Jak funguje ukončení pracovního poměru dohodou
Dohoda o rozvázání pracovního poměru, někdy též chybně označovaná jako výpověď z pracovního poměru dohodou, je ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, na základě kterého se domluví, k jakému dni zaměstnanec práci opustí. Na rozdíl od výpovědi se nejedná o jednostranný právní akt. Jde o kompromis, se kterým souhlasí obě zúčastněné strany. Práva a povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele při ukončení pracovního poměru dohodou podrobně upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel shodnou na podmínkách dohody, jedná se o nejrychlejší a nejjednodušší možnost, jak v práci skončit. V případě, že má daný pracovník již domluvený nástup do jiného zaměstnání nebo se chystá například odcestovat, je pro něj tento způsob nejvhodnější, neboť nemusí dodržet dvouměsíční výpovědní lhůtu, jako je tomu v případě standardní výpovědi.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí mít vždy písemnou podobu, není možné ji uzavřít pouze ústně. V případě, že by nebyla vyhotovena v listinné formě, nebude považována za platnou a zaměstnanecký poměr stále poběží. Uzavřít ji nelze ani zpětně. Zároveň platí, že je potřeba vyhotovit ji ve dvou exemplářích, tedy jednu listinu pro zaměstnavatele a jednu pro zaměstnance.
Kromě výše uvedených pozitiv je výhodou také fakt, že dohodu lze podepsat i v takzvané ochranné lhůtě. Jedná o období, kdy je zaměstnanec na nemocenské nebo čerpá mateřskou či rodičovskou dovolenou. Pokud obě strany na dohodu v této lhůtě přistoupí, není ani jedna z uvedených situací překážkou. Skončení pracovního poměru v tomto případě závisí čistě na rozhodnutí zaměstnance a zaměstnavatele.
Termín rozvázání pracovního poměru dohodou
Termín ukončení pracovního poměru dohodou závisí na tom, jak se obě zúčastněné strany domluví, jelikož zákon v tomto případě nestanovuje žádnou výpovědní lhůtu. Pokud odchod zaměstnance žádným způsobem neovlivní fungování podniku a zaměstnavatel je ochoten svému pracovníkovi vyjít vstříc, je možné ukončení práce na dohodu prakticky okamžitě.
Někdy je však potřeba předat agendu zaměstnance jinému kolegovi nebo za něj najít náhradu. V takovém případě může být v rámci dohody stanoveno datum, k němuž zaměstnanec svou činnost ukončí a které bude vyhovovat oběma stranám. Pokud stanoveno není, k rozvázání pracovního poměru dochází v momentě, kdy je dohoda podepsaná oběma stranami.
Když zaměstnavatel na dohodu nepřistoupí
V případě, že zaměstnavatel s návrhem na rozvázání pracovního poměru dohodou nesouhlasí, nezbývá zaměstnanci nic jiného než podat standardní výpověď. Zákoník práce totiž nepřikazuje zaměstnavateli, aby dohodu o ukončení pracovního poměru za jakýchkoliv okolností přijal. Jedná se pouze o projev jeho dobré vůle. Pro zaměstnance to v tu chvíli znamená, že bude v práci muset setrvat další dva měsíce v rámci výpovědní lhůty.
Výpovědní lhůtu definuje zákoník práce jako dobu, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce, jenž následuje po doručení výpovědi, a končí posledním dnem kalendářního měsíce stanoveného dle podmínek uvedených v pracovní smlouvě. Jedná se o období, kdy již běží proces výpovědi, ale zaměstnanec během něj musí stále chodit do práce a plnit své pracovní povinnosti.
Za nedodržení výpovědní lhůty mohou zaměstnance postihnout nepříjemné sankce. Pokud má pracovník lepší nabídku od jiného zaměstnavatele a v současné práci nejsou ochotni přistoupit na dohodu o rozvázání pracovního poměru, aby do nového zaměstnání mohl co nejdříve nastoupit, určitě se mu nevyplatí výpovědní lhůtu nedodržet. V takovém případě mu totiž hrozí následující potíže:
- vymáhání smluvní pokuty a ušlého zisku – v případě, kdy kvůli absenci odcházejícího zaměstnance nemohl podnik dostát svým závazkům a dokončit nasmlouvané zakázky, což mělo za následek udělení smluvní pokuty od klienta, může podnik tuto pokutu vymáhat od daného zaměstnance, stejně jako zisk, který mu z této zakázky ušel,
- negativní posudek – pokud se pracovník záměrně nedostaví do zaměstnání, ve kterém chce skončit, zaměstnavatel má právo mu bez prodlení ukončit pracovní poměr a napsat negativní posudek, který může hrát roli při nástupu do jiné práce nebo při podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti na Úřadu práce,
- propadnutí dovolené – zaměstnavatel má také právo neproplatit dotyčnému zaměstnanci zbývající dny dovolené.
Dohoda o ukončení pracovního poměru – vzor
Pokud si zcela netroufáte sepsat dokument pro návrh na ukončení pracovního poměru sami, je možné vyhledat na internetu pro tzv. výpověď dohodou vzor ke stažení. Ačkoliv je pro ukončení pracovního poměru dohodou vzor snadno dostupný, je nezbytné si zkontrolovat, zda obsahuje všechny důležité položky. To znamená, že by v něm neměly chybět následující údaje:
- identifikace smluvních stran (zaměstnance a zaměstnavatele),
- vyjádření souhlasu obou stran s rozvázáním pracovního poměru,
- termín ukončení pracovního poměru (pokud není ujednán, končí poměr v den podepsání dohody oběma stranami),
- prohlášení o tom, že mezi stranami nejsou žádné závazky,
- informace o počtu vyhotovených stejnopisů,
- prohlášení, že dohoda je uzavřena na základě svobodné vůle obou stran,
- místo, datum a podpisy zaměstnavatele a zaměstnance.
Ukončili jste někdy pracovní poměr dohodou?
Jak je to u dohody s odstupným
V případě, že zaměstnanec podává takzvanou výpověď dohodou, odstupné získat nemůže. Je to z toho důvodu, že tak činí ze své svobodné vůle, čili na základě vlastního rozhodnutí. Proto se nejčastěji dohoda o ukončení pracovního poměru uzavírá v momentě, kdy má zaměstnanec již nalezenou jinou práci, kam může hned nastoupit.
U ukončení pracovního poměru dohodou odstupné zaměstnanci náleží za předpokladu, že dohoda přišla ze strany zaměstnavatele a je v ní uvedeno, že je pracovní poměr rozvázán z organizačních důvodů nebo z důvodu pracovního úrazu či nemoci z povolání, na základě které zaměstnanec nemůže dále vykonávat pracovní činnost. Toto je potřeba si ohlídat. Zaměstnavatel má pak povinnost pracovníkovi vyplatit odstupné ve výši jednoho až tří průměrných měsíčních platů (podle toho, jak dlouho u daného zaměstnavatele pracuje) v těchto případech:
- zaměstnavatel ukončuje svou činnost nebo ruší pobočku,
- zaměstnavatel nebo část jeho podnikání se přesouvá,
- zaměstnavatel snižuje stavy,
- zaměstnanec nemůže dál vykonávat práci kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání.
Ukončení pracovního poměru dohodou: podpora v nezaměstnanosti
Pakliže zaměstnanec podá žádost o ukončení pracovního poměru dohodou, na níž zaměstnavatel přistoupí, měl by si pečlivě rozmyslet, zda v ní uvede důvod tohoto ukončení. Pokud žádný vážný důvod uveden nebude a zaměstnanec následně skončí na úřadu práce, hrozí mu nižší sazba podpory v nezaměstnanosti, a to ve výši 45 procent průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu. Plná sazba by přitom byla 65 procent.
Vážné důvody pro rozvázání pracovní poměru pak stanovuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Patří sem především nutnost poskytnout nezbytnou osobní péči o dítě do věku 4 let nebo osobní péči o zdravotně postiženou osobu. Stejně tak jsou považovány za vážný důvod rozvázání pracovního poměru dohodou zdravotní problémy zaměstnance.
