Úvod ke komerční příloze Nemovitostní fondy
Dne 1. května 2004 nabyl účinnosti soubor zákonů a na ně navazujících prováděcích předpisů, které znamenají výraznou změnu dosavadní právní úpravy v oblasti podnikání na kapitálovém trhu, cenných papírů a kolektivního investování. Cílem ministerstva financí, jakožto překladatele nové právní úpravy, bylo provedení zásadní revize dosavadního systematického uspořádání právních předpisů upravujících dotčené oblasti, zavedení nových právních institutů a s tím spojená celková modernizace dosavadní právní úpravy kapitálového trhu a kolektivního investování a v neposlední řádě též zajištění kompatibility našich právních předpisů s komunitárním právem. Nová právní úprava kolektivního investování rozšířila možnosti kolektivního investování v České republice mimo jiné tím, že zavedla do českého právního řádu institut takzvaných speciálních fondů, jakožto fondů kolektivního investování, které se řídí pravidly stanovenými výhradně právním řádem České republiky, a nemusí tedy splňovat požadavky práva Evropských společenství. Speciální fondy se rozlišují podle druhu majetku, do kterého převážně investují peněžní prostředky získané od veřejnosti. Jedním pro investory z nejzajímavějších druhů speciálních fondů, jehož vznik umožňuje nová právní úprava, se jeví být speciální fond nemovitostí zaměřený především na investice do nemovitého majetku a účastí na společnostech, jejichž předmětem podnikání je správa vlastních nemovitostí. Přestože je o zakládání speciálních fondů nemovitostí a investování jejich prostřednictvím v České republice velký zájem, jejich vzniku v současné době brání výkladové obtíže spojené s formálními i věcnými nedostatky nové právní úpravy. Z prvotních analýz a reakcí odborníků a institucí zabývajících se problematikou kolektivního investování, jakož i subjektů v této oblasti podnikajících, jednoznačně vyplývá, že ministerstvo financí v některých oblastech značně podcenilo závažnost a možné důsledky navržených legislativních změn a nerespektovalo zásadní připomínky legislativní rady vlády a jiných institucí, včetně odborné veřejnosti. Konečné znění zákona o kolektivním investování je tak vzdáleno optimálnímu stavu a již dnes se otevřeně hovoří o potřebě novelizace nové právní úpravy. Nezbývá než doufat, že ze strany ministerstva financí a Komise pro cenné papíry, jakožto orgánu státního dozoru pro danou oblast, bude projevena dostatečná vůle k překonání nejasností spojených s nedostatky nové právní úpravy, aby nově upravené instituty, včetně speciálního fondu nemovitostí, mohly začít plnit účel, pro který byly do českého právního řádu včleněny.
