Jak se exministr obrany zatím nestal šéfem České správy letišť
Odejít ve správný čas je umění. V případě bývalého ministra obrany Jaroslav Tvrdíka lze dodat, že nejhorší je odejít z bojiště předčasně a navíc způsobem, který je ostatním pro blázny, ač motivy mohou být čisté jak lilie. Debata o tom, čím se bude propříště živit, zaměstnává nadále politickou i mediální scénu.
Špičky ČSSD si myslí, že by byla škoda populárního politika poslat k vodě, a proto údajně přemýšlely o variantě, která by v budoucnu nebránila Tvrdíkově politické revitalizaci. Udělat z exministra obrany ředitele České správy letišť, jak bylo předjednáno, nepostrádá logiku. Do čela státem vlastněné strategické firmy by se dostal člověk, který má ponětí o bezpečnostních aspektech a přes všechny přehmaty a chyby si stále ještě dokázal udržel kredit odhodlaného reformátora.
Nejde však jen o trafiku? Zdroje z ČSSD tvrdí, že exministr byl s nominací seznámen, ale sám prý o funkci „rozhodně neusiloval“, jelikož má i zajímavější nabídky.
Kosa narazila na kámen.
Zdálo se být všechno jasné. Dle informací týdeníku EURO se na nominaci Tvrdíka do ČSL shodlo celé vedení Špidlovy ČSSD, zbývalo jen dohodnout se s lidovci, kteří kontrolují resort dopravy. Socialisté neočekávali větší problémy, jelikož podobných personálních přesunů se v každém resortu uskutečnilo nepočítaně, ministerstvo obrany nevyjímaje. Na koaličním jednání o reformě veřejných financí, které proběhlo předminulou neděli v Kolodějích, o věci údajně hovořil premiér Vladimír Špidla s ministrem dopravy Milanem Šimonovským. Na pondělní poradě vedení ministerstva Šimonovský o tom, že se Tvrdík stane generálním ředitelem ČSL, otevřeně hovořil. Alespoň to uvedl nejmenovaný šéf jednoho z úseků resortu dopravy, který na poradě byl. Ovšem Špidlovi lidé nakonec narazili…
Nepravdivá informace.
Když se zpráva, že Tvrdík má usednout do křeslo šéfa ČSL v pondělí odpoledne objevila na stránkách internetového deníku EURO OnLine, následovala poněkud neočekávaná reakce. Tisková mluvčí ministerstva Ludmila Roubcová v rozhovoru pro agenturu ČTK informaci nejdříve odmítla potvrdit, posléze uvedla, že „ministerstvo nic takového nechystá“. Následně se do akce vložila i agentura Ogilvy Public Relations, která pracuje pro Českou správu letišť. „Tato informace není pravdivá,“ uvedl v prohlášení zaslaném redakcím Aleš Ondruj z Ogilvy a dodal, že ČSL „generálního ředitele má a současně patří mezi nejúspěšnější státní podniky se ziskem vyšším než půl miliardy korun.“
Jak lze reakce interpretovat? „Myslím, že je v tom nějaká autonomní politika Šimonovského v rámci předvolebního boje o funkce v lidové straně, jinak si to nedokážu vysvětlit,“ uvedl zdroj blízký vedení ČSSD. Znovu potvrdil, že Tvrdíka v ČSL chtěl mít i premiér Špidla. A co Tvrdík? „Já se tím bavím. Ještě přemýšlím jaké další pozice mi nenabídli,“ řekl týdeníku EURO s nádechem ironie k ministerskému dementi minulou středu v Parlamentu.
Miliardové investice.
Česká správa letišť ředitele skutečně má, ale prozatímního. Od loňského června, kdy bývalý ministr Jaromír Schling odvolal třiašedesátiletého „veterána“ Miloše Šťastného, je výkonem funkce pověřen mladý dvaatřicetiletý Martin Kačur, někdejší náměstek pro letištní provoz. K definitivnímu jmenování stále nedošlo. Pravdou je, že ministr Šimonovský koncem května uvedl, že výměnu ředitele ČSL nechystá: Kačurovi se prý daří plnit úkoly, kterým jeho definitivní jmenování podmínil.
Priority: Terminál či dráha?
Boj o podnik, který kromě pražského ruzyňského letiště, obsluhuje i „aerporty“ v Brně, Ostravě a Karlových Varech má nepochybně i ekonomické pozadí: Připravuje se převod mimopražských letišť na regiony, transformace státního podniku na akciovou společnost, výstavba nového ruzyňského terminálu Sever 2, na pražském letišti pokračuje soudní spor s firmou ECM o výstavbu hotelu, jakákoliv změna ve firmě může ohrozit letité obchodní kontrakty, což se mnohým nemusí líbit. ČSL také drží některé pozemky kolem slánské rychlostní komunikace, které by se hodily ke komerčnímu využití a zároveň by potřebovala odkoupit jiné, pokud se začne stavět i další přistávací dráha. Výstavba terminálu už je na spadnutí, nejčerstvější odhady uvádějí, že může přijít až na dvanáct miliard korun. Přistávací dráha by mohla stála až sedm miliard. „Rekonstrukce dráhového systému je daleko potřebnější než výstavba terminálu. Nový terminál není nezbytně nutný, stačily by pouze některé investice menšího rozsahu. Kvůli problémům s kapacitou dráhy ale dnes musí letadla velmi často ‚čekat‘ ve vzduchu. Terminál plný nejrůznějších technologií a pronajímaných prostor ovšem skýtá daleko více příležitostí pro přesuny peněz než betonová plocha,“ poznamenává diplomaticky bývalý manažer ČSL. Zároveň upozorňuje, že nový terminál si může vyžádat další investice v řádu miliard korun do rozšíření kapacity sítí, například elektrorozvodny. Celkové investiční náklady (terminál, dráha, sítě) se prý mohou přiblížit až částce 25 miliard korun, což by pro ČSL bez státní pomoci nebylo únosné.
