Prosívání investorů začalo odvoláním šéfa ČEZ
Groteska, tak lze označit poslední vývoj kolem privatizace Severočeských dolů (SD) a Sokolovské uhelné. „Privatizační komise v posledních dnech připomíná spíše partu rozhádaných školáků, která má problémy se na něčem zásadním shodnout,“ řekl týdeníku EURO dobře informovaný zdroj. Ve skutečnosti však role komise není příliš podstatná. Klíčová jednání vedou ministři a různí lobbisté.
Turecký odchod.
O způsobu vedení soutěže svědčí i průběh středečního jednání komise, při němž se oficiálně otevíraly obálky přihlášených zájemců. Kvůli formálním chybám v předložených dokumentech vypadly z dalšího boje společnosti Demir Export (prodej Severočeských dolů) a Park Holding (obě prodávané firmy). „Další shodu však členové komise nenašli. S jedinou výjimkou, že se k jednání vrátí ve čtvrtek 30. října,“ dodal zdroj. Demir však byl patrně nejvážnějším konkurentem Appianu. Jde o součást jedné z největších tureckých podnikatelských skupin, která kromě jiného skutečně těží uhlí povrchovým způsobem. O tom, že disponuje značnými finančními zdroji, není pochyb. Kromě toho zástupci ministerstva průmyslu a obchodu velmi naléhavě tlačili na vyřazení česko-slovenské finanční skupiny Penta. Ta sice uhlí dosud netěží, ale mohla by nabídnout v soutěži o Severočeské doly zajímavou cenu. Ministerstvo financí prý některé členy komise upozornilo, že by ze soutěže o Sokolovskou uhelnou rozhodně neměl vypadnout Metalimex, který patří do skupiny OKD.
Z uvedeného jednání a ze zásahu státu v ČEZ, jehož odvolaný šéf Jaroslav Míl si dovolil podat svou vlastní nabídku, je však zjevné, že vítězné tažení Antonína Koláčka a jeho Appianu již asi nikdo nezastaví. Na trhu se dokonce hovoří o tom, kolik jsou mostečtí ochotni za Severočeské doly zaplatit. Původní nabídka 2,5 miliardy korun se má údajně zvýšit na 3,1 miliardy. SD však má jen ve fondech tvořených ze zisku po zdanění zhruba osm miliard korun.
Bitva o Sokolov.
Složitější partie je rozehrána kolem Sokolovské uhelné. Část členů komise prosazuje, aby do druhého kola privatizace postoupila jen jedna společnost, které pak stát udělí pro další jednání exkluzivitu. Jedni prosazují Sokolovskou těžební, za kterou stojí management Sokolovské uhelné v čele s generálním ředitelem společnosti Františkem Štěpánkem, jiní OKD. Tedy člena skupiny Karbon Investu, který prostřednictvím své dcery Metalimexu drží v dolech přes 36 procent akcií. Ve hře je především definice kontinuální těžby, s níž musí mít dle pravidel účastník soutěže zkušenosti. Komise si vyžádala přesnou definici od Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí v Mostě. Ten sdělil, že jde o těžbu skrývky a uhlí v nepřetržitém procesu za pomoci takzvaných technologických celků sestavených z rypadla, pasové dopravy a zakladače zeminy. To by však vyřazovalo ze hry Metalimex. Ten proto přinesl novou definici od Vysoké školy báňské, která tvrdí, že termín kontinuální těžba odpovídá i hlubinné těžbě jak ji provozuje OKD.
Ještě v úterý, den před oficiálním otevírání obálek, přitom ministr průmyslu a obchodu Milan Urban obcházel členy mezirezortní privatizační komise a žádal je, aby do dalšího kola výběrového řízení pustili v každém z tendrů alespoň dva zájemce. „Ministr se obával ostudy, kterou by mohlo způsobit exkluzivní jednání s některým ze zájemců,“ řekl člen privatizační komise.
A jednou bez soutěže.
Trochu mimo pozornost zůstalo minulý týden rozhodnutí vlády nabídnout Karbon Investu exkluzivní jednání o nákupu státního podílu v OKD. Karbon Invest nabídl již dříve za státní podíl 45,9 procenta akcií 1,2 miliardy. Společnost Czech Property Investment však přihodila o sto milionů více. Karbon Invest svůj zhruba padesátiprocentní podíl získal za 4,6 miliardy, a tak se zdá, že stát má opravdu velký prostor pro vyjednávání o ceně. Informace z trhu říkají, že ostravští uhlobaroni se navíc hodlají zúčastnit připravovaných privatizačních soutěží o polské doly. K tomu, aby Karbon Invest získal financování, potřebuje mít ostravské doly pod plnou kontrolou.
První oběť.
Účast v tendru na prodej Severočeských dolů a Sokolovské uhelné stála Jaroslava Míla místo předsedy představenstva elektrárenské ČEZ. Dozorčí rada jej minulý týden ve čtvrtek po několikahodinovém jednání odvolala. Navíc je takřka jisté, že přijde i o svoji další pozici ve firmě – post generálního ředitele. „Důvodem pro odvolání byly problémy s komunikací mezi vedením společnosti a jeho majoritním akcionářem. Z mého pohledu účast ČEZ v privatizaci hnědouhelných firem roli nehrála,“ sdělil týdeníku EURO předseda dozorčí rady Stanislav Kázecký. Ten navíc popřel informace z minulého týdne, že dozorčí rada s účastí v privatizačním tendru souhlasila. „Ani nemohla, protože žádnou takovou žádost k posouzení nedostala,“ dodal Kázecký. Definitivní rozhodnutí o odvolání Míla padlo minulý týden ve středu, kdy se od odvolaného předsedy představenstva ČEZ odvrátil i jeho poslední zastánce, ministr vnitra Stanislav Gross. „Ministr se Míla zastával až do té chvíle, než jej přesvědčili policisté o tom, že se Míl může kvůli výstavbě nové centrály dostat až před soud,“ potvrdil dobře informovaný zdroj. Ten navíc upozornil, že ještě ve středu byl Míl s Grossem na fotbalovém utkání Ligy mistrů mezi Spartou a Besiktas Istanbul.
