Měsíční hrubá mzda našeho zaměstnance činí 4200 korun. Vztahuje se na něj tedy povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Současně pracuje u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 6800 korun.
Jak máme postupovat při placení pojistného na zdravotní pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném zaměstnání minimální mzdy, avšak celková výše jeho příjmů tuto částku převyšuje?
Klára Petrlíková
Je-li u jednoho zaměstnavatele zabezpečen odvod pojistného alespoň v minimální zákonné výši, tj. od ledna 2007 nejméně v částce 1080 korun, nemusí být v dalším (vedlejším) pracovním poměru dodržen minimální vyměřovací základ a pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. Tento „vedlejší“ zaměstnavatel však musí mít k dispozici potvrzení o tom, že v jiném (hlavním) zaměstnání je za tohoto zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. V tomto konkrétním případě součet vyměřovacích základů pro odvod pojistného na zdravotní pojištění v úhrnu dosahuje hodnoty minimální mzdy, dokonce ji překračuje. V příslušném kalendářním měsíci je tedy zajištěn odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto případě částka 4200 korun, minimální vyměřovací základ zde nemusí být respektován. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály, dokladující příjmy zaměstnance v daném rozhodném období, tedy včetně dokladu o zúčtované hrubé mzdě 6800 korun u jiného zaměstnavatele. Obdobně u něj musí být dokladován postup při odvodu pojistného. Nutností je tedy průběžná spolupráce obou zaměstnavatelů, neboť za těchto okolností nelze u žádného z nich vystavit potvrzení o tom, že by za zaměstnance odváděl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Ing. Antonín Daněk specialista na zdravotní pojištění
