Záchrana největší rakouské privátní banky...
Celý podtitul: Záchrana největší rakouské privátní banky si vyžádala 450 milionů eur
Jedno euro. Přesně tolik zaplatily dle deníku Der Standard peněžní ústavy Erste Bank, Raiffeisenbank, Bawag, Volksbank a rakouská pobočka UniCredit Bank (Bank Austria) za převzetí největší rakouské privátní banky Constantia Privatbank (CPB). Zmíněných pět bankovních domů se navíc zavázalo, že přebírané CPB dá k dispozici 400 milionů eur. Na to dostaly státní garanci a rakouský stát se ještě rozhodl přidat dalších padesát milionů eur, které přijdou od rakouské centrální banky. „Constantia spravuje tři stovky fondů a z tohoto pohledu je důležitá pro stabilitu rakouského finančního systému,“ zdůvodnil intervenci deníku Die Presse guvernér centrální banky Ewald Nowotny. Podle něj se banka do problémů s hotovostí dostala přes svoji dobrou kapitálovou bázi, a to následkem klientských výběrů vkladů.
Osudné reality Co položilo finanční ústav, jemuž se v Rakousku říká banka milionářů a který se donedávna těšil výborné pověsti? Za pádem CPB stálo její propojení s realitními společnostmi Immofinanz a Immoeast, které banka od jejich založení v 90. letech na základě uzavřených manažerských smluv spravovala. I proto stála v čele všech těchto tří společností jedna osoba, dlouho uznávaný Karl Petrikovics. Tato struktura byla kritizována jako neprůhledná, proto Petrikovics na konci letošního června odstoupil z čela banky. Na začátku října musel opustit i vedení obou realitních firem a brzy poté byly tyto společnosti nuceny přiznat investice uskutečněné prostřednictvím společností registrovaných v Lichtenštejnsku, které neuváděly ve svých rozvahách. Navíc rakouská média informovala, že CPB prostřednictvím dceřiných společností vlastní asi devítiprocentní podíl ve společnosti Immofinanz, jenž ale nenahlásila tamnímu finančnímu dozoru (FMA). Takové informace samozřejmě vyvolaly zájem ze strany FMA, který následně podal na banku žalobu u vídeňské prokuratury kvůli falšování účetnictví. Zprávy o vyšetřování zapůsobily jako rozbuška a klienti začali své vklady vybírat. To vedlo k výpadku likvidity ve výši sto milionů eur, který spustil zmíněnou intervenci. Mimochodem, jak píše Der Standard, své prostředky ve výši asi 400 milionů eur těsně před intervencí vybral i dosavadní vlastník banky Christine de Castelbajacová, která se na záchraně CPB dle rakouského tisku odmítla podílet. Právě tento převod se nyní stal cílem zkoumání přebírajících bank a de Castelbajacová bude možná nucena vybrané prostředky do CPB vrátit.
Zrušení na obzoru
Jaký osud nyní banku milionářů čeká, není úplně jasné. Jisté je pouze to, že přebírající bankovní domy založí novou společnost, do níž převedou 100 procent CPB, a následně se stanou jejími akcionáři. Nicméně dle deníku Die Presse nikdo v rakouských finančních kruzích nevěří, že by zmíněná pětice bank mohla CPB dlouhodobě vést. Každá z pěti bank má vlastní oddělení privátního bankovnictví, navíc si samozřejmě dlouhodobě konkurují a ke společnému převzetí CPB byly donuceny jen velmi silným tlakem rakouských politiků. Zbývají tedy pouze dvě možnosti – banku rychle prodat dál, nebo postupně zlikvidovat. Zatím se jako pravděpodobnější jeví druhá varianta. Zájem o CPB sice dle kuloárních informací potvrzených zdroji týdeníku EURO projevoval nejmenovaný ruský zájemce, ale jak ukázal prodej Bank Burgenland v roce 2006, investoři z východu jsou v Rakousku přijímáni s určitou nedůvěrou. Bank Burgenland tehdy získala pojišťovna Grazer Wechselseitige ze Štýrského Hradce, přestože nabízela o 54,7 milionu eur méně než ukrajinská společnost Slav.
Na poslední chvílí odvrácený krach CPB bude mít právní dohru – rakouská prokuratura vyšetřuje kvůli podezření z falšování účetnictví kromě banky i Petrikovicse. Že jde o vážná obvinění, potvrzuje skutečnost, že si manažer na svou obhajobu najal špičkového rakouského odborníka na trestní právo Wolfganga Brandstettera. Ten má s obhajobou problematických manažerů zkušenosti – k jeho klientům totiž patří i Wolfgang Kulterer, někdejší předseda představenstva korutanské banky Hypo Alpe Adria, jenž je obviněn ze stejných prohřešků jako Petrikovics.
BOX
Zabezpečená budoucnost
Constantia Privatbank v tiskovém prohlášní uvedla, že její hospodářské základy jsou solidní. K 30. červnu 2008 vykázala banka zisk 29,2 milionu eur, započitatelné vlastní prostředky činily 166,6 milionu eur a koeficient solventnosti dosahoval k 30. červnu 2008 výše 22,4 procenta, což je téměř dvojnásobek zákonem předepsané hodnoty. Převzetí pěti peněžními ústavy ji prý umožní dívat se „do zabezpečené budoucnosti“.
SITUACE
Constantia Privatbank
- spravuje 300 fondů
- deset miliard eur vkladů
- bilanční suma 1,2 miliardy eur
- základní kapitál 104 milionů eur
- 260 zaměstnanců
