S t a v e b n í s p o ř e n í
Atraktivita stavebního spoření je dána zejména možností získat levný úvěr pro účely bydlení. Zároveň však jde o velmi výhodný bankovní vklad, na němž se nám peníze mohou zhodnotit až o průměrných 14 procent ročně.
Jednou z několika možných variant využití stavebního spoření je zaměřit se čistě na maximalizaci výnosu vkladu, bez aspirace na stavební úvěr. Propočty totiž ukazují, že při dodržení určitých podmínek jde v nynější době o nejvýnosnější bankovní vklad, jehož úrok přesahuje termínované účty. Pokud by se chtěl někdo případně trápit tím, že stavební spoření je myšleno jinak, nechť se netrápí. Systém s takovými účastníky nejen počítá, ale přímo je potřebuje a pro banky je stavební spoření velmi lukrativním byznysem.
Pro a proti
Nepřehlédnutelnou nevýhodou tohoto způsobu zhodnocování peněz je pětiletý cyklus spoření, který je třeba dodržet, a také poměrně malá výsledná částka.
Při obvykle doporučovaných pravidelných celkových ročních úložkách 14 400 korun, za jejichž hranicí výnosové procento rychle klesá, se dostaneme k souhrnné výsledné částce po pěti letech jen zhruba kolem 100 000 korun. Tento moment ale lze oslabit kumulací smluv o stavebním spoření v rodině podle počtu jejích příslušníků. Poměrně malé částky, které jsou ve hře, na druhé straně zmírňují první nevýhodu, protože není až tak velkým problémem se jich na několik let zříci. Pečlivý hospodář by rozhodně měl zařadit stavební spoření do svého investičního portfolia jako jeho sice malý, nicméně dobře výnosný, stabilní a poměrně bezpečný, protože ze zákona alespoň částečně pojištěný prvek.
Výnos stavebního spoření je dán kombinací úroků z vkladu, absolutní částkou státní podpory a úroků z ní. Hrubý výnos se přitom na rozdíl od běžného bankovního vkladu rovná čistému, protože je osvobozen od daně z příjmů. Podle aktuálních všeobecných podmínek, které se nemění po celou dobu trvání smlouvy, činí úrok minimálně tři procenta ročně a státní podpora čtvrtinu z roční uspořené částky včetně úroků, maximálně však 4500 korun, což odpovídá roční uspořené částce včetně úroků ve výši 18 000 korun. Z informací, které jsme získali od stavebních spořitelen a státních úředníků, nevyplývá nic o tom, že by se tyto podmínky měly v dohledné době změnit. Ve skutečnosti je ale úročení stavebního spoření zejména pro případ, že se nežádá o úvěr, podstatně vyšší. Některé stavební spořitelny nabízejí takovým klientů čtyři, jiné i 4,5 procenta ročně. Čtyři a půl procenta nezdaněného úroku se rovná 5,3 procenta na běžném vkladu, jehož úrok se zdaňuje 15procentní sazbou. Podle odborníků může reálný výnos ze stavebního spoření, tedy včetně státní podpory, dosáhnout až průměrných 14 procent ročně.
Zopakujme ještě jednou, že nám jde v tuto chvíli o využití stavebního spoření jako výnosného vkladu, a ne pro účely získání úvěru. K tomu je třeba dodržet pětiletý cyklus, respektive 60 měsíců spoření, protože jinak bychom se nedostali k absolutní částce státní podpory, ale pouze k úrokům z ní. Při tomto pohledu nemá rovněž smysl spořit déle a ani více, než jak to odpovídá maximální státní podpoře. Maximalizace výnosu přitom dosáhneme při o něco nižším než optimálním vkladu z hlediska státní podpory, konkrétně při již uvedených 14 400 Kč a nižších částkách.
S kalkulačkou v ruce
Ukažme si to na příkladu, který trochu zjednodušíme, aby se to lépe počítalo. Letos na konci prosince uzavřeme smlouvu o stavebním spoření na cílovou částku, jíž odpovídá roční vklad 16 800 Kč.
V závěru dalšího roku nám k původnímu vkladu přibude 4,5procentní úrok z něj ve výši 756 korun. Ještě dříve, zhruba od května, se připíše 25procentní státní prémie 4200 korun a poběží rovněž již uvedený úrok i z této částky, což dělá na úrocích dalších 126 korun. Skončíme tedy se součtem 21 882 korun.
Během dalších čtyř let vzroste tento segment našeho spoření vždy o 4,5 procenta ročně, takže pátý rok budeme z původních 16 800 korun mít 26 094 Kč, tj. o 55 procent více, což odpovídá průměrné roční sazbě asi 8,5 procenta. Je to prostě to samé, jako kdybychom uložili 16 800 Kč na pět let na termínovaný vklad s ročním hrubým úrokem 10 procent. Výnos pro pravidelný roční vklad 16 800 korun se ale rázně zlepší v dalších letech. Hlavně proto, že od třetího roku spoření bude tento vklad včetně nabíhajících úroků činit ve skutečnosti více než 18 000 korun, takže se nám již nebude připisovat pouze 4200 korun státní podpory, ale její plná výše 4500 Kč. Poslední, šestý vklad částky 16 800 Kč v roce 2003 se nám jen díky státní prémii 4500 Kč vlastně zhodnotí o 27 procent.
ČLÁNKY DO MAILU