Manažerské mzdy
Sociálnědemokratická vláda kritizuje vysoké platy manažerů ztrátových firem. Ale káže vodu a pije víno: nynější ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr si v roce 1997 nechal od děčínské Desty za sotva půl roku vyplatit 1,4 milionu korun. V Parlamentu s téměř ročním zpožděním přiznal 940 tisíc.
Na post generálního ředitele Desty rezignoval Miroslav Grégr koncem září 1996, kdy byl zvolen do Parlamentu. Ve funkci předsedy představenstva nicméně zůstal až do půlky dubna následujícího roku. Z dokumentů, které má týdeník EURO k dispozici, v yplývá, že i v roce 1997 kromě odměny za členství v tomto statutárním orgánu (75 000 korun) pobíral za prvních šest měsíců plat včetně prémií. Jeho mzdový list z Desty zcela jasně uvádí, že u něj roční základ daně dosáhl 1 243 967 korun. Dlužno podotknout, že plat je to opravdu velmi pěkný, vždyť Grégr za něj odpracoval v roce 1997 pouhých devětapadesát dní a na dovolenou si vybral sedmadvacet dní.
Karel Kaňka z Desty však uvedl, že v roce 1997 tehdejší poslanec Grégr v podniku žádnou funkci nezastával, a žádný plat tedy nepobíral. Ministr Grégr prostřednictvím své mluvčí Dagmar Plaché uvedl pouze to, že k poslednímu září 1996 rezignoval na funkci generálního ředitele a v polovině dubna 1997 i na funkci předsedy představenstva Desty a všech jejích dceřiných společností. „Pracovní poměr mu skončil ke dni 13. června 1997, kdy se konala řádná valná hromada. Po té byl uvolněn jeho blokovaný účet a z něho mu byly vyplaceny odměny, které byly poukazovány na účet od roku 1991. Tyto odměny byly řádně zdaněny, doplnila Dagmar Plachá.
Miroslav Grégr tak platnost inkriminovaného mzdového listu nepopírá, přímé odpovědi se však ve svém vyjádření vyhnul. Neodpověděl totiž na původní otázku týdeníku EURO. Otázka se netýkala mechanismu vyplácení těchto peněz, ale toho, v jaké funkci v daném období v Destě pracoval. Podle odborníků totiž mzdový list jasně dosvědčuje zaměstnanecký poměr, tedy nikoli jen členství ve statutárním orgánu.
Na časové mzdě Desta Grégrovi vyplatila v uvedeném období 106 tisíc korun, něco přes milion dostal jako mimořádnou odměnu za rok 1996, kdy byl ve funkci generálního ředitele. Náhrada mzdy za dovolenou a proplacená dovolená převýšily částku dvě stě tisíc korun, celkem tedy 1,3 milionu Kč. K tomu Grégr dostal již uvedených pětasedmdesát tisíc jako odměnu za předsednictví představenstvu a necelých devíti tisíc dosáhly nefinanční příjmy (služební vůz).
Ať už je to s Grégrovým zaměstnaneckým poměrem jakkoliv, jisté je, že jeho příjem byl jednoznačně vyšší než jenom poslanecký plat. V takovém případě musí všichni poslanci, senátoři i členové vlády odevzdávat čestné prohlášení o příjmech. „Musí to podat vždy nejpozději do 30. června následujícího roku, pokud jejich příjmy včetně darů přesáhnou základní hrubý plat, vysvětluje tajemník mandátového a imunitního výboru Senátu Václav Še divý. Ministr Grégr však čestné prohlášení o příjmech za rok 1997 odevzdal až 27. dubna letošního roku, tedy poté, co se o jeho existenci začal zajímat týdeník EURO a na tento nedostatek ho upozornil. „Toto zpoždění určitě v pořádku n ení, uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Stanislav Gross.
V čestném prohlášení ministr Grégr přiznává včetně příjmů ze závislé činnosti, funkčních požitků, příjmů z pronájmu nebytových prostor a jednorázových doplatků za minulá léta celkem 940 452 koruny. Podle Grosse by se v zásadě měly přiznáv at hrubé příjmy převyšující základní plat. Šedivý říká, že z Grégrova prohlášení nelze poznat, zda se jedná o čistý, či hrubý přjem. Jde-li tedy o příjem před zdaněním, je to o téměř půl milionu méně, než kolik Grégr inkasoval od Dest y (1,4 milionu).
Čestné prohlášení přišlo do Senátu „se srdečnou omluvou, že na ně zapomněl kvůli volební kampani . Oficiální vysvětlení pro týdeník EURO však zní: „Miroslav Grégr odevzdal čestné prohlášení až dodatečně. V roce 1998 Parlament změnil metodiku podává ní čestných prohlášení. Nebyly poslancům rozesílány poštou jako v minulých obdobích, a z toho důvodu toto prohlášení v termínu neodevzdaly dvě třetiny poslanců.
Sečteme-li Grégrovy příjmy z Desty za inkriminovaný rok, pak nám vychází, že za jeden odpracovaný den dostal tučnou odměnu: téměř čtyřiadvacet tisíc korun. A to jsou ministrům Zemanovy vlády vysoké platy špičkových manažerů trnem v oku. Z vláště příjmy vrcholového vedení ve státních a polostátních podnicích již dohnaly výdělky manažerů v soukromých společnostech. Výkonnost těchto podniků však bohužel často neodpovídá odměnám jejich představitelů. I proto například ministr p ráce a sociálních věcí Vladimír Špidla prohlásil: „Manažeři v těchto podnicích by měli být podrobeni jisté disciplíně a nyní zkoumáme, jak ji zavést.
Ke kritice vysokých manažerských výdělků se připojil i ministr Grégr. Právě jeho resort zpracoval k jednání vlády informaci o vývoji platů vrcholového vedení ve firmách, jež spadají pod ministerstvo průmyslu a obchodu.
V případě ministra Grégra je to do očí bijící faux pas. Desta, ve které držel Fond národního majetku do ledna letošního roku sedmadvacet procent akcií, totiž již hezkých pár roků, konkrétně od roku 1994, hospodaří v červených číslech. Kumulativní z tráta dosáhla do konce předminulého roku téměř šesti set milionů korun, jenom v roce 1996, kdy byl Miroslav Grégr ještě generálním ředitelem, to byly 173 miliony. Kdyby se například Miroslav Grégr vzdal svého příjmu, mohl v tomto roce snížit zt rátu podniku o téměř půl druhého procenta.
