Staronový model ztělesňuje v dobrém i horším tradice legendární značky
Americký Harley-Davidson není jen výrobcem motocyklů. Je bez nadsázky součástí amerického kulturního dědictví, sociálním fenoménem a zhmotněním celosvětově zažité představy o tom, jak má správný motocykl vypadat, znít a působit. Jestliže je ale Harley-Davidson archetypem motocyklu, co je archetypem Harley-Davidsonu? Dost možná by jím mohl být Softail Deluxe, který se po dvouleté pauze vrací do evropské nabídky harleye jako „novinka“ modelového roku 2011.
Návrat náhrobního kamene
Staronový člen rodiny Softail se sice nemůže chlubit tak dlouhým rodokmenem jako malé harleye řady Sportster (od roku 1957) nebo cestovní modely Electra Glide (od 1965), ale svým vzhledem jako by z oka vypadl modelu ještě staršímu – revolučnímu Hydra Glide z roku 1949. Ve své době byl tento harley považován za přelomový díky teleskopické přední vidlici s olejovou náplní (proto „hydra“ jako hydraulický), ale především na dlouhá desetiletí definoval základy designového jazyka Harley-Davidson. Masivní kryty vidlice, kapkovitá nádrž nesoucí konzolu s rychloměrem, hluboké blatníky a trojúhelníkový rám s olejovou nádrží pod sedlem nevyšly v Milwaukee z módy ani po šedesáti letech.
V případě modelu Deluxe je výsledný dojem o to přesvědčivější, že designéři pod vedením Willie G. Davidsona nešetřili ani historizujícími detaily. Zadní svítilna ve tvaru „náhrobního kamene“ (to jsme si nevymysleli, tak o tomto prvku mluví Harley-Davidson), pneumatiky s bílými boky, emblém na nádrži, chromované madlo integrované do širokého sedadla… To vše funguje jako připomínka starých dobrých poválečných let, kdy Elvis Presley, mimochodem nadšený „harleyář“, vítězně táhl hudebním světem a Pekelní andělé existovali nanejvýše v představách Sonnyho Bargera. A co teprve když stisknete tlačítko startéru!
Na stroji času
Koncepce zbožňovaného i proklínaného, nicméně často napodobovaného vidlicového dvouválce sahá ještě hlouběji do historie Harley-Davidsonu než vzhled modelu Softail Deluxe. Záleží na vás, zda budete považovat chlazení vzduchem, uložení obou ojnic na společném čepu a ventilový rozvod OHV za „tradiční“, anebo „předpotopní“. Svým způsobem je nepochopitelné, jak může motor o objemu 1584 cm3 dávat v roce 2011 pouhopouhých 76 koní. Bublavý zvuk, pomaluběžný charakter a přátelské, nízkofrekvenční vibrace tohoto amerického ingotu si ovšem musejí okamžitě podmanit každého, kdo dokáže vidět ve strojích duši. Zní to jako nejhorší klišé, ale když položíte ruce na široká řídítka, spočinete chodidly na plošinových stupačkách ve tvaru půlměsíce a pozorujete odraz ubíhajících mraků ve velké kopuli chromovaného světlometu, skutečně se vás zmocní dojem, že jste nasedli na stroj času a nechali se odvézt do klidnějších, harmoničtějších dob. Samozřejmě je nutno počítat s tím, že v harmoničtějších dobách se nejezdilo tak rychle jako dnes. Stavba stroje s dlouhým rozvorem a těžkým agregátem usazeným nízko nad zemí přispívá ke snadné, téměř intuitivní ovladatelnosti v „kochacím“ tempu, nicméně poskytuje jen malou volnost náklonu a ani výkon brzd není právě omračující. Popravdě řečeno, v libovolné měřitelné disciplíně by tento mobilní artefakt musel sklonit hlavu před kdejakou levnou japonskou šestistovkou – to je ale irelevantní. V sedle harleye čekají na jezdce zážitky toho druhu, které se na stopkách měřit nedají. Jen je zapotřebí přizpůsobit tomu svoje jezdecké návyky a smířit se s faktem, že čas tady plyne jiným tempem.
Dobře ukrytá moderna
Lpění na tradičním vzhledu a charakteru vede spoustu lidí k mylnému přesvědčení, že motocykly Harley-Davidson jsou zastaralé, ale nic by nemohlo být dál od pravdy. Moderní technika se zde jednoduše používá zcela jiným způsobem a k jinému účelu než u „normálních“ motorek. Rám je na první pohled k nerozeznání od neodpruženého „hardtailu“ z éry Hydra Glide, ale zadní pružicí jednotka se důmyslně ukrývá pod motorem. Toto řešení, které dalo řadě Softail jméno, má Harley-Davidson patentované už od osmdesátých let a od té doby bylo mnohými výrobci včetně těch nejvěhlasnějších japonských opakovaně kopírováno. Brzdy Brembo jsou na softailech modelového roku 2011 osazeny protiblokovacím systémem ABS. O přípravu palivové směsi se stará vyspělé elektronické vstřikování, které mimochodem u harleye funguje jemně jako snad u žádné jiné motocyklové značky. A zabezpečovací systém, který umožňuje po způsobu některých aut zapnout zapalování a spustit motor bez nutnosti vytahovat klíč z kapsy, je jednoduše geniální.
Očekávat od modelu Softail Deluxe každodenní praktičnost, nebo dokonce cestovatelský potenciál by ovšem bylo značně bláhové. Zdánlivě pohodlná pozice brzy unaví, pro přední plexi štít či cestovní brašny musíte otevřít katalog příslušenství a od sedla spolujezdce si lze slibovat tak nanejvýš žádost o rozvod. Nemluvě o tom, že v alpských vracečkách by hmotnost stroje a nemožnost rozumného náklonu byly zdrojem permanentní frustrace i pro řidiče. I to je ale Harley-Davidson a každý budoucí majitel by s tím měl počítat. Vždyť tato značka povýšila vítězství formy nad funkcí na přednost. Vypadat dobře, to je cíl, kterému se musí podřídit vše. A také to něco stojí.
Přestože Harley-Davidson v posledních letech systematicky rozšiřuje nabídku „vstupních“ modelů, řada Softail není z laciného kraje. Nazdobený stroj Deluxe sice stojí o jedenáct set eur méně než podobný model Softail Heritage Classic, ale na rozdíl od něj nemá v základu plexi, brašny ani opěrku pro spolujezdce. Zaplatit za motocykl minimální užitné hodnoty bezmála půl milionu korun si může dovolit jen málokdo, ale na druhé straně – za stroj času je to cena docela přijatelná, nemyslíte?
Value for money 6/10
Radost z jízdy: 24/40
Komfort: 18/30
Praktičnost: 7/20
Charisma: 10/10
Celkem: 59/100
Harley-Davidson Softail Deluxe Cena: 19 980 € (cca 484 000 Kč) Motor: V2 1,6 litru, 56 kW, 125 Nm Nejvyšší rychlost: 185 km/h, Hmotnost 313 kg Objem nádrže 18,9 litru
