Úspora podniku na pojistném může být ve srovnání se vzniklou škodou zanedbatelná
Dnešní neklidná doba přináší nová rizika. Případně rizika, jejichž naplnění bylo dosud nepravděpodobné, přibližuje realitě. V krizové době, již charakterizují náhlé zvraty ve vývoji, neočekávané bankroty, výkyvy v dodávkách, placení, cenách, pracovní morálce či dopravě, mohou být úspory na pojistném kontraproduktivní. Pojištění je nákladem, který je třeba vždy dobře zvážit. Pojistný trh je nyní pro takové zvážení ve skvělé kondici. Dlouhodobě sledované statistiky vývoje trhu a zkušenosti ukazují, že současný trh patří zákazníkovi. Pojistné produkty jsou levné a pojištění běžných i některých méně obvyklých průmyslových rizik relativně dostupné. Stejně jako podniky zvažují, zda uzavřít, či neuzavřít pojištění některého rizika, měly by se nyní pečlivě zamyslet, je-li kvůli úspoře nákladů vhodné to či ono pojištění zrušit. Na stejné úrovni by však mělo být – a právě v této nejisté době – sjednání nových pojištění.
Důležité okolnosti
Nikoli však rychlé pojištění kdečeho. Řízení rizik je totiž sofistikovaná a vysoce odborná manažerská disciplína. Rizika lze hodnotit různě. Některá se snižují preventivním opatřením, jiným se předchází s pomocí bezpečnostní agentury a proti dalším se opatří vlivný člen dozorčí rady. Jen některá rizika je vhodné zajistit komerčním pojištěním. Existují však pochopitelně i rizika nepojistitelná nebo nepředvídatelná.
Každý podnikatel však také pragmaticky třídí rizika – alespoň podvědomě. Na ta, která už zažil, a na ta, jež se mu dosud ani nepřiblížila. Mimo ně je vzpomínka ředitele firmy, jak mu onehdy „kulka hvízdla kolem uší“. Riziko, jemuž tehdy o vlásek unikl, pak zařadí do jedné či druhé hlavní skupiny dle intuice, míry strachu, zkušeností a okolností, které pravděpodobnost jeho opakování buď zvyšují, nebo snižují.
Jednou z takových důležitých okolností je momentální ekonomická situace firmy. Nejen kvůli výši pojistného, jež je nutné hradit, ale zejména kvůli škodám, které to či ono riziko může způsobit. Někdy si podniky a jejich manažeři neuvědomují, že změna okolností může výrazně změnit pravděpodobnost naplnění nějakého rizika. Příkladem může být loňský podzim, kdy pád investiční banky Lehman Brothers během několika hodin změnil zažitý pohled komerčního bankovnictví na rizika mezibankovního trhu natolik, že ten úvěrový zamrzl. Hodnocení rizik se pak téměř okamžitě změnilo i u tuzemských komerčních bank. Projekty, které ještě loni v červenci vypadaly skvěle, se náhle staly neúvěrovatelnými – nebo za podstatně vyšší ceny. Malé firmy, které vyřizují zakázky velkého rozsahu a značné hodnoty, již zaznamenaly problémy s bankovními zárukami za dokončení zakázek.
Změna hodnocení
Hospodářská krize zvyšuje současná rizika a přináší nová. Nikdy tomu není naopak. Na rozdíl například od živelních pohrom však nebývají tyto hrozby nebo jejich přibližování u hospodářské krize dlouho vidět. Neplatí také vždy kauzalita naplnění hrozeb. Zatímco stoupající voda vede neodvratně k zaplavení území a znehodnocení majetku, hospodářská nebo finanční krize nemusejí vždy vést k naplnění určitých rizik. Zákeřnost ekonomických problémů navíc spočívá v tom, že se dají dlouho tutlat, vyspravovat záchrannými balíčky a maskovat statečnými prohlášeními. Katastrofa pak může nastat zcela nečekaně.
Finanční krize a hospodářská recese by proto měly změnit manažerské hodnocení mnoha rizik. Zvyšuje se totiž pravděpodobnost nezaplacení zakázek obchodními partnery. Roste riziko neplynulých dodávek vstupních komponent a materiálů do výroby. Zaměstnanci hrozí stávkami. Zvýšilo se riziko výpadku dodávek energie. Rostou rizika nejen pojistitelná, ale i nepojistitelná, například nutnost propustit zaměstnance. To je také drahé a jakékoli další souběžně naplněné a nepojištěné riziko pak může být likvidační. Statistika napovídá, že rostou rizika nenadálých událostí a zvyšují se škody.
Nové podmínky
Oproti tomu pojistný trh zůstává „měkký“, s relativně nízkými pojistnými sazbami, a pro klienty výhodný. V současné době je výhodné pojištění nevypovídat. A naopak si navíc sjednat pojištění druhotných rizik, například schopnosti splácení úvěru, ztrát způsobených vynucenou odstávkou výroby a tak dále. Pojišťovny nebudou udržovat trh v tomto stavu dlouho. Po několika závažnějších pojistných událostech pravděpodobně začnou upravovat ceny a od některých smluv ustupovat. Nastane podobný vývoj jako po záplavách v letech 1998 a 2002.
Již nyní však platí, že špatně dostupným se například stává pojištění investic. Roste poptávka po bankovních a pojistných zárukách, nabídka těchto produktů na trhu se však zužuje. Přístup k pojištění rizik z oblasti finančních produktů se ztíží.
Zajištění mnoha dalších rizik však je zpracované a dostupné. Některé firmy už například využívají pojištění rizika zastavení dodávek zemního plynu. Toto nové, dosud prakticky nepoznané riziko přinesla hospodářská krize. O změně podmínek a okolností svědčí i nárůst poptávky větších průmyslových firem po pojištění nesplácení úvěrových pohledávek. Roste počet smluv týkajících se pojištění odpovědnosti manažerů. Z toho vyplývá, že standardní obchodně-smluvní mechanismy přestávají fungovat.
Základní pravidlo řízení rizik však stále platí – není rozumné pouštět se do podnikání, aniž by bylo pojištěno. Úspora podniku na pojistném může být ve srovnání se vzniklou škodou zanedbatelná. Zákazníci jsou přitom nyní v postavení, kdy za minimum peněz mohou získat maximální krytí. Pojišťovny sice také reagují na rostoucí rizika, ale pomaleji, postupně. Dle některých prognóz by trh měl být „měkký“ ještě letos. V roce 2010 by však už tomu tak být nemělo. Možná že ceny neporostou stejně dramaticky jako po povodních, ale téměř určitě se zvýší.
Rizika
Řízení rizik je sofistikovaná a vysoce odborná manažerská disciplína.
Rizika lze hodnotit různě.
Některá se snižují preventivním opatřením, jiným se předchází s pomocí bezpečnostní agentury.
Proti dalším se opatří vlivný člen dozorčí rady.
Jen některá rizika je vhodné zajistit komerčním pojištěním.
