Za vlády amerického prezidenta Barracka Obamy se zdálo, že dlouholeté napětí mezi Spojenými státy a Kubou pomalu spěje ke svému konci. Došlo totiž ke zrušení některých cestovních omezení a sankcí, otevřela se nová ambasáda USA v Havaně a celkově se diplomatické vztahy mezi zeměmi zásadně zlepšily. To vedlo i k prudkému nárůstu cestovního ruchu, jelikož Američané se chtěli vydat na karibský ostrov, který jim byl dlouhá léta takřka zapovězen.
Kubánská vláda na tehdejší dění zareagovala masivní výstavbou nových a často velmi luxusních hotelů, které měly do země přilákat ještě větší počet zahraničních návštěvníků. Jenže jak se nyní podle BBC ukazuje, ambiciózní rozhodnutí se příliš nevyplatilo.
Opětovně budovaný sektor turistického ruchu nejprve v druhé polovině desátých let poškodilo první volební období prezidenta Donalda Trumpa, který řadu Obamových kroků krátce po svém nástupu do Bílého domu zrušil, v důsledku čehož se počty amerických turistů znovu výrazně snížily. Další ránu pak kubánskému cestovnímu ruchu uštědřila pandemie covidu.
A i když i tu odvětví ustálo – především díky skutečnosti, že se Havana dokázala přeorientovat na turisty z Kanady, jichž jen během loňského roku dorazilo na „ostrov svobody“ téměř milion –, nyní se nad tamním turismem opět začíná stmívat. A to obrazně i doslova. O kanadské návštěvníky může země přijít především kvůli stále častějším a delším výpadkům elektřiny.
Raději Bahamy nebo Kolumbie
Špatná energetická infrastruktura je na Kubě velmi závažným problémem, s nímž se země potýká již mnoho let. Důvodem je hlavně nedostatečné financování celého odvětví, které vede k tomu, že elektrická síť a samotné elektrárny jsou velmi zastaralé, takže k výpadkům elektřiny často dochází i za běžného provozu.
Letos navíc situaci výrazně zhoršily silné hurikány, které způsobily několik celostátních blackoutů, ačkoliv reálně postihly mnohem menší území. Nejdelší z těchto výpadků za poslední dobu trval dokonce celé čtyři dny.
Všechny zmíněné události pak vedly k tomu, že jedna z největších kanadských cestovních kanceláří Sunwing Vacations Group odstranila ze své nabídky celkem 26 kubánských hotelů. „Kuba v posledních několika týdnech zaznamenala určité nestálosti, jež mohly otřást důvěrou spotřebitelů. A my si uvědomujeme, že pokud se klienti necítí pohodlně, musíme jim nabídnout jiné možnosti,“ řekla marketingová ředitelka zmíněné společnosti Samantha Taylorová. Zároveň však zdůraznila, že cestovka se zatím z Kuby nestahuje úplně.
Zmíněnou alternativu by podle Sunwingu mohly představovat jiné destinace v Karibiku, jako jsou třeba Dominikánská republika, Bahamy nebo Kolumbie. Tyto země nyní můžou slavit, na rozdíl od Kuby, pro jejíž ekonomiku je cestovní ruch hlavním hnacím motorem a druhým největším zdrojem příjmů v cizí měně.
Ministr s kubánskými kořeny, ale odporem k tamnímu režimu
Kromě častých výpadků elektřiny může turistický ruch na Kubě naneštěstí poškodit i další faktor, a sice nástup administrativy budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Novým ministrem zahraničí USA se totiž pravděpodobně stane Marco Rubio, jenž sice má kubánské předky, zároveň je ale silným odpůrcem tamního komunistického režimu.
„Toto je pravděpodobně nejtěžší okamžik kubánské revoluce. Donald Trump totiž předá svoji kubánskou agendu těm sektorům americké pravice, které od svého vzniku v podstatě žily z anticastrovských politik. Bohužel tedy nevidím na obzoru vůbec nic, co by umožňovalo optimistický pohled na budoucnost vztahů mezi oběma zeměmi,“ uvedl bývalý kubánský diplomat Jesús Arboleya.
Hlavní obavy kubánské vlády se týkají toho, že Rubio by mohl dále zpřísnit již nyní velmi striktní americké sankce. To se může týkat například zastavení komerčních letů na Kubu, nebo dokonce uzavření americké ambasády v Havaně. Podobné kroky mají potenciál ochromit tamní odvětví turistického ruchu na dlouhá léta dopředu.
