Výlet pana Broučka do 17. století

V Jeseníkách má za tři čtvrtě miliardy vzniknout město z doby třicetileté války

Akciová společnost První Sovinecká chce během příštích tří let investovat tři čtvrtě miliardy korun do cestovního ruchu v Jeseníkách. Pokud splní své záměry, půjde o jednu z největších jednorázových investic do cestovního ruchu v Česku v poslední době. Pro srovnání: ministerstvo pro místní rozvoj, jak uvádí jeho mluvčí Petr Dimun, vydává na podporu cestovního ruchu zhruba 200 milionů korun ročně.

Svoji lidé.

První Sovinecká vznikla loni v únoru proto, aby vytvořila v Jeseníkách komplex, který bude lákat lidi nejen na krásy tamní přírody, ale také na výlety do historie. Jako předmět podnikání má ale zapsanou realitní činnost a zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků. Splacený základní kapitál činil při vzniku dva miliony korun. Zápis v obchodním rejstříku vypovídá, že byl později zvýšen o 8,9 milionu, a to úpisem akcií třinácti předem určeným zájemcům.
Iniciátor projektu, předseda představenstva První Sovinecké Juraj Donoval tvrdí, že nyní už má společnost dvacet akcionářů a do konce roku by měla mít upsané podíly za 35 milionů korun. Soudí, že celkem by se mělo podařit upsat akcie za 100, v ideálním případě za 200 milionů. Akcionáři se prý stávají lidé, kteří se většinou znají. I do budoucna má jít výhradně o fyzické osoby, které vkládají statisíce, maximálně miliony korun. Právnické osoby považuje Juraj Donoval za „složité akcionáře“. Horní hranice akciového podílu je deset milionů korun.

Karlovické kongresy.

Místem zamýšlených investic je region kolem hradu Sovinec. Ten je společně s obcí Karlova Studánka nebo Hradem Bouzov předmětem majetkového sporu mezi Řádem německých rytířů a českým státem. To prý ale pro První Sovineckou není podstatné. Juraj Donoval tvrdí, že jeho společnost vychází dobře jak se státem, tak s řádem.
První Sovinecká už koupila několik penzionů v nedalekých Karlovicích. Z nich má vzniknout kongresové centrum a také ubytovací kapacita pro budoucí přívaly turistů. Juraj Donoval mluví v souvislosti s Karlovicemi o „reálném byznysu“ a deklaruje záměr „vrátit Karlovicícm lesk turistického střediska srovnatelného s nedalekou Karlovou Studánkou“. V projektu první Sovinecké, který se vznešeně jmenuje Historický park Moravy a Slezska, má být karlovická investice jedním ze zdrojů příjmů. Prý však nikoliv klíčovým.

Vzpomínka na Švédy.

To klíčové se má odehrát několik kilometrů jižněji, blíže k hradu Sovinec. V osadě Křížov, patřící do katastru Jiříkova, má oživnout Evropa sedmnáctého století. Juraj Donoval vyzdvihuje význam tohoto období jako zrodu moderní civilizace: „Byl rozdíl v civilizačních vymoženostech, méně už v myšlení lidí. Třicetiletá válka byla přes svůj ničivý dopad na Evropu a speciálně na Čechy civilizačním zlomem. Z potřeby zvládnout řízení války vznikla pošta, silnice, mezinárodní obchod“.
Křížovská replika sedmnáctého století na ploše tří a půl hektaru má být českou i evropskou raritou. Prý nikoliv skanzenem nebo historickým disneylandem, ale každodenně zabydleným městečkem. Pětatřicet domů, třicet řemeslnických dílen, krčmy, krámky, rychtář, biřicové. Multimediální evropské muzeum třicetileté války a databanka informací. Několik desítek jazykových verzí. Ubytovací kapacity různé úrovně v městečku i za hradbami. Naučná stezka. Spousta koní a kočárová doprava po okolí. Švédský dělostřelecký srub, z něhož původně osvoboditelé, později vetřelci, ostřelovali Sovinec. Slavnosti a trhy. Výborné webové stránky. Součástí historického reje se má stát Pradědova zahrádka se středověkou osadou, kterou chce nedaleko obce Stránské vybudovat obecně prospěšná společnost Sovinecko. Ta s První Sovineckou spolupracuje, ale majetkově nemají nic společného.
Juraj Donoval předpokládá, že investice do Historického parku Moravy a Slezska se vrátí za deset let. Hlavním zdrojem příjmů prý budou ubytovací a stravovací služby, vstupné, produkce dílen, spolupráce s filmem. V centru Prahy má být už brzy otevřena galerie historických řemesel. Ta by se měla stát informačním centrem Historického parku Moravy a Slezska a vedle osvětových a informačních funkcí (multimediální knihovna) by měla plnit i úlohu „robustního distribučního kanálu“ dobové řemeslné produkce, který se postupně rozvětví i do dalších turistických center. Součástí pražského střediska má být i cestovní kancelář, která by nejprve lákala do Jeseníků Čechy, později by přidala i mezinárodní incoming.

Sudety.

První Sovinecká slibuje prostřednictvím Historického parku Moravy a Slezska postupné vytvoření stovek pracovních míst a nové investice. Na to lidé v bruntálském okrese a speciálně na Rýmařovsku, kde se nezaměstnanost pohybuje kolem dvaceti procent, pochopitelně slyší. Okolí hradu Sovinec jsou mimoto Sudety se všemi z toho vyplývajícími negativy. K podílu na uskutečnění projektu se tudíž oficiálně hlásí obce Dlouhá Loučka, Paseka, Jiříkov, Rýmařov. Uvažuje se o spolupráci s dalšími městy a obcemi.
Účast obcí má ten praktický význam, že by se ve spojení s nimi podařilo zapojit do infrastrukturálního zajištění projektu tuzemské i evropské veřejné fondy. Juraj Donoval ovšem trvá na tom, že projekt je nastaven jako komerční a uskuteční se, i když se nepodaří dosáhnout na dotace. Ty prý mají vliv jen na rychlost a návratnost investic.

Americká zkušenost.

Juraj Donoval uvádí, že kromě objektů v Karlovicích a Sovinci byly dosud vykoupeny nebo připraveny k pronájmu pozemky v Křížově a okolí. Pracuje se na projektech pro územní řízení. Bývalý starosta Jiříkova, význačný řezbář - monumentalista, chovatel daňků, muž, v jehož domě sídlí pobočný závod První Sovinecké, Jiří Halouzka buduje v Křížově ustájení pro koně, do něhož bude uveden i největší kůň v republice, jedenáctimetrákový Ferda, toho času umístěný v Dačicích.
Juraj Donoval odjíždí z Křížova spokojen. Věci se prý hýbou. O úspěchu projektu nepochybuje. Argumentuje mimo jiné příkladem amerického Koloniálního Williamsburgu, městečka osmnáctého století ve stejnojmenném městě ve Virgínii. Sice to prý není bezprostřední inspirace, ale pojetím se budoucímu historickému městečku v Křížově podobá. Internetová prezentace říká, že Williamsburg ročně navštíví milion turistů. Juraj Donoval tvrdí, že projekt První Sovinecké je nastaven na 300 až 500 tisíc návštěvníků. Hrad Sovinec navštíví za rok asi padesát tisíc lidí.
Za hlavní zdroje financování označuje šéf První Sovinecké peníze od akcionářů, úvěry, dotace, nevylučuje ani určitou formu partnerství s velkým investorem. Všechny propočty prý mluví o tom, že by projekt měl být úspěšný. „Ale abychom uspěli, musíme vydělat hodně peněz,“ podotýká Donoval zároveň.

Prestiž.

Po pravdě řečeno, záměr První Sovinecké vypadá přes veškerý deklarovaný optimismus tvůrců mírně řečeno fantasticky. Ale co když se to povede? Koneckonců do málo známého muzea Jednoty bratrské v Kunvaldu nedaleko Žamberka přijíždějí turisté opravdu z celého světa. V Kunvaldu vznikalo české protestantství, jehož stoupenci byli po Bílé hoře vyhnáni do zahraničí, odkud se jim – už jako Moravským bratrům - podařilo misionizovat Afriku i Ameriku. Vyhnání ostatně byli také v sedmnáctém století… Oficiální prestiž dodává projektu Historického parku Moravy a Slezska skutečnost, že byl zařazen do programu restrukturalizace Moravskoslezského kraje. Jako takový ho schválila vláda. Veřejně se za něj staví hejtman Evžen Tošenovský. Důvěryhodně vypadá seznam akcionářů a příznivců, z nichž řada je veřejně známá. Vedle nich se na projektu různými způsoby podílejí další spříznění lidé z různých oborů, často na nekomerční bázi. V zaměstnaneckém poměru pro První Sovineckou pracuje deset lidí. Sám Juraj Donoval podniká v prozaičtějších oborech. Je spolumajitelem společnosti Amont, která se zabývá digitalizací dat a organizačně administrativními projekty, a společnosti Lintech, vyrábějící značící stroje a systémy.
Finančník Jan Sýkora z Wood and Company, který je s projektem První Sovinecké obeznámen, mu dává šanci na úspěch. „Všechny zajímavé projekty, které se kdy uskutečnily, potřebovaly silný nápad, velkopu míru nadšení. To zde vidím. Turismus, volný čas a služby s tím spojené jsou mimoto sektor, který obrovsky poroste v celé Evropě. A co chybí, to jsou služby s vysokou přidanou hodnotou, s nápadem. Například kultura řemesel, rukodělné věci, to jsou perličky, které lidé oceňují,“ říká. Jan Sýkora vidí reálnost záměru i v tom, že pokud někdo v Česku nabídne kvalitní služby, může si účtovat přibližně tolik, co v západní Evropě. Ale náklady jsou zlomkové. Díky těmto komparativním výhodám vidí Sýkora projekt jako investičně zajímavý.