Přísnější bič na české řidiče PROMalí i velcí, mladí i staří, slavní i "prostí" občané - zkrátka my všichni každý den usedáme za volanty svých automobilů. A jede se. Nijak slavně to nevypadá. Jezdíme do křižovatek na červenou, přejíždíme plné čáry.
Přísnější bič na české řidiče PRO
Malí i velcí, mladí i staří, slavní i „prostí“ občané - zkrátka my všichni každý den usedáme za volanty svých automobilů. A jede se. Nijak slavně to nevypadá. Jezdíme do křižovatek na červenou, přejíždíme plné čáry. Kde je předepsaných třicet kilometrů v hodině, jedeme padesát, kde padesát, tak sedmdesát. A tím výčet našich motoristických hříchů nekončí. V neposlední řadě si český motorista před jízdou rád přihne, včetně onoho poslance, který namazán francovkou zdevastoval řadu zaparkovaných vozidel.
Výsledky odpovídají investicím. Každým rokem u nás dopravní nehody zabijí obyvatele jednoho menšího města. Souhrn materiálních ztrát by i ve státním rozpočtu představoval docela významnou položku. To jsou ovšem jenom přímé škody. K těm se ale musí připočítat i související následky. Těžko vypočítat, co znamená pro rodinu (a zprostředkovaně i pro stát) smrt nebo invalidita jejího živitele. Co s tím? Že by někdo respektovaný pohovořil k národu a příští den na silnice vyjeli disciplinovaní beránci, je představa z říše pohádek. Průměrný občan si prostě rád zahřeší a každý nepotrestaný přestupek považuje za své vítězství nad nepříliš milovaným státem. O mnoho více nelze čekat ani od těch, kteří by měli jít příkladem. Naše elity, ať už ekonomické, politické či kulturní, se bohužel stále více chovají jako vyvolení, kteří si mohou leccos dovolit. Stejně beznadějné je to s těmi, kteří nás kontrolují: vyměnit lze policejního prezidenta, ale ne celou policii.
Ministru Šimonovskému, který snad chtěl a také už konečně musel něco udělat, tak opravdu nezbylo než zpřísnit postih těch, kteří se na silnicích neumějí chovat. Lze namítnout, že represe není ideální způsob, jak něčeho dosáhnout. Navíc některé tresty - zvláště vzhledem k tomu, jak nezastupitelnou úlohu automobil v našem životě hraje - mají skutečně skoro drakonický ráz. Proti hovoří i to, že se policii dostane do ruky příliš silný a zneužitelný nástroj. Uvidíme. Koneckonců - Šimonovského zákon mohou přece naši odpovědní a dochvilní zákonodárci změnit.