Trestní líčení proti masnému podnikateli Zdeňku Mezerovi pokračuje
Další kolo soudního jednání proti Zdeňku Mezerovi, obžalovanému z úvěrového podvodu, by mělo proběhnout již tento týden. Před trestním senátem Městského soudu v Praze se má zodpovídat spolumajitel Masny Příbram, jenž měl podle obžaloby podvést před sedmi lety Komerční banku. Ta úvěrovala Mezerou tehdy řízenou společnost Bohemia Fleisch. V kauze, na jejímž počátku byl nepodařený obchod s masakombináty původně vlastněnými Františkem Chvalovským, však došlo tento měsíc k podezřelému verdiktu.
Masné peníze.
Zdeněk Mezera ovládal společnost Bohemia Fleisch relativně krátkou dobu. Získal ji od Františka Chvalovského a když byl jejím jednatelem, podepsal úvěrovou smlouvu s Komerční bankou. Šlo o přeúvěrování, kdy starý úvěr téhož finančního ústavu byl nahrazen novým. Na operaci měla prokazatelný zájem právě Komerční banka, společnost Bohemia Fleisch jí nezískala žádné další prostředky, protože sama banka okamžitě po přidělení peněz jimi zaplatila předešlý úvěr. Úvěr nakonec však nikdy nebyl splacen, i když to již masokombináty ve společnosti Bohemia Fleisch neříkaly pane Zdeňku Mezerovi.
Zda Zdeněk Mezera spáchal, či nespáchal úvěrový podvod, nyní rozhoduje česká justice. Trestní senát Městského soudu v Praze pod vedením soudkyně Miroslavy Strakové byl přesvědčen že ano, a tak ho loni v červnu odsoudil k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi let. Mezera se odvolal k Vrchnímu soudu, který rozsudek soudu první instance v září 2004 zrušil v celém rozsahu a vrátil případ k novému projednání. Hlavní námitkou bylo, že soud nižší instance se nevypořádal s protikladnými tvrzeními ve třech znaleckých posudcích a že přihlédl pouze k tomu, který byl vůči obžalovanému kritický.
Trapné a nedůstojné.
Soudkyně Straková proto loni v prosinci rozhodla o přibrání Vysoké školy ekonomické, která měla posoudit rozdílné závěry tří znalců. Šlo o posudky z oboru ekonomika, odvětví účetnictví a Vysoká škola ekonomická je nechala zhodnotit Fakultě financí a účetnictví. Předposlední den letošních prázdnin doručila Jaroslava Durčáková, rektorka VŠE, Městskému soudu požadovaný posudek, který - zřejmě k nelibosti státní zástupce i soudkyně - konstatoval, že vůči Mezerovi kritický znalecký posudek je špatný a obsahuje řadu chyb, zatímco druhé dva posudky jsou v pořádku. Soudkyně Straková pak 3. října rozhodla, že škole nepřizná znalečné a posudek nelze použít jako důkaz v trestním řízení. Jako důvod uvedla, že Fakulta financí a účetnictví není zapsána na seznamu znalců. Tímto rozhodnutím, proti kterému obžalovaný Mezera i Vysoká škola ekonomická podali stížnost k Vrchnímu soudu, vysoká škola přichází o více než sto tisíc korun na znalečném a obhajoba o důležitý důkaz.
„Je to trapné a nedůstojné. Pokud si soudkyně nějaký posudek objednala, musí ho zaplatit. Ona sama přece rozhodovala o tom, kdo ho má vypracovat. Pokud chtěla posudek od někoho jiného, měla ho zadat někomu jinému,“ konstatuje advokát Miroslav Jansta z právní kanceláře Jansta, Kostka a partneři.
Advokát Miroslav Jansta ani další právníci, se kterými případ týdeník EURO posudek VŠE konzultoval, nemají žádnou spojitost s projednávanou trestní věcí. Jeden z nich, který si nepřál zveřejnit své jméno, řekl: „Jednoznačně to je chyba soudkyně. Jenže na druhé straně znalečné je nárokem znalce, který splňuje nároky ze zákona a mimo jiné je i zapsán na seznamu znalců. VŠE proto může mít problém se zaplacením znalečného, i když ji do procesu soudkyně přibrala. VŠE může zkusit nechat ten posudek podepsat nějakou jinou svoji fakultu, která na seznamu znalců zapsána je. Pokud jde ale o vyloučení tohoto posudku z důkazů v trestní věci, tak k tomu nevidím žádný důvod.“
Na další argument proti rozhodnutí soudkyně Strakové poukázal Petr Pazdera, obhájce obžalovaného Zdeňka Mezery. VŠE byla přibrána na základě paragrafu 110 trestního řádu, který uvádí, že „ve výjimečných, zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu přibrat státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu, nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem“. Z tohoto paragrafu, na který se soudkyně Straková sama odkázala, vyplývá možnost přibrat k podání posudku i odbornou instituci (vědecký ústav, vysoká škola), aniž by bylo požadováno její zapsání na seznamu znalců.
Spořící úvěr.
V otázkách, které soudkyně Straková položila Vysoké škole ekonomické, je možná skrytá odpověď na pochybnosti o její kompetentnosti soudit složitou ekonomickou kauzu. Konkrétně hned v druhé otázce se totiž ptá, zda „byl předpoklad, že po celou dobu (od poskytnutí úvěru po jeho splatnost) bude smluvená částka na účtu?“ Předpokládá soudkyně, že je dobrý podnikatelský plán vzít si od banky úvěr a pak nechat peníze až do splatnosti úvěru ležet na svém účtu u této banky?
