Obor lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu negativně ovlivňují problémy kolem výběrových řízení ve státních Lesích České republiky. „Těžařské firmy podepsaly smlouvy, které jsou dnes pro ně likvidační,“ říká šéf Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů a generální ředitel celulózky Biocel Paskov Ivo Klimša.
Ivo Klimša, prezident Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů
Autor: Jakub Stadler
Těžební firmy si stěžují na propad cen i odbytu dřeva. Opravdu se ocitla těžba dřeva v takové krizi?
Lesnické odvětví prochází už dlouho složitým obdobím. Problémy tu začaly dávno před současnou hospodářskou krizí. Obor je stále negativně ovlivňován tím, že se nedaří zorganizovat výběrová řízení na těžební a pěstební činnosti ve státních lesích. Výběrová řízení byla vyhlašována a pak rušena, firmy odstupovaly od uzavřených smluv, případně Lesy ČR smlouvy vypovídaly. To vedlo a vede ke značné nestabilitě. Do toho přišla hospodářská krize, která dále prohloubila již existující problémy trhu s dřívím. Ocitli jsme se tak v situaci, kdy firmy, které zvítězily v tendrech, nejsou schopny plnit zakázky za cenových podmínek, které samy ve výběrovém řízení nabídly.
Navíc se kvůli hospodářské krizi poptávka po dřevu a výrobcích z něj snížila… Ke změnám došlo zhruba v posledním roce. Začalo to hypoteční krizí v USA, která vedla ke snížení výstavby pro USA typických dřevostaveb, a tím ke snížení importu řeziva z Evropy. V souvislosti s krizí se poptávky po řezivu snižovaly také v dalších oblastech světa. To ovlivňuje pilaře. Ve druhé polovině roku 2008 se krize začala dotýkat také papírenského průmyslu. Nestabilitu způsobují i problematická výběrová řízení Lesů ČR. Zlepšila se situace po výměně generálního ředitele tohoto podniku? Časté výměny ředitele a celých vedení Lesů je pro celý lesnicko-dřevařský komplex vážným problémem. Nové vedení je v Lesích ČR teprve od začátku letošního roku. Určitě má snahu problémy řešit. Ale pořád se diskutuje například o tom, jak ocenit dřevo, které je součástí výběrových řízení. Do posledních výběrových řízení byla zavedena takzvaná indexace, kdy se čtvrtletně měla cena zaktualizovat. Ale ukázalo se, že indexace tak, jak byla pojata, nepřinesla to správné řešení. Máte nějakou vlastní představu, jak vyřešit, aby tendry fungovaly?
Musím bohužel přiznat, že jednotná představa řešení zatím neexistuje. Je shoda jen v některých dílčích podmínkách zadání.
Dopředu smluvené ceny ve veřejných zakázkách jsou nyní pro těžaře nevýhodné, protože cena dřeva klesá. Když od nevýhodné smlouvy s Lesy ČR odstoupí, platí zase vysoké sankce. Je možné zabránit likvidaci těchto firem? Problémem je, že firmy smlouvy podepsaly i se sankčními ustanoveními, která jsou pro ně likvidační. Situace je složitá, protože Lesy ČR by měly sankce uplatňovat, ale na druhé straně hrozí, že při jejich uplatnění a tvrdém vymáhání zaniknou lesnické společnosti. A pak vzniknou obrovské škody, protože nebude nikdo, kdo by pěstební a těžební činnosti v lesích vykonával. Takže proti sobě stojí velikost škod z nevymáhaných sankcí proti škodám způsobeným vymáháním. To se nyní Lesy ČR snaží hodnotově porovnat. Co říkáte na výtky, že si lesnické firmy měly pro takové případy vytvořit nějaké rezervy? Já se domnívám, že to je nesmysl. V této branži nebyly ziskové marže nikdy tak vysoké, aby si podniky mohly vytvářet významné rezervy. Jde navíc o obor, který je investičně náročný. Pokud firmy chtějí být konkurenceschopné, musejí obnovovat techniku a to je drahé. Jsem přesvědčen, že žádná z nich nebyla schopna předvídat tuto situaci a vytvořit si rezervy, aby takovým zvratem prošla bez větších problémů. Jaké jsou dopady krize na papírenský průmysl? Papír je s nadsázkou řečeno všudypřítomný, papírenský průmysl je závislý na poptávce z jiných průmyslových odvětví a osobní spotřebě. Výpadky stavebnictví, automobilového průmyslu či spotřebního průmyslu způsobují nižší spotřebu papíru a vedou ke snížení jeho výroby. V současné době je výroba papíru v Evropě meziročně nižší v průměru o dvacet procent. Až krizi překonáme, stoupne výroba zpět například o deset procent a dále se bude zvyšovat jen pomalu. V době krize se sníží kapacity trvalým odstavením řady provozů. K tomuto očistnému procesu musí dojít. Papírenský průmysl bude tedy redukovat výrobu i počty zaměstnanců?
Papírenský průmysl začal redukovat už před několika lety, protože bylo jasné, že je nadvýroba, že papírenský průmysl investoval příliš do nových provozů a nezavíral staré. Začaly se stavět obrovské závody na výrobu buničiny například v Jižní Americe a Indonésii. Nabídka se zvedala neúměrně spotřebě. To se už před několika lety potvrdilo a řada velkých celulózo-papírenských firem začala odstavovat kapacity. Ale než došlo k vyrovnání nabídky a poptávky, přišla krize a ta poptávku dále snížila. Takže nás to dostihlo dřív, než se podařilo redukci kapacit dokončit.
Myslíte si, že ani cena buničiny se už nezvedne na původní úroveň? Ceny v papírenském průmyslu vždy probíhaly cyklickým vývojem. V minulosti zvyšování a snižování cen probíhalo výrazněji než v posledních letech, kdy pohyb cen nebyl tak dramatický a došlo ke znatelnému vyrovnání křivky. Ale je zřejmé, že v tržním hospodářství bude cena vždy v pohybu. Jestliže je v současnosti na tak nízké úrovni, že v řadě případů sotva pokrývá výrobní náklady, tak tam nemůže zůstat dlouho. Firmy, které krizi přežijí, se zase dočkají ceny, která přinese zisk, protože bez přiměřeného zisku se podnikat nedá. Zpomalí krize plány na zalesňování v oblastech, které se nevyplácí obhospodařovat zemědělsky?
Je prokázáno, že v posledních letech zalesněná plocha pozvolna narůstá. Určitě nedochází k tomu, že bychom lesy drancovali, naopak.
Zvýší se tlak na těžbu dřeva, jestliže se má zvyšovat podíl biomasy na výrobě energie?
Dostupnost biomasy k plnění závazků výroby energie z obnovitelných zdrojů je velkým problémem. Je jednodušší zavázat se než závazek plnit. Pokud nebudou urychleně zavedena opatření ke sběru lesních dřevních zbytků a nevyužitá zemědělská půda nebude použita k pěstování rychle rostoucích dřevin, pak nemůže být ani zdaleka současně plněn uvedený závazek výroby energie z obnovitelných zdrojů a být dostatečně zásoben dřevo-zpracující průmysl.
Nehrozí, že se nakonec bude dřevo více využívat na výrobu energie než v klasickém zpracovatelském průmyslu?
To je velké téma zejména papírenského průmyslu. To prostě nelze dopustit. Dřevo se musí prioritně použít na výrobu výrobků s vyšší přidanou hodnotou a spalovat se může jen nekvalitní hmota a zbytky.
Velký zájem o dřevo by nakonec mohl vést k drancování lesů.**
Vede se neustálá diskuze, kolik dřeva je v České republice k dispozici. Kde je hranice únosné těžby, která odpovídá přirozenému přírůstku dřevní hmoty. Proto by se měla schválit druhá etapa inventarizace lesů, která potrvá až do roku 2014. První etapa ukázala, že zásoby dřevní hmoty jsou takové, že by mohly být potenciálem pro těžby vyšší, než se v současnosti předpokládá. Právě to však musí ověřit druhá etapa inventarizace, o níž se nyní na ministerstvu zemědělství diskutuje. Pak by ji měla schválit vláda, aby se mohla bez zdržení rozjet.
