Moskevský soud označil navýšení kapitálu pojišťovny Ingosstrach za neplatné
V akcionářském konfliktu v Ingosstrachu, kde zuří souboj mezi největším ruským oligarchou Olegem Děripaskou a finančníky spravující majetek nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, se možná pomalu rýsuje řešení. Společnost PPF Investments má za sebou další úspěch při hájení svého podílu v největší ruské pojišťovně. Moskevský arbitrážní soud totiž minulý týden rozhodl, že navýšení kapitálu majoritním vlastníkem pojišťovny Ingosstrach, kterým je Děripaska, je neplatné. Ruský boháč chce ale dál bojovat. „Proti rozhodnutí se určitě odvoláme,“ prohlásil Děripaskův mluvčí Sergej Rybak. Jde přitom o druhé vítězství firmy PPFI u ruských soudů. Letos v únoru soud v Moskvě potvrdil, že PPFI získala podíl v Ingosstrachu legálně, což se snažil Děripaska rovněž zpochybnit.
„Je to významný milník. I ruští právníci se shodují, že jde do jisté míry o přelomové rozhodnutí. Pro nás to ale neznamená vyřešení situace, do které jsme se jako akcionáři Ingosstrachu dostali. Máme významný podíl v pojišťovně, přitom majoritní akcionář s námi odmítá komunikovat, a zároveň se snaží nás diskriminovat. Například stanovením dodatečných požadavků na členy dozorčí rady, kteří mají mít ruské občanství, trvalý pobyt v Rusku, vysokoškolské vzdělání pouze ekonomického nebo finančního směru uznávané v Rusku,“ říká v rozhovoru pro týdeník EURO šéf společnosti PPF Investments Tomáš Brzobohatý.
EURO: Vraťme se na začátek. Očekávali jste takovou reakci od majoritního akcionáře Ingosstrachu, že půjde o tak těžký boj? BRZOBOHATÝ: Boj jsme vůbec nečekali. Veškerá dosavadní jednání s majoritním akcionářem Ingosstrachu - už od roku 2006 - se nesla v korektním duchu, o všech našich krocích byli zástupci firmy Bazovyj Element (majoritní vlastník Ingosstrachu – pozn. red.) informováni. Proto jsme věřili, že se podaří najít vzájemně přijatelné řešení.
EURO: Proč se vztahy akcionářů tak vyhrotily? BRZOBOHATÝ: Tuto otázku si klademe dodnes.
EURO: Jak se projevuje diskriminace minoritních akcionářů? BRZOBOHATÝ: Jako akcionáři máme více práv, která nám ale jsou upírána. Za nejdůležitější považujeme právo být zastoupen v dozorčí radě i v jiných orgánech Ingosstrachu, podílet se na řízení společnosti. Budeme se snažit o dosažení dohody s majoritním akcionářem i s orgány Ingosstrachu, aby naše zastoupení bylo akceptováno. Pokud tento požadavek nebude vyslyšen, zbývá pouze postup právní cestou.
EURO: Jakou máte zkušenost se soudy v Rusku? Jak odhadujete časový horizont sporu v další instanci? BRZOBOHATÝ: Samozřejmě vítáme, že v této hlavní žalobě soud uznal, že byla porušena naše práva. Pokud jde o délku rozhodování, je naše zkušenost jednoznačně pozitivní. Spor byl v první instanci rozhodnut v relativně krátké době několika měsíců. Máme pocit, že ruské soudnictví funguje velmi efektivně. Nepředpokládám, že by odvolacímu soudu trvalo vynesení rozsudku delší čas než projednávání sporu v první instanci.
EURO: Nezasvěcený pozorovatel si klade otázku, proč se dva akcionáři nedohodnou? Vznikají různé spekulace o jednáních přes prostředníky, o podmínkách možné dohody… BROZOBOHATÝ: Žádná jednání na žádné úrovni zatím reálně neprobíhají. Jsme tedy ve fázi iniciačních pokusů, nikoli ve fázi jednání.
EURO: Verdikt soudu je povzbuzující. Myslíte si, že majoritní vlastník Ingosstrachu do jisté míry změní svůj dosavadní postoj vůči PPFI? Nemohou se přece tvářit, že rozhodnutí soudu nic neznamená. BRZOBOHATÝ: Ve světle posledního verdiktu se otevírají dveře k vyřešení situace, a to k jednání mezi vlastníky. Soudy to nevyřeší. Je třeba si ale uvědomit, že jakékoli rozhodnutí soudu nás vrací do „bodu nula“. Budeme-li mít soudem potvrzené nezpochybnitelné vlastnictví téměř čtyřiceti procent akcií Ingosstrachu, stejně budeme muset najít nějakou formu koexistence s majoritním akcionářem, což preferujeme. Anebo jak už jsme nejednou říkali, jsou ve hře tři standardní možnosti. Buď nám prodají svůj podíl, nebo my jim prodáme náš, nebo společně prodáme akcie strategickému investorovi. V tom žádný soud nepomůže, zde musí být vůle obou akcionářů. Za nás musím jednoznačně říci, že jsme připraveni k jednání. V současné době ale probíhají spíše pokusy o komunikaci. Máme pocit, že se protistrana spoléhala na vítězství u soudu a k tomu ještě navíc učinila vůči nám diskriminační kroky s cílem nás odstavit od informací i od účasti na řízení společnosti. Možná že rozhodnutí soudu povede ke změně přemýšlení protistrany. Do dnešního dne se to však nestalo.
EURO: Jak se chystáte na řádnou valnou hromadu Ingosstrachu, která se má konat v květnu nebo v červnu? BRZOBOHATÝ: Věříme, že současné rozhodnutí soudu přispěje k tomu, že majoritní akcionář i management Ingosstrachu změní svůj přístup k nám a vůbec k minoritním akcionářům.
BOX
Od londýnské idyly k moskevským soudům
Klíčové momenty sporu
Jaro 2006
Oligarcha Alexandr Mamut se obrátil na PPF, zda by neměla zájem o jeho podíl v Ingosstrachu. Důvod: majoritní vlastník lídra ruského pojišťovacího trhu - firma Bazovyj Element (Bazel), kterou vlastní Oleg Děripaska - měl možnost Mamutův podíl koupit, ale neučinil tak.
Léto 2006
Intenzivní jednání v Londýně mezi PPF a firmou Bazel o strategické spolupráci v Ingosstrachu vedená ze strany PPF v dobré víře, s vůli dohodnout se.
Srpen 2006
Jednání nedospěla k dohodě, protože podmínky Bazelu byly pro skupinu PPF nepřijatelné, Petr Kellner by de facto musel zmrazit svůj existující pojišťovací byznys a stát se nevolníkem Děripasky v Ingosstrachu.
Podzim 2006
V aktivitě pokračuje PPF Investments (PPFI) s tím, že nákup akcií Ingosstrachu při splnění podmínek Bazelu může být pouze private-equity příležitost pro finančního investora typu PPFI, nikoli strategickou investicí vhodnou pro skupinu PPF jako regulovaného operátora pojišťovacího byznysu.
PPFI uzavřela smlouvy o koupi akcií společností ovládajících 38,5 procent Ingosstrachu. Firma PPFI měla morální i právní ujištění od Mamuta, že je oprávněn jí akcie prodat.
Prosinec 2006
PPFI získala od ruského Federálního antimonopolního úřadu souhlas s transakcí.
Jaro 2007
Jednání o uzavření akcionářské smlouvy, případně o jiném řešení, probíhala nepřetržitě i mezi Kellnerem (jako spolumajitelem PPFI) a Děripaskou, jehož Bazel věděl, že společnost Generali má zájem o vstup do fondu PPF Beta a o to, stát se jedním z investorů do Ingosstrachu. Děripaska rovněž věděl, že PPFI je nepřímým akcionářem pojišťovny.
Říjen 2007
Děripaska se z doposud neznámých důvodů rozhodl situaci řešit „silově“ ve stylu devadesátých let. Bazel na mimořádné valné hromadě Ingosstrachu (bez účasti akcionářů ovládaných PPFI) schválil zvýšení základního kapitálu tak, aby mohl snížit podíl ovládaný PPFI na méně než deset procent. Tento krok odstartoval řadu soudních sporů.
BOX
Ruský klenot
Ingosstrach v roce 2007
- Vybrané pojistné: 39 miliard rublů
- Čistý zisk: 2,5 miliardy rublů
- Nerozdělený zisk (k 30. červnu 2007): 5,3 miliardy rublů
(100 rublů = 66 CZK)
