Novela zákona o veřejných zakázkách nakonec nejde stavařům tolik na ruku
Snad aby aureola hnutí ANO neutrpěla, rozhodlo se ministerstvo pro místní rozvoj výrazně vykastrovat novelu zákona o veřejných zakázkách. Chystané úpravě se totiž v zákulisí místo malá technická pomalu začínalo říkat velká korupční. A to nejen proto, že se na její tvorbě podílejí lobbistické skupiny maskované za komory a asociace.
Zaplakaly především stavební Ministerstvo jim totiž nakonec nezlegalizovalo jejich oblíbenou hračku: vícepráce, které se u nás staly synonymem pro zlodějinu.
Stavební to s tím umělým navyšováním zakázek v minulých letech trochu přehnaly a jednoduše kašlaly na to, že jim pískoviště ohraničuje zákon o veřejných zakázkách. A jejich chlebodárci jim to nejen dovolili, ale ještě jim pomáhali kyblík přesypávat. Všechno v zásadě hladce klapalo (tedy až na nějaké stížnosti Bruselu a vracení dotací), dokud se neemancipovala policie a státní zástupci. Ti mají sice veliký problém komukoli cokoli u soudu dokázat, ale o to agilněji rozkopávají stavařům a komunálním politikům léta budované hrady z písku. Výsledkem je panická hrůza investorů (politiků), že skončí po převzetí rozestavěných veleděl typu Blanky v teplácích za kiksy svých předchůdců.
Investorům i stavebním chtělo ministerstvo původně výrazně ulevit: maximální objem přípustných víceprací se měl zvednout z dvaceti na padesát procent. Tím by se možná část malérů z minulosti vyřešila, jenže do budoucna by se otevřela stavidla kreativity stavebníků, nikdo by neměl zájem hlídat dodržování původního projektu (nemluvě o jeho kvalitě) a vesele by se prodražovalo ještě víc než teď.
Přitom se stačí podívat přes hranice – úspěšný projekt se vyznačuje tím, že dodatečné práce, které jeho cenu navýší, nepřesáhnou deset procent. Kdysi jsme to uměli i my.
O autorovi| borikova@mf.cz
