Malé a střední firmy zatím nejeví o hodnocení zájem
Velká firmě bez ratingu nepůjčí nikdo ani korunu. Zda bude rating časem podobnou nezbytností také pro malé a střední podniky, zatím není jasné. Doposud mají všechny banky pro obsluhu tohoto segmentu vlastní metodiky a hodnocení třetích subjektů v cenách úvěrů nezohledňují. Jediným dosavadním přínosem ratingu malých a středních podniků, který loni v září spustila společnost Czech Credit Bureau (CCB), spravující bankovní úvěrový registr, spolu s Hospodářskou komorou hlavního města Prahy, zůstává padesátiprocentní úspora poplatků při žádosti o úvěr u ČSOB. Nutno ovšem podotknout, že tato banka je hlavním a zatím jediným bankovním partnerem projektu. Jeho tvůrci ale slibují, že další zvýhodnění jsou na cestě, budeme si ale muset počkat až do doby ostrého spuštění programu naplánovaného na duben.
Bank bude sedm.
Nyní probíhají jednání s dalšími potenciálními partnery. Tisková mluvčí Hospodářské komory hlavního města Prahy Hany Janišové uvedla, že smlouvy se dvěma velkými bankami jsou těsně před podpisem a jedná se s dalšími čtyřmi. Skoro ve finále je údajně také smlouva s jednou velkou korporací a jednání s institucemi státní správy. „Nemohu prozrazovat konkrétní jména před uzavřením smluv,“ říká Janišová. Do projektu pravděpodobně vstoupí Komerční banka, která svůj zájem již potvrdila ústy své mluvčí.
Za dva týdny hotovo.
Podnik, který se chce do projektu zapojit, musí předat některému z necelé padesátky kontaktních center účetní výkazy za poslední dva roky a aktuální čtvrtletí. Hodnocení své finanční situace pomocí „ratingového stupně“ spolu s komentářem dorazí prostřednictvím elektronické pošty za pět až dvanáct pracovních dnů. Firma má poté možnost vyslovit souhlas s poskytováním svého ratingu jiným subjektů. Tím by se jí měly otevřít dveře k získávání bankovních úvěrů, veřejných zakázek a kvalitnějším vztahům s obchodními partnery. Systém je maximálně automatizován tak, aby umožnil poskytovat hodnocení v co nejkratší době a s co nejmenšími náklady, a také tak, aby omezil subjektivní vlivy na výsledek.
Zatím nic moc.
Do projektu se doposud zapojilo jen poměrně málo firem. V současnosti má rating zhruba 160 společností, což je ve srovnání s celkem registrovanými osmi sty tisíci takovýchto firem jen kapka v moři. Současný nezájem firem tvůrci projektu zdůvodňují malým počtem partnerů a nedostatkem kontaktních míst. Obojí ale slibují v letošním roce zvýšit. Proti předpokladům doposud jen velmi málo firem, zhruba deset procent, vyslovilo souhlas se zveřejněním svého ratingu. A bez souhlasu je rating prakticky bezcenný. Není možné jej využít k žádným praktickým účelům kromě interní představy o situaci firmy. I tento problém by se mohl s přistoupením dalších partnerů vyřešit sám. Cílově autoři projektu počítají, že by se pravidelně obnovované ratingy staly všeobecně uznávanou součástí hodnocení bonity a důvěryhodnosti malých a středních podniků nejen při jednáních s bankami, ale i v leasingových společnostech, při jednáních s obchodními partnery, při ucházení se o veřejné zakázky.
Boj o název.
Rating malých a středních podniků nebojuje jen o své místo na trhu, ale i o název. S tím současným – Rating malých a středních podniků – má problém největší tuzemská ratingová společnost Czech Rating Agency. „Bojíme se devalvace významu slova rating,“ shrnul obavy šéf CRA Petr Vinš. Jak dále dodal, je produkt CCB scoringovým hodnocením založeným na kvantitativních metodách, popisujícím minulý a současný stav firmy. Klasický rating je naproti tomu kvantitativním hodnocením zaměřeným více na perspektivu podniku a odvětví. Člen představenstva CCB Pavel Finger jakékoliv pochyby nepřipouští: „Naši právníci vyhodnotili, že slovo rating pro naše hodnocení používat můžeme, nikde v zákoně není definováno co ratingem je a co není,“ uvedl. I přes drobné problémy je budoucnost projektu růžová.
