Viceprezident Deloitte & Touche prý sestupuje o dvě patra níž
Do konzultatnské společnosti kanceláří Deloitte & Touche (D&T) chodil Karel Hampl déle než dvanáct let. Tento týden však zamíří do firmy, jejiž českou pobočku dokonce zakládal, naposledy. Důvod, proč mění vysokou manažerskou pozici v renomované poradenské firmě za post v sice perspektivní, ale mnohem menší firmě, vysvětluje Karel Hampl jasně: „Cítil jsem osobní nechuť odtrhnout se reálnému životu i byznysu, a směřovat se právě jen do manažerské pozice. Navíc jsem typ člověka, který potřebuje rychle vidět výsledky práce, což ve velké firmě dost dobře nejde.“
Přátelský rozchod.
Viceprezident Hampl opouští Deloitte & Touche po dvanácti a půl letech, od prosince se stane partnerem společnosti Tacoma Consulting. „Možná z Deloitte odcházím jen dočasně, možná ne, ale každopádně v přátelském duchu. Vztahy máme pořád dobré, ale po takové době považuji změnu za rozumnou,“ říká. Svého nového zaměstnavatele Hampl vidí o dvě kategorie níž než je D&T. „V poradenském byznysu považuji za nejvyšší schod velkou pětku, na druhé úrovni jsou největší české a menší zahraniční konzultantské firmy a na třetím schodě jsme my.“ Dodává, že to však automaticky neznamená nevýhodu. „ Velké poradenské firmy si již rozebraly největší zákazníky a do budoucna nelze očekávat významné přesuny. Perspektivu vidím ve středně velkých a menších podnicích, které jsou relativně mladé a mají potenciál růstu,“ je přesvědčen. Takové firmy prý nedokáží největší poradenské společnosti oslovit, i proto si Hampl nemyslí, že by v nejbližší době Tacoma měla D&T konkurovat.
Doba technokratů.
Za dobu svého působení v Deloitte & Touche prý firmě jako zákazníky přivedl 20 z 50 největších společností české ekonomiky. „Za poslední čtyři roky jsem dosáhl takových limitací, že nevidím další velká jména, pro které bychom mohli pracovat,“ říká. Zároveň cítí, že nastává éra technicky zaměřených lidí: „Takových, kteří budou vymýšlet nové služby, budou rozšiřovat portfolio nabídky.“ Druhou silnou skupinou v oboru prý budou zahraniční experti, které budou firmy vysílat do Česka, aby pracovali u nadnárodních klientů.
Kromě profesionálních důvodů vedlo Hampla k přestupu i několik osobních pohnutek. „Po určité době přestane člověk vnášet do práce nové prvky. Sám na sobě cítím určitou vyhořelost v dané struktuře a prostředí.“ Tvrdí, že i ve svých 52 letech se chce rozvíjet, a podobně jako řada vysokých manažerů hovoří o určitém profesním komfortu. „Člověk svým způsobem omládne, když se vytrhne z letargie, z nějaké úrovně pohodlí. Těším se na to, že si sám budu muset udělat řadu věcí, které jsem léta neznal, protože tu „obyčejnější“ práci, takzvaný servis firmy, za mne odvedl někdo jiný. Těším se, že to nebude jen řídící činnost. Myslím, že to oživí myšlení a že mne to vrátí do potřeby se učit nové věci,“ doufá Hampl.
Dopředu, zpátky.
I proto Karel Hampl předpokládá, že se aktivně zapojí do poradenské činnosti. „Můj obor je především audit, v roce 1989 jsem byl prvním zkoušeným auditorem v tehdejším Československu, ale rád bych dělal komplexní podnikatelské poradenství. Tedy i marketing, daně, právo a třeba restrukturalizace,“ vysvětluje. Na praktické provádění auditu měl Hampl poslední dobou stále méně času, manažerská práce ho od toho oddalovala. „Jako partner v Deloittu jsem neprocházel firemní dokumentaci, to dělali lidé z týmu, přitom za tu dobu jsem si prakticky nevyzkoušel co všechno se změnilo. Na chvilku se vracím zpátky, aby mne to posunulo dopředu.“
Kolegové z Deloitte & Touche Hamplovo rozhodnutí přijali s pochopením. „Směr odchodu je v mém případě originální, ale podobným způsobem uvažování prochází v naší profesi každý, takže mi porozuměli.“ V Tacomě by měl milovník golfu a horolezectví nastoupit na pozici ředitele a jednatele firmy. „V podstatě bych měl být na stejné úrovni jako dosavadní majitelé, Jiří Maier a Marek Rosenbaum, s tím, že se stanu partnerem konzultační i auditorské části skupiny Tacomy.“
Místo čtyřiceti procent třetina.
Za základní cíl si vytkl vnést firmu více do podvědomí ekonomické veřejnosti, druhým úkolem je dobudovat strukturu společnosti tak, aby mohla obsloužit více klientů a byla „kompatabilní“ s velkými auditorskými firmami. „Připravit ji do budoucna se může někdy hodit. Dívám se na možný rozvoj velkých poradenských subjektů, a je možné, že až dosáhnou určitých limitů, budou řešit, co dál. Třeba se podívají do nižších pater oboru a zauvažují o nákupu nějaké firmy,“ říká Hampl, nicméně vyvrací jakoukoli spojitost s D&T. „Nebudu zastírat, že jsem odtamtud vzešel, ale nechtěl bych to dnes vázat tak, že je Tacoma budována s vizí, že se prodá, nebo dokonce že se prodá jim.“
V souvislosti s odchodem z Deloitte se zbaví svého čtyřicetiprocentního podílu v české pobočce konzultační firmy. „Ze smluv jednoznačně vyplývá, komu mohu podíl prodat, jsou to současní partneři Deloittu,“ vysvětluje. Dodává, že v budoucnu by měl naopak majetkově vstoupit do Tacomy. „Vlastnický podíl se bude odvíjet od míry úspěšnosti firmy a mých zásluh. Předpokládám, že v určité době bych se měl stát třetinovým akcionářem společnosti.“
