VÝMĚNA VEDENÍ PROSPĚLA

V bance čekají premiéra i prezidenta

Návštěva předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause v České národní bance vzbudila pozornost, protože napjaté vztahy mezi ČNB a šéfem ODS trvají již řadu let a jejich výsledkem je i problematický zákon o ČNB, za nějž nás kritizuje Evropská komise i další instituce. Viceguvernér Luděk Niedermayer však velmi rozhodně odmítá interpretaci návštěvy jako opětovné sbližování centrální banky s ODS. „Rozhodně nechceme, aby vznikal dojem, že s nějakou politickou stranou vycházíme lépe a s jinou hůře, říká. Klausova návštěva je součástí ote–vřené politiky ČNB. Skutečnost, že členové bankovní rady diskutují s politiky, přitom v žádném případě neznamená, že by tím byla dotčena nezávislost rozhodování. Za zvlášť podnětnou považuje viceguvernér diskusi o možném vývoji schodku veřejných financí. Niedermayer tvrdí, že v centrální bance jedná celkem pravidelně rozpočtový výbor sněmovny a připravuje se podobné jednání s hospodářským výborem Senátu. Pozvání centrální banky by měl v nejbližší době dostat i premiér a prezident. Některé zlé jazyky z centrální banky jedovatě glosují fakt, že Klaus byl první návštěvou proto, že jako druhý – nedej bože třetí – návštěvník by předseda sněmovny patrně nikdy do centrální banky nevstoupil.

EURO: Tématem našeho rozhovoru by mělo být hlavně pondělní setkání s guvernérem a bankovní radou ČNB. KLAUS: Smyslem nebylo něco ujednat, dohodnout. Na to nemám žádný mandát a žádné právo. Smyslem bylo znovu navázat před šesti lety přerušený dialog mezi politiky a centrální bankou. V tomto smyslu považuji tuto schůzku za jednoznačně úspěšnou a pozitivní. Diskutovali jsme o jevu, který nás velmi pálí – zrovna tak centrální bankéře jako mě – a to je náhle vzniklé zauzlení v našich veřejných financích, které hrozí dosahovat nemalých částek. Tyto hodnoty neujdou pozornosti mezinárodní komunity, ratingových agentur, MMF, OECD a dalších institucí. A podle toho budou naši zemi hodnotit. Řešením není jednorázový řez, který by někdo zítra nebo pozítří provedl. Východiskem musí být kredibilní návrh projektu fiskální konsolidace. Ten by měl říkat, kdy se co stane. Věřím, že to může zklidnit pohled na naši zemi zvenčí. S centrální bankou na to máme identický názor. EURO: O čem jste diskutovali dále? KLAUS: Překvapil mne relativně méně naléhavý pohled bankovní rady na vnější deficit, na ten druhý z deficitů, kterým dnes čelíme. Zdá se mi, že můj pohled na něj je přísnější než pohled centrální banky. Skoro mě i překvapilo, že centrální banka zdůrazňuje mimořádnost vývoje indexu směnných relací ve vazbě na zvyšování cen ropy jako velmi důležitý faktor, který já nepřijímám. Protože existuje „budget constraint (rozpočtové omezení ekonomického subjektu) nebo–li dopočítávání do jedné v laické terminologii. Zvýší–li se cena benzinu, tak si nemůžu koupit nové šaty. Problém vnějšího deficitu považuji za naléhavější. Zrovna tak nesdílím názor, že kredibilita české ekonomiky se oproti podobnému problému kolem roku 1996 zvýšila tím, že máme větší exportní kapacity. To je, myslím, naprostá mystifikace. Pokud by takhle mystifikovali sami sebe vládní politikové, tak je to jejich přirozená sebestylizace. Jestliže si to myslí vedení centrální banky, tak bych je považoval za velké optimisty. EURO: Máte tedy obavy, aby se neopakovala situace z doby měnové krize? KLAUS: Jako politik nemám důvod, abych volal po takových věcech a maloval čerta na zeď. EURO: A jako ekonom? KLAUS: Jako ekonom ten dvojí deficit považuji za hlavní problém české ekonomiky. My jsme propadli iluzím takzvaných institucionalistů, kteří se pokusili krátko a střednědobou dynamiku ekonomiky řešit institucionálními faktory. Já myslím, že tahle éra konečně zase opadne a všichni se vrátí ke standardním pohledům. EURO: Deník Právo napsal, že tématem jednání byla i novela zákona o ČNB? KLAUS: Ne, Právo se mě zeptalo, jestli jsme o tom také mluvili. Tak jsem neutrálně řekl, že slovo padlo. Ale opravdu jsme o tom ve smyslu věcném nemluvili. Řekl jsem jedinou větu, že z některých náznaků si myslím, že oprostíme–li se od silácké rétoriky, tak by prostý rozum dovedl obě strany k tomu, že by přiznaly, že jejich názory nejsou nijak dramaticky odlišné. Nyní říkám svůj názor, který nesouvisí se schůzkou v ČNB. Pochopil jsem, že centrální banka v tomto složení ví, že dialog s jinými makrosubjekty ekonomiky je naprosto nezbytný a že není možné nevycházet ze své budovy. Několik měsíců nebýt viděni a mezitím upéct nějakou změnu měnové politiky. Mám pocit, že v tomto proměna bankovní rady nepochybně prospěla. EURO: Hlavními spornými body jsou ty, které se týkají nezávislosti… KLAUS: Myslím, že to není pravda. Jde o mediálně vytvořenou hříčku. Není to tak. EURO: Myslíte, že mediálně vytvořená je i ta reakce z Evropské unie? KLAUS: Ano i to. EURO: Proč? KLAUS: Lidé v Evropě nečtou náš zákon. I evropští politikové a bankéři reagují na headline v novinách bez skutečné znalosti. Já jsem byl v listopadu na konferenci organizované holandskou centrální bankou. Byl jsem také na hodinové debatě u holandského guvernéra. On klasickým způsobem zopakoval kritiku o pokusu zlikvidovat nezávislost centrální banky. Když jsem mu popsal, co v našem zákoně je, nevěřil svým uším. Řekl, že byl naprosto na scestí komentáři, které o tom četl. Myslím, že to je klasická ukázka sporu s Evropskou unií a dodávám, nejen o této věci. V této věci opravdu o nic podstatného nejde. Jde o to, jaké ideální slůvko se najde, aby uspokojilo naše paternalistické politiky v Bruselu. Já jsem otevřen jakékoliv rozumné debatě.