Excentrický miliardář se šlechtickým titulem sir Richard Branson ihned po nedělním přistání rakety VSS Unity nadšeně vykládal, že vesmírný let byl jeho „životní zážitek“. Ještě před startem slíbil, že se společností Virgin Galactic nabídne možnost podívat se do vesmíru i ostatním. Stejný nápad má i druhý magnát Jeff Bezos, který první kolo miliardářských vesmírných závodů prohrál – do kosmu ve vydá až 20. července. Za to ale poletí výš než Branson, jehož nařkl, že ve výšce 85 kilometrů se hranice vesmíru ani nedotkl.
Bezos s sebou 100 kilometrů nahoru bere svého bratra, jednaosmdesátiletou pilotku Wally Funk a teprve 18letého Nizozemce Olivera Daemena, výherce aukce (respektive druhé v pořadí -neboť neznámý vítěz té první svoji nominaci nakonec vzdal) o poslední místo. Zpovzdálí je navíc pozoruje Elon Musk, jehož společnost SpaceX nedávno dopravila astronauty NASA na mezinárodní stanici ISS a zároveň chystá na příští rok čistě civilní let na oběžnou dráhu.
Lety Virgin Galactic i Blue Origin jsou zatím ojedinělé výstřelky, ale to miliardáři chtějí změnit. Především se stali průkopníky letů bez vycvičené posádky. „Trénoval jsem asi týden,“ řekl Branson v rozhovoru pro CNN a další tři pasažéři na tom byli podobně. Armádní kariéru za sebou nemají ani lidé kolem Bezose, takže dokázali, že je možné se dostat mimo Zemi, i když nejste zrovna astronaut. Plánují zahájit „dobu vesmírnou“ a provozovat komerční cesty do kosmu. Letenku si už u Bransona zakoupilo prvních 600 odvážlivců, dokonce včetně samotného Muska. Přihlásit na se výlet ale můžou jedině další miliardáři.
Kolik lidí unese raketa?
I sebevětší nadšenci do astronomie budou muset počkat, pokud nemají na účtu sedmimístnou částku, kterou by mohli utratit za pár minut ve stavu beztíže. Vesmírné lety, které by se pohybovaly v přepočtu ve stovkách nebo desítkách tisíc korun, zatím nejsou na obzoru. Experti se shodují, že dnes ani nedokážeme odhadnout, kdy se zlevní na přijatelnou úroveň, ale rozhodně to bude trvat přinejlepším několik desítek let.
Vesmírný turista jinak musí splňovat věk 18 let, vyběhnout sedm pater za minutu a půl, rychle se připoutat a odpoutat a vydržet přetížení 5,5 G. Nezalétají si obři a trpaslíci, protože se vyžaduje průměrná výška i váha.
Největší výzvu pro masový vesmírný program představuje nutnost dostat na palubu dostatek budoucích kosmonautů najednou, aby se skutečně astronomická cena letu mimo planetu rozložila na velký počet malých dílů. „První letadla převážela jen velmi málo lidí,“ říká Laura Forczyk, majitelka firmy Astralytical, která se zabývá konzultací vesmírných projektů. „Představte si, kolik by stály letenky, kdyby to tak zůstalo,“ dodává.
Slavná loď VSS Unity vynesla do kosmu mimo dvou pilotů čtyři pasažéry včetně bohatého šlechtice. Další turisté z Bezosovy skupiny poletí v raketoplánu Blue Origin rovněž ve čtyřech. „Pokud chcete cenu ze 250 tisíc dolarů (přibližně 5,4 milionů korun) srazit na tisícidolarovou hodnotu letenky, musíte ji rozdělit mezi mnohem víc lidí,“ říká letecký analytik Rob Epstein z Bank of America. Jenže naskládat do raketoplánu takový počet pasažérů je extrémně složité. Na zvednutí každého kilogramu se spotřebuje obrovské množství paliva a technologie, která by protáhla skrz atmosféru tak těžkou loď, prostě neexistuje. Miliardáři rovněž netuší, zda bude, nehledě na cenu, o cestu do vesmíru vůbec dostatečný zájem, aby se zaplnila všechna sedadla.
Na dovolenou přes oběžnou dráhu
Podle Epsteina získají vesmírné transporty uspokojivé množství účastníků, pouze pokud se stanou součástí dopravy. „Vážně chcete obětovat tolik času jen kvůli zábavné atrakci? Ne. Chcete se dostat z New Yorku do Tokia za hodinu nebo dvě,“ říká.
Proto společnost Virgin zkoumá, jak ve vesmíru cestovat z bodu A do bodu B. Nadzvukovou rychlostí ve vakuu pasažér doletí z New Yorku do Tokia, Londýna nebo Hong Kongu za pár hodin. V roce 2019 švýcarská UBS odhadla, že vesmírný trh by ročně vynášel 20 miliard dolarů (432 miliard korun). Při výpočtu se banka opřela o data, podle nichž se v roce 2018 vydalo letadlem na cestu trvající déle než deset hodin 150 milionů pasažérů. Kdyby alespoň pět procent z nich zaplatilo 2500 dolarů (54 tisíc korun) za lístek na oběžnou dráhu, firma provozující rakety by vydělala za rok zmiňovanou částku 20 miliard.
„Přestože někteří lidé vidí potenciál v tom, že raketoplány by mohly posloužit k přepravě na dlouhé tratě, stále je to sci-fi představa,“ poznamenává UBS. „Ale myslíme si, že lety, které trvají více než deset hodin, jsou velká díra na trhu,“ komentuje. Epstein naopak říká, že banka hodnotu kosmické letenky podcenila. Cestující byznysmeni dnes zvládnou za obchodní let přes polovinu světa první třídou utratit 20 000 dolarů (432 tisíc korun). Analytik věří, že mnozí by rádi dali daleko víc peněz za slib, že dvacetihodinový let se zkrátí na zlomek času.
Jenže uskutečnit tak odvážný plán bude trvat ještě dlouho a ruku k dílu budou muset přiložit technologie, které dnes ani neexistují. „Rychlost potřebnou k vynesení tolika lidí do vesmíru definuje fyzika,“ říká Epstein. „A není jednoduché jí dosáhnout. Myslím, že se to určitě povede během života mých dětí, pokud ne během mého. Ale ne za pět let,“ uzavírá.
S umělci na Měsíc
První kosmický turista byl v roce 2001 americký milionář Dennis Tito, který zaplatil Rusku za výlet na ISS v přepočtu 432 milionů korun. Stal se tak prvním ze sedmi dobrodruhů, kteří opustili Zemi výměnou za miliony. Titova cesta se sice prodražila mnohem víc než lístek s „cestovní kanceláří Branson“, ale průkopník Tito strávil na orbitě osm dní, což v přepočtu na hodiny vyjde najednou o dost levněji. Pasažéři Virgin Galactic se za své peníze zatím dočkají pouze tří až pěti minut ve stavu beztíže.
Anglicky mluvící boháči ale nejsou jediní, kdo se chce dostat za hranice kosmu. Japonský miliardář Júsaku Maezawa před třemi lety oznámil, že příští rok chce v rámci mise Dear Moon obletět Měsíc ve společnosti dvanácti vyvolených kreativců, kteří podle něj přinesou lidstvu něco dobrého. Na Měsíc se v budoucnu chystá i Bezos v raketě New Glenn.
