Myslíte si, že švédské rozhodnutí odmítnout euro bylo správné?
Myslíte si, že švédské rozhodnutí odmítnout euro bylo správné?
- ano 23,2 %
- ne 51,5 %
- nevím 25,3 %
V celostátním referendu Švédové předminulý víkend rozhodli, že odmítnou společnou měnu. Více než 51 procent respondentů Manažerského barometru se domnívá, že výsledek hlasování obyvatele severského státu ve svém důsledku poškodí.
První z nich uvedl: „Je to jejich rozhodnutí. Vrátil jsem se ze zasedání naší nadnárodní sítě a tématem jednání hlavně švédských partnerů byla i obava z dalšího vývoje. Podnikatelské kruhy jsou zaskočeny a řada z nich zvažuje přenesení podnikání do jiné země.“
Další dotazovaný si myslí, že časem přijdou obyvatelé k rozumu: “Bude to špatná volba pro Švédsko i pro Evropu. Nicméně je to rozhodnutí legitimní a vzešlé z referenda, a proto bych to nepovažoval za tragédii. Jde více o výsledek ovlivněný hlavně pocity voličů, jejich osobními nebo historickými zkušenostmi, které mohou být jiné než ve zbytku Evropy. Tradiční separatismus Seveřanů a možná strach ze ztráty národní identity či výhled konce 'prosperujícího' sociálního státu učinily své. Převládly argumenty, které je schopen vnímat a podpořit průměrný volič. Až si Švédové vyzkouší na vlastní kůži, co to obnáší „nebýt“ v eurozóně, změní názor.”
Všechno zlé je k něčemu dobré. Tak lze charakterizovat další odpověď: „Švédské ne je vážným varováním pro Brusel. Rozhodovací mechanismy v EU jsou složité a nejasné a vliv obyvatel unie na rozhodování bruselských byrokratů je slabý. Vznik evropské ústavy, v níž by mělo být jasně definováno, které pravomoci národních států budou přeneseny na úroveň unie, jaké budou mechanismy pro vytváření pravidel platných na této úrovni a pro jejich vynucování a jaké korekční mechanismy budou mít obyvatelé unie k dispozici, je naprosto nezbytným krokem. V tomto směru by švédské referendum mohlo dokonce zapůsobit jako katalyzátor urychlující vývoj správným směrem.“
Hospodářství Seveřanů verdikt voličů příliš nepomůže: „Až čas (možná) ukáže, zda Švédové učinili dobře, nebo naopak své zemi uškodili. Ekonomicky se asi jedná o špatné rozhodnutí, které poškodí ty švédské firmy, které mají globální aktivity.“
Z negativních reakcí zazněla nejsilněji tato: „Společná měna a celá Evropská unie je výplod konstruktivního socialismu a velký omyl.“ A společná měna je jen zastaralý atribut národních států, který stejně bude překonán, o tom je přesvědčen jiný ředitel: „Snahy zachovat domácí měny a odmítnout společnou měnu vycházejí ze setrvačnosti myšlení v intencích Evropy rozdrobené na národní státy, které vidí v měně jeden z atributů národní identity. Skutečný 'význam' národní měny (zvláště v našem případě, ale Švédové na tom nejsou o mnoho lépe) si člověk uvědomí, když se jí pokusí vyměnit ve směnárně nenalézající se na území příslušné země nebo v jejím blízkém okolí. Nechť si každý Čech hrdý na českou korunu něco takového vyzkouší v San Franciscu, Hongkongu, Singapuru či Sydney. Zatímco v USA ujede člověk několik tisíc kilometrů a nepotřebuje k tomu jinou měnu než dolar, v Evropě ještě před nedávnem musel vézt zásobu několika (a při delším výletu i více než deset měn).“
Nic tak hrozného se nestalo, tvrdí další tázaný: „Švédům to umožní realizovat některé makroekonomické kroky mimo systém EMU (pokud by byly potřeba), ale většina jejich podniků bude stejně s eurem počítat, bude v něm uzavírat smlouvy, kursové doložky a tak dále. Obdivuji ale funkčnost referenda ve Švédsku, vláda tam lidi informovala, ale nepřesvědčovala.“
Ani tento respondent se budoucnosti neobává a vyjadřuje pochopení pro ty, kteří do hlasovací urny vhodili ne: „Být v pozici švédského občana, asi bych v tuto chvíli také hlasoval proti. Zdá se mi, že přijetí eura byla pro švédskou vládu výhradně politická věc s nejasnými ekonomickými dopady. Evropa je v recesi, ze severských států přijalo euro pouze Finsko, takže izolace nehrozí, obrovský náskok před novými členy jako potenciálními konkurenty - to vše jsou argumenty proti. Švédsko prostě nemá kam spěchat.“
Poslední ohlas upozorňuje, že jednání obyvatel státu na severu do značné míry ovlivnil diktát velkých členů měnové unie: „Domnívám se, že k rozhodnutí švédské veřejnosti přispělo chování 'velkých' států měnové unie, Francie a Německa, které celkem bez problémů a beztrestně prolamují základní kritéria, když se to zrovna hodí. Vlády těchto zemí nejdou do politických rizik, ač to tvrdě vyžadují po jiných. To se v průběhu vstupních rozhovorů ukázalo být zcela zřejmé. Z našeho pohledu není nezajímavé, že s problémy plnit maastrichtská kritéria se potýkají zejména ty země, kde vlády v minulosti nejvíce ustupovaly tlaku odborů a připustily sociální rozvoj nad možnosti daných ekonomik. Naopak švédská vláda před časem řešila podobné potíže dost nekompromisně a veřejnost svým hlasováním ekonomiku země i s jejími sociálními výhodami tedy vlastně chrání.“
Odpovídalo 99 manažerů
