Drtivá většina manažerů postupné snižování daní vítá
Považujete za rozumný vládní návrh postupně snižovat daně z příjmu firem (z nynějších 24 na 19 procent v roce 2010)?
- Ano 88,8 %
- Ne 10,4 %
- Nevím 0,8 %
Vláda rozfázovala daňovou reformu z příjmu firem do tří etap. Nejprve by se v roce 2008 měla snížit současná čtyřiadvacetiprocentní daň z příjmu firem na 22 procent, poté v roce 2009 na 20 a nakonec v roce 2010 na 19 procent. Dopad na zdanění firem však zřejmě bude neutrální kvůli rozšíření typů zdanitelných výnosů a snížení odpisů. Ať už však tomu bude jakkoli, každé snížení daní pro firmy lze označit za pozitivní. A tento postoj zaujímá i 88,8 procenta námi dotázaných manažerů.
Mezi zápornými odpověďmi se však vyskytla i tato velmi zajímavá: „Rozhodně ne! Má-li tento krok zapůsobit podle předpokladů, pak by se měl uskutečnit skokově, přestože lze diskutovat o tom, zda pět procent je skokem. Pokud bude probíhat snižování po procentech, pak tato informace tak trochu zapadne v myslích opinion lídrů a nebude mít potřebný vliv, protože se přepokládá, že nastane snižování daňové zátěže, ale současně naopak vyšší výběr daní v absolutních částkách.“ Podobně, ale mnohem stručněji se vyjádřil tento respondent: „Považuji rychlé snížení za lepší řešení.“
Takových odpovědí však bylo opravdu velmi málo, protože převážily kladné. V této se pak objevil bezvýhradný souhlas: „Je to krok správným směrem. Čím méně se bude přerozdělovat přes státní rozpočet, tím lépe pro tuto zemi.“ A opatrněji ho podpořil manažer: „Čím nižší bude daň, tím menší bude snaha ji ošidit a vybere se více. Podnikatele získají nějaké drobné navíc na investice.“
I těchto odpovědí však byl poměrně malý počet. Ve většině kladných odpovědí totiž zazněly jisté pochybnosti. Příkladem za všechny budiž tato: „Každý návrh na snížení daní považuji za rozumný, ale pouze v případě, že nebudou zvýšeny jiné jejich typy. Zajímalo by mne, je-li cílem vlády snížit celkovou daňovou kvótu. Pokud ne, jde jen o další kosmetický výkřik do tmy (pardon do reality).“
Výhrady má i tento respondent: „Na jedné straně chápu nutnost řešení rozpočtových deficitů, ale na druhé musím jednoznačně říci, že změny, které jsou s touto daňovou reformou spojeny, ve svém celku přinášejí tolik nevýhod, že sazba daně je celkem zanedbatelná. Viděno celkově, kladu si otázku, zda předložená reforma skutečně reprezentuje mé zájmy vyjádřené ve volbách. Určitě jsem čekal více.“
Bez kritiky vlády se pak neobešla i tato kladná odpověď: „Snižování korporátních daní je holou nutností, chce-li si Česká republika firmy na svém území a především s daňovým domicilem ČR udržet. Podnikat se prostě musí vyplatit. Prozatím však vláda ODS představuje takové ,reformní‘ kroky, že z nich kapitánům průmyslu i drobným podnikatelům spíše běhá mráz po zádech. Skoro mám pocit, jako by současná Topolánkova vláda ani nevěděla, co je to konkurence. Je zájmem každého státu a všech vlád přilákat velké a kapitálově silné firmy, aby zaměstnaly mnoho lidí, přinesly kapitál a zdanily svoje zisky. Jak se to nejlépe dělá, ukázalo všem novým členům EU Irsko. Někdy mám z našich politiků pocit, že snad žijí ve skleníku a čekají, že firmy přijdou do ČR samy, aniž by pro ně bylo atraktivní zde podnikat. Jinak si snad ani nelze nedávný ,zásah a paralyzování‘ CzechInvestu vysvětlit. Ostatní noví členové EU však nemarní čas. Dokonale se inspirovalo Estonsko a Slovensko zavedením rovné daně. Některé státy EU, například Lotyšsko, uplatňují daňové prázdniny a další významné investiční pobídky. A že si státy v lákání bohatých firem konkurují proto, aby u nich zdanily své zisky, o tom snad už dnes nikdo nepochybuje. Že by snad naši současní vládní politici často chyběli ve škole, a proto dosud nezvládají ani malou násobilku, ani základy ekonomie?“
Největším skeptikem se pak ve své odpovědi ukázal tento manažer: „Je to stále hodně. Poučení je třeba hledat v historii. Celý středověk stačily desátky a fungovalo to. To, co se vyvinulo v novověku, souvisí s nástupem státní byrokracie a všemi doprovodnými jevy nastupující demokracie po druhé polovině 19. století. Vše souvisí se vším. A daně také s politikou. Jsou přímo koncentrovanou politikou. Vysoké daně posilují postavení neproduktivní hydry byrokracie a společenskou prestiž nepracujících. Nelze to změnit. V demokracii jde o hlasy těch, co se vezou. Celá evropská civilizace, ,západní civilizace‘ s nosem nahoru, končí. Evropa se nachází ve fázi sestupu. Sestup končí zánikem, časový horizont odhaduji na tři generace. Studujte historii. Končíme.“
Odpovídalo 125 manažerů
