VW
Evropský soudní dvůr (ESD) vydal průlomové rozhodnutí ve věci zákona, který chrání automobilku Volkswagen před převzetím jiným subjektem. Dle verdiktu soudu zákon porušuje pravidla EU týkající se volného pohybu kapitálu. „Rozhodnutí je dobrou zprávou pro vnitřní trh a volný pohyb kapitálu,“ říká mluvčí Evropské komise Oliver Drewes.
Podobný názor měl i generální advokát ESD Dámaso Ruiz-Jarabo, jenž případ sledoval a vydal k němu už v minulosti předběžné stanovisko. „V tomto případě není v národní legislativě splněn požadavek respektování systému vlastnictví majetku zakotvený ve Smlouvě o založení Evropského společenství, neboť ,zákon o Volkswagenu´ prakticky chrání společnost před nabídkami převzetí ze strany zahraničních subjektů,“ prohlásil Ruiz-Jarabo.
Možné důsledky rozhodnutí ESD, jímž „dostala“ dolnosaská vláda přes ochranitelské prsty, jsou dalekosáhlé. Jednak se tím uvolňuje cesta automobilce Porsche k převzetí Volkswagenu, kromě toho se však otevírají dveře do přehršle dalších odvětví dříve nevítaným investorům. „Potvrzení stanoviska generálního advokáta by totiž znamenalo pokračování trendu zaměřeného proti zlatým akciím a další rozšíření možností pro úspěšné přeshraniční fúze ve vztahu k bývalým státním podnikům a tedy potenciální konec strategickým podnikům,“ tvrdí Matthew Levitt, partner právní kanceláře Lovells, která se soutěžním právem EU zabývá.
Přímo ohrožené se mohou cítit vlády Portugalska, Polska, Británie, Nizozemska a Rumunska, které některé podniky chrání stejným způsobem jako Německo „svůj“ VW. Zjednodušeně tedy disponují větší silou, než by jim dávala výše jejich podílu, což se do jisté míry týká i Maďarska a koncernu MOL. Jde o podniky Energias de Portugal a GALP Energia v Portugalsku, patnáct subjektů v Polsku, britský BAA, nizozemské KPN i Petrom, největší ropnou firmu v Rumunsku, v níž drží podíl OMV.
Pozadí případu Co se nelíbí EK?
- právo Spolkové republiky Německo a spolkové země Dolní Sasko jmenovat po dvou členech dozorčí rady společnosti, dokud budou jejími akcionáři
- omezení hlasovacích práv na 20 procent základního kapitálu, pokud má některý z akcionářů vyšší majetkovou účast
- zvýšení většiny potřebné pro přijetí určitých usnesení valné hromady na více než 80 procent zastoupeného akciového kapitálu (zatímco zákon o akciových společnostech vyžaduje 75procentní většinu).
Pramen: právní kancelář Lovells
