Bram Cohen má aspergerův syndrom...
celý podtitul:
Bram Cohen má Aspergerův syndrom a obtížně zvládá každodenní život. Přesto si založil vlastní firmu, BitTorrent.
Mozek Brama Cohena pracuje jinak než mozek většiny lidí. Aspergerův syndrom ho upoutává do světa předmětů a vzorů, hlavolamů a počítačů, zároveň mu však způsobuje problémy v běžných mezilidských vztazích. Když Cohenovi táhlo na třicítku, sedl si na dřevěnou židli, položil si klávesnici Dell na klín a takřka celých devět měsíců psal softwarový program. V roce 2001 uvedl BitTorrent, důmyslnou, průraznou a kontroverzní technologii, která je dostupná zdarma a umožňuje uživatelům, aby si snadno vyměňovali obrovské množství digitálních informací, od aktualizací softwaru až po videa. Pirátské kopie filmů byly vždy nejpopulárnějšími sdílenými soubory. Společně s o něco legitimnějšími soubory nyní tvoří téměř polovinu veškerých přesunů dat na internetu.
BitTorrent přinesl Cohenovi slávu a věhlas, udělal z něj lidového hrdinu a hollywoodského zločince. Později program přepracoval, čímž se dostal do zcela nové pozice, o níž nikdy neuvažoval. Stal se z něj šéf. Před čtyřmi lety, když mu bylo 29 let, spoluzaložil společnost BitTorrent, která byla na jeho softwaru postavena. Získal sice značný kapitál od rizikových investorů, dosud se však pokouší najít přesvědčivou strategii.
Pro Cohena to byla obtížná výprava do nesrozumitelného kancelářského světa. Společenské konvence, které usnadňují každodenní mezilidské vztahy, jsou pro něj matoucí. Obtěžuje ho potřást si s lidmi rukou, nosit boty či nenuceně prohodit pár slov. Často si hraje s Rubikovou kostkou. Když je někdy naštvaný, ale mnohem častěji, když je vyčerpaný, dokáže být až hrubě upřímný. Nedbá na své okolí, dokáže přednášet o slunečních bateriích, ekonomické teorii či eufemismech až do omrzení, pokud ho někdo nezastaví.
Cohenovy příznaky nejsou neobvyklé. Aspergerův syndrom byl formálně rozpoznán až v polovině devadesátých let minulého století, od té doby je diagnostikován stále častěji. Mnozí psychologové tento syndrom považují za mírnější formu autismu, ačkoli je takováto definice značně kontroverzní. Někdy se také uvádí, že se jedná o jiný způsob existence. V budoucnu bude stále více lidí podobných Cohenovi přicházet do zaměstnání, kde jejich přítomnost bude způsobovat nemalé potíže, pravděpodobně především v oblasti komunikace.
Cohen prožil dětství v izolaci na Manhattanu. Žil společně s matkou, otcem a mladším bratrem Rossem, v jejich domácnosti vládla bouřlivá intelektuální atmosféra. Bram Cohen však neměl přátele. V šestnácti letech uměl programovat ve třech jazycích. Nebyl ale schopen pochopit sociální hierarchie. Sám o sobě říká: „Evidentně se mnou bylo něco v nepořádku. Uvědomil jsem si, až když jsem byl mnohem starší, že jsem měl pořád nějaké potíže. Když jsem měl na vysoké opravovat zkoušku, raději jsem se na školu hned vykašlal.“ Studoval na státní univerzitě v New Yorku jediný rok, pak studií zanechal.
„To je hovadina“
Vrátil se na Manhattan do domu svých rodičů a pohyboval se ve světě pracujících jako počítačový programátor. „Zpočátku byl nadšený, ale záhy začal říkat nadřízeným, že dělají všechno špatně,“ říká jeho otec Barry, spisovatel, který se vrátil do školy, aby na „stará kolena“ studoval informatiku. „Když ho neposlouchali, což bylo ostatně vždy, řekl jim, ,to je hovadina‘, a oni ho pak vyhodili.“
V roce 1997, kdy vrcholil zájem o počítačové technologie, odešel Cohen na západ. V San Francisku se cítil volně, snad byl taky trochu pyšný, že patří mezi počítačové mágy. Potíže s dešifrováním komplexnosti vztahů, zjevná lhostejnost k sociálním imperativům stejně jako vrtošivá povaha zde nikoho nezajímaly. Důležité bylo, co umí. Ostatně v Silicon Valley nebyl výjimkou. Psychologové zaznamenali, že počet osob s aspergerovým syndromem stoupá tam, kde je vysoká koncentrace velkých technologických společností.
Cohenovi trvalo několik let, než zjistil, co chce vlastně dělat. Rozhodl se, že vymyslí efektivní způsob sdílení velkých objemů digitálních dat. Napster a další peer-to-peer programy umožňovaly uživatelům sdílet menší hudební soubory. Větší soubory by však takový systém zablokovaly. Elegance Cohenova řešení spočívá v tom, že čím více uživatelů se do systému zapojí, tím rychleji se data přesunují. Jeho software rozděluje soubory na malé kousky, které rozptýlí po hard disku uživatele. Jakmile někdo zadá požadavek na film, software posbírá kousky z nejbližšího počítače na síti a zkompletuje je až v okamžiku, kdy dorazí na místo určení. Takovým způsobem umožňuje stahovat soubory mnohem rychleji.
Cohen byl překvapen, že BitTorrent předznamenal zlatou éru filmového pirátství. „Byl jsem takový frajer, který si dělal na vlastním projektu,“ říká. „Nemohl jsem předpokládat pirátství. Ale dával jsem si od samotného počátku velký pozor, abych se tomu sám vyhnul. Obecně existuje spousta plánů pro dosažení úspěchu na internetu, já pouze usiluji o to, aby lidé používali můj software.
Učí se být empatický
Cohen si většinou své nové postavení užíval. Právě v této úspěšné době se mu podařilo pojmenovat své vleklé potíže. Jednoho letního odpoledne roku 2003 byl v mexické restauraci v Berkeley se svojí přítelkyní Jennou a její malou dcerou. Mluvili o empatii, schopnosti vcítit se do druhého, což byl pojem, který Cohena stále mátl. Jenna vzpomíná, že se najednou v restauraci rozbrečelo dítě, její dcera se otočila a udělala smutný obličej. Cohen na to řekl: „To je empatie?“ A já řekla: „Jistě, je to přece automatické.“ Nikoli pro Cohena, který jí na to odpověděl, že emoce jsou pro něj záhadou. Jenna, která pracovala s autistickými dětmi, se domnívala, že by mohl trpět aspergerovým syndromem.
Cohen se nikdy nepídil po formální diagnóze, ale začal se o problematiku vážně zajímat. Naučil se, jak rozeznávat a napodobovat nejrůznější výrazy lidského těla, jak dodržovat pravidla společenského jednání, jak navázat kontakt očima, jak flirtovat. Začal vypadat, že je normální. „Potom jsem si uvědomil, že jsem byl celý předchozí život úplně mimo,“ říká Cohen. Jenna přirovnává Brama k androidovi Data ze seriálu Star Trek: „Přidal informaci do svého sociálního algoritmu a trénoval tak dlouho, až začal být přirozený.
Během dalšího roku se Jenně a Bramovi narodil syn a měli svatbu. Cohenův otec začal na Brama apelovat, aby si založil firmu, která by využívala jeho velmi populární software. „Nějak jsem cítil, že bych měl něco udělat,“ říká Cohen, který se v té době věnoval několika jiným projektům. Přítel ho seznámil s Ashwinem Navinem, který pracoval pro Goldman Sachs či Yahoo!, a společně s Cohenovým bratrem založili společnost BitTorrent. Snažili se usmířit s filmovými studii a přilákat investory. V květnu 2005 byla uvolněna pirátská verze dlouho očekávané třetí epizody Hvězdných válek, Pomsta Sithů, ještě před oficiálním uvedením do kin. Brzy poté Dean Garfield, šéf právního oddělení Americké asociace filmového průmyslu (MPAA), navázal spojení s Cohenem a Navinem a snažil se zjistit, zda neobcházejí zákony. Začala vyjednávání. Ještě téhož roku v listopadu oznámily BitTorrent a MPAA dohodu, která byla spíše symbolická, ale napravila reputaci firmy v Hollywoodu. BitTorrent souhlasil s tím, že odstraní odkazy, které naváděly uživatele na pirátské filmy. Přestože Cohen nerad cestuje, podnikl jednodenní návštěvu Los Angeles.
Cohen a Navin jednali také s rizikovými investory. David Chao, spoluzakladatel DCM, s kapitálem 1,6 miliardy dolarů, používal software na sdílení rodinných videí, který ho zaujal. Když Cohen dorazil do kanceláře pana Chao na úvodní prezentaci, zul si boty a sdělil mu, že má aspergerův syndrom. Podle pana Chao je to jedna z prvních věcí, které lidem říká. „Chce se ujistit, že nedojde ke zbytečnému nedorozumění,“ říká Chao. Cohen dále uvedl, že chce sám řídit společnost hlavně proto, že nikomu jinému nevěří, ale slíbil, že jednoho dne přivede na své místo zkušenějšího šéfa. Navin bude generálním ředitelem. Chao souhlasil s tím, že bude investovat do firmy 8,75 milionu dolarů. Na první schůzi správní rady se Cohen zabýval skládáním Rubikovy kostky, zatímco mluvil, vzpomíná Chao. „Vůbec ho to nevyrušovalo. Jeho ruce řešily úkol samy.“ „Kdyby to byl někdo jiný,“ říká Chao, „asi bych řekl: Prosím vás, nehrajte si, když tady probíhá zasedání správní rady, ale neřekl jsem nic.“
Cohen a Navin začali hledat zaměstnance a v té době se objevily i první potíže. Ross, který měl na starost technické pracovníky, se nedokázal přizpůsobit novým poměrům ve firmě a Bram ho vyhodil. Dnes o tom říká: „Jednoduše mu to nešlo.“ Bratři spolu od té doby téměř nemluvili, Ross neodpovídá na e-maily ani nezvedá telefon.
Sama osobnost Brama Cohena má někdy ve firmě rozvratný vliv. Rád si povídá a hraje s hlavolamy. „Pokud mají ostatní pracovat, nesmíme ho vyrušovat,“ říká Navin. „Noví zaměstnanci nevěděli, že mu mohou říci, že se už musí vrátit k práci.“ Jeho přehnaně hrubý způsob vyjadřování občas překračoval míru. Ivy Hsu, office manažerka společnosti, byla první, koho Cohen a Navin zaměstnali. Jednoho dne Cohen řekl: „Nechápu, proč bych se měl zaobírat detaily. Jen blbci se v tomto světě soustřeďují na nevýznamné detaily.“ Hsu se posléze naučila, jak s ním vycházet. „Musí se s ním jednat podle pravidel, kterým rozumí,“ říká. „Můžete ho přerušit, zarazit nebo odejít. Nemá smysl snažit se věci zlehčit, pokud byste to udělali, mohl by to pochopit úplně špatně. Prostě mu musíte říct: „Brame, nemáš pravdu. Brame, neříkej takové věci.“ Obvykle se takto nikdo ke svému šéfovi chovat nemůže.“
Koncem roku 2006 bylo zřejmé, že Cohenovy dny na postu CEO jsou sečteny. Někteří zakladatelé zbytečně odkládají rituál předání žezla. Pro Cohena to nemohlo přijít v lepší chvíli: „Zdá se ti, že takhle vypadá CEO? Nemusíš nic říkat.“ BitTorrent se právě chystal prodat komerční verzi softwaru do médií, společností produkujících počítačové hry a technologických společností a spustit stránky pro zákazníky s licenčním obsahem. Navin a Cohen navíc zaujali dalšího investora, kterým byl Ping Li, partner ve společnosti se spojeným kapitálem Accel a dřívější podporovatel firmy Facebook. Li souhlasil, že investuje téměř 20 milonů dolarů, což firmě umožní expandovat. Bude nutné dohlížet na účetnictví, plánovat strategie, posuzovat postupy a účastnit se jednání. Cohen byl otrávený, kdykoli na to všechno jen pomyslel.
Vzdát se křesla výkonného ředitele a stát se šéfem odborných pracovníků nebylo pro Cohena těžké, ale devítiměsíční hledání nástupce, kterým byla pověřena agentura Heidrick & Struggles, bylo frustrující. Když konečně BitTorrent našel nového výkonného ředitele, Cohen popsal proces hledání a některé kandidáty na svém blogu: „Jen proto, že jste se přiblížil k možnosti stát se CEO BitTorrentu, nutně neznamená, že jsem o vás už slyšel. Kdybych o vás už někdy slyšel, neznamená to ještě, že si myslím, že máte dostatek zkušeností… I kdybych si dokonce myslel, že máte dostatečné zkušenosti, ještě to neznamená, že se nerozzuřím kvůli tomu, že vaše jméno bylo navrženo z jakýchsi jiných důvodů, mezi které patří například mnohým dobře známý nedostatek schopností a morálky.“ Heidrick o svých klientech nemluví a odmítá komentovat spolupráci s firmou BitTorrent.
Novým výkonným ředitelem společnosti BitTorrent se stal Doug Walker, který předtím řídil grafickou softwarovou společnost Alias Technology v Torontu. Je velmi obezřetný, když přijde řeč na Cohena, ale říká: „S Bramem si vždycky upřímně popovídáme. To je podle mě bezvadné, i když to nemusí být vždy příjemné.“
Má Cohenův výtvor budoucnost? Objevují se spekulace, že BitTorrent propásl svoji šanci. Společnosti zabývající se počítačovými hrami využívají software, aby levněji a rychleji distribuovali své zboží. A co hollywoodská filmová studia? Špatná reputace firmy spojované s pirátstvím by mohla hrát v problému určitou roli. Mediální společnosti také hledají cesty, jak distribuovat vlastní zábavu. Žádnou z těchto příležitostí společnost Cohen & Co. neuchopila a v polovině srpna musela propustit 20 procent ze svých 60 zaměstnanců a nadále bojuje o přežití.
Počáteční pominutí smyslů Cohena nicméně dovedlo daleko. Přestože firma klopýtá a pozornost jejího zakladatele je upřena na řešení jiných problémů, software, který vymyslel, budou používat miliony lidí po celém světě.
BUSINESSWEEK.COM
Více o tom, jak si poradil zakladatel BitTorentu Bram Cohen s aspergerovým syndromem, se můžete dozvědět ve video interwiew na www.businessweek.com/go/tv/autism.
Obr. str. 46
Cohen v San Francisku, kde jeho povahové zvláštnosti nikoho nezarážely
Obr. str. 48
Generální ředitel BitTorrentu Navin (vlevo) se snažil spolu s Cohenem dosáhnout smíru s Hollywoodem
Preporek s. 49
Cohen si rád povídá a hraje si s hlavolamy. „Pokud mají ostatní pracovat, nesmíme ho vyrušovat,“ říká Navin
Tabulka str. 49
Obrana proti nelegálnímu pirátství
V eseji publikované ve Wall Street Journal profesor Lawrence Lessig z právnické fakulty ve Stanfordu uvádí, že americký zákon o autorském právu je matoucí, nedostatečný a místy nesmyslný. Lessig, který je předsedou Creative Commons (americké neziskové organizace, která si klade za cíl rozšířit množství autorských děl dostupných veřejnosti k legálnímu využívání a sdílení) a je autorem očekávané knihy Remix, se domnívá, že boj proti peer-to-peer sdíleným souborům je chybou. „Po desetiletí bojů se pomocí zákonů nepodařilo ani pozastavit sdílení souborů ani odškodnit umělce,“ píše. „Neměli bychom žalovat děti, ale prosit o mír.“
Úplný text Lessigovy eseje si můžete přečíst na:
http://bx.businessweek.com/go/tv/autism
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Přeložila: Edita Jiráková
