Co je vyměřovací základ
Vyměřovací základ (VZ) je částka používaná pro výpočet výše záloh na zdravotní a sociální pojištění. U zaměstnanců se jedná o úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny. Mezi výjimky, které se do vyměřovacího základu nepočítají, patří například odstupné. Vyměřovací základ zaměstnance bývá zpravidla stejný jako jeho hrubá mzda.
Výpočet vyměřovacího základu (pro zaměstnance)
Jak bylo již zmíněno, u zaměstnanců se jako vyměřovací základ bere hrubá měsíční mzda. Z vyměřovacího základu se poté vypočítává výše záloh na pojistné formou procentuálních podílů. V případě záloh na zdravotní pojištění jde o 13,5 procenta z vyměřovacího základu. Výše záloh na sociální pojištění činí 31,9 procenta z vyměřovacího základu.
Vyměřovací základ u OSVČ
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) si na rozdíl od zaměstnanců musejí všechny povinné odvody a platby záloh pojistného hlídat samy. Pro výpočet výše záloh je potřeba znát daňový základ, což je rozdíl příjmů a výdajů (hrubý zisk). Vydělením této částky dvěma pak získáme vyměřovací základ. Pro zjištění výše měsíčních záloh je potřeba vyměřovací základ vydělit dvanácti, čímž získáme měsíční vyměřovací základ. Zálohy pak budou vypadat následovně:
- 13,5 procenta z měsíčního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění,
- 29,2 procenta z měsíčního vyměřovacího základu na sociální pojištění.
Minimální vyměřovací základ
Minimální vyměřovací základ je velmi důležitý pojem pro OSVČ. Využívá se totiž pro výpočet výše záloh na pojistné v následujících případech:
- pokud člověk podniká prvním rokem,
- je-li jeho vyměřovací základ příliš nízký.
Minimální vyměřovací základ je pro všechny podnikatele stejný, protože se vypočítává z průměrné měsíční hrubé mzdy. Pro zálohy na zdravotní pojištění se jako minimální vyměřovací základ bere částka odpovídající 50 procentům měsíční hrubé mzdy. U zálohy na sociální pojištění jde o 30 procent.
V roce 2023 činila průměrná měsíční mzda 40 324 korun, pro rok 2024 se počítá s částkou 43 967 korun. Pokud budeme při výpočtu minimálního vyměřovacího základu vycházet z částky pro rok 2024, bude to vypadat následovně:
- 50 procent z 43 967 korun je 21 984 korun = minimální vyměřovací základ na zdravotní pojištění,
- 30 procent z 43 967 korun je 13 190 korun = minimální vyměřovací základ na sociální pojištění.
Z těchto částek se poté vypočtou minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění. V roce 2024 budou OSVČ platit:
- 2 968 korun jako minimální zálohu na zdravotní pojištění (13,5 procenta z 21 984 korun),
- 3 852 korun jako minimální zálohu na sociální pojištění (29,2 procenta z 13 190 korun).
Maximální vyměřovací základ
Kromě minimálního vyměřovacího základu se můžete v praxi setkat také s maximálním vyměřovacím základem. Ten se týká podnikatelů s vysokými příjmy. Hodnota maximálního vyměřovacího základu odpovídá 48násobku průměrné hrubé měsíční mzdy. Pro rok 2024 půjde o částku ve výši 2 110 416 korun. Pokud váš roční vyměřovací základ překročí tuto hranici, musíte zálohy na sociální pojištění počítat z maximálního vyměřovacího základu. Zdravotního pojištění se to netýká.
Denní vyměřovací základ
V praxi se lze setkat také s pojmem ,denní vyměřovací základ‘. Denní vyměřovací základ se používá v souvislosti s nemocenskými dávkami. Pokud vás zajímá, jak vypočítat denní vyměřovací základ, vězte, že je potřeba sečíst příjmy za posledních dvanáct měsíců, které předcházely vzniku události, na jejímž základě bude čerpána sociální dávka.
Výsledná částka se vydělí počtem dní v kalendářním období (počet dnů je nutné ponížit o vyloučené dny dle § 18 (7) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Tím se získá denní vyměřovací základ jako průměrný denní příjem, který je ovšem ještě nutné upravit ještě prostřednictvím redukčních hranic.
Osobní vyměřovací základ pro důchod
Ještě trochu něco jiného je osobní vyměřovací základ, který je zásadní pro výpočet důchodu. Osobní vyměřovací základ má reflektovat průměrnou měsíční mzdu pojištěnce. Proto se při výpočtu osobního vyměřovacího základu musí všechny dřívější příjmy násobit koeficientem zohledňujícím inflaci v daném roce. Tím se dosáhne toho, aby byly všechny příjmy na srovnatelné úrovni.
Součet všech příjmů se poté vydělí počtem kalendářních dnů v rozhodném období (mimo vyloučené dny) a vynásobí se koeficientem 30,4167 (odpovídá průměrnému počtu dní v kalendářním měsíci).