal celkem 32,5 miliardy kusů cigaret. Z toho v tuzemsku 18,2 miliardy a na Slovensku 4,3 miliardy. Do ostatních zemí, většinou postsovětských, exportoval deset miliard cigaret. V roce 1998 celkový prodej, vzhledem k mírnému snížení odbytu na českém a slovenském trhu, poklesl na 30 miliard. Loni to podle hrubého odhadu společnosti Patria Finance bylo již jen 25,8 miliardy, když export mimo Slovensko se snížil o více než polovinu (z 10,9 na 4,9 miliardy). „Není v tom třeba hledat nějaký obchodní neúspěch, spíše naopak. Jde o promyšlený tah majoritního vlastníka Tabáku, amerického tabákového koncernu Philip Morris, míní analytik Daniel Martinů. Podle jeho názoru nebyl z hlediska ziskovosti pro Američany, kteří drží 77,6 procenta akcií Tabáku, vývoz z České republiky na východní trhy nijak zvlášť výhodný, zejména kvůli vyšším nákladům. Philip Morris se rozhodl postavit novou továrnu přímo v Rusku. Otevřena byla letos v únoru poblíž Petrohradu a její roční kapacita je 25 miliard cigaret. Export z České republiky byl již loni utlumen. Právě proto musel být v říjnu 1999 uzavřen pobočný závod v Novém Jičíně, který výrobu pro ruský trh obstarával. Mimořádné náklady s tím spojené, například vyplacení velkorysého odstupného 320 novojičínským zaměstnancům, měly podle odhadů dosáhnout až 800 milionů korun. Kolik to bylo ve skutečnosti, se zatím neví. Jak se ukazuje, pro akcionáře uzavření závodu v Novém Jičíně nakonec nic negativního znamenat nebude. Zvýšení prodeje na výnosnějším domácím trhu, kombinované s propracovaným programem úspor nákladů, přineslo ovoce v podobě ještě vyšších zisků. Konkurence potlačena privatizací. Podíl Tabáku na českém cigaretovém trhu se dlouho držel na osmdesáti procentech. Loni podle odhadu Patria Finance již dosáhl 84 procent. Nebývale neochvějné postavení na zcela otevřeném trhu není dáno jenom kvalitní prací managementu, atraktivním portfoliem zavedených značek či velmi efektivním distribučním systémem, ale jeho prapříčiny lze hledat i v někdejším způsobu privatizace. Nelze totiž opomenout, že když Philip Morris v roce 1992 od Klausovy vlády kupoval majoritu v Tabáku, ještě existoval státní tabákový monopol. Nikdo jiný v České republice cigarety vyrábět nemohl. Teprve od začátku roku 1994 zákon umožňuje, že si výrobní závody mohly zřídit kromě Tabáku i další. Některé světové koncerny toho sice využily, ale jejich podíly na českém trhu již zůstaly zanedbatelné (British American Tobacco, R. J. Reynolds), na úrovni dvou až tří procent. Relativně stejně málo výrazně si vede i koncern Reemtsma, který na začátku devadesátých let zprivatizoval slovenskou výrobu cigaret. V České republice nyní kontroluje pouze asi deset procent trhu, zatímco Philip Morris na Slovensku má asi šedesát procent. Trochu prorocky dnes zní článek Wall Street Journal Europe z 8. října 1993. „Češi nejsou jediní, kteří vycházejí vstříc přání západních investorů koupit si podnik s monopolním postavením na trhu. Možná příští rok zruší zákon o monopolech, ale i tak bude dalším výrobcům cigaret trvat celá léta, než doženou firmu Philip Morris, uvedla autorka Janet Guynová. „Nikdy neudělali ze zavedení konkurence svůj cíl, zejména v případech, kdy by to znamenalo zničení státní společnosti, dodala na adresu českého způsobu privatizace a pro srovnání uvádí příklad z Maďarska, kde byl tabákový monopolní výrobce před prodejem rozdělen na několik částí. I to byl možná jeden z důvodů, proč se v České republice o tabákové privatizaci musely vést i po letech diskuse. Zejména když se na veřejnost dostala informace, že Tabák v roce 1996 sponzoroval všechny tři strany bývalé vládní koalice – ODS, KDU–ČSL a ODA. Na začátku roku 1998 se situace opakovala v souvislosti s tajnými dary od firmy Philip Morris pro ODA přes nastrčenou firmu TMC z Panenských ostrovů. Růžová budoucnost. Akcionáře Tabáku však více zajímá výše zhodnocení vložených prostředků a stát, že má na svém území silnou firmu, která odvádí vysoké daně. Philip Morris za akcie Tabáku zaplatil státu 260 milionů amerických dolarů a v souladu s požadavky vlády investoval dalších 420 milionů USD do modernizace výroby. Nyní sklízí úrodu, kterou před lety zasel, a čeští akcionáři s ním. Není asi důvodu si myslet, že v příštích letech tomu bude jinak. A to i přestože se očekává další zvyšování spotřební daně z cigaret – z nynějších 43 procent až na evropskou úroveň 58 procent – což spolu s negativními zdravotními a společenskými aspekty kouření a s omezením cigaretové reklamy může vést k poklesu poptávky. „Cigarety v zemích Evropské unie jsou ovšem mnohem dražší než v České republice. Proto u nás existuje prostor pro pozvolný růst marží, předpovídá další růst zisku a kursu akcií Daniel Martinů z Patria Finance. Navíc se domnívá, že právní řád České republiky není uzpůsoben k tomu, aby ze zdravotních hledisek dokázal postavení tabákových firem zviklat tak, jako se to děje ve Spojených státech. Typicky dividendové akcie Tabáku proto doporučuje k dlouhodobé akumulaci.