Výpovědní lhůta v zaměstnání nemusí vždy trvat dva měsíce. Co ovlivňuje její délku

16. 9. 2022

Doba čtení: 5 minut

Ukončení pracovního poměru výpovědí je možné jak ze strany zaměstnavatele, tak ze strany zaměstnance. V obou případech je ale potřeba dodržet určité podmínky. Není-li pracovník již ve zkušební době, nesmí mu dát zaměstnavatel výpověď bez udání důvodu. Zaměstnanec tak učinit smí, ale musí počítat s tím, že mu ode dne podání výpovědi poběží lhůta, po kterou je ještě povinen na svém pracovním místě setrvat.

Co je to výpovědní lhůta

Zákonná výpovědní lhůta je definována jako doba, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce, jenž následuje po doručení výpovědi, a končí posledním dnem kalendářního měsíce stanoveného dle podmínek uvedených v pracovní smlouvě. Jedná se o období, kdy již běží proces výpovědi, ale zaměstnanec během něj musí stále chodit do práce a plnit své pracovní povinnosti.

Celou touto problematikou se zabývá a stanovuje ji zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Standardní výpovědní lhůta má za úkol pomoci zaměstnavateli vypořádat se s personálním oslabením. To znamená například započít výběrové řízení, aby byla zajištěna náhrada za odcházejícího pracovníka. Zaměstnance tato doba zase chrání z hlediska hledání nového zaměstnání a zajištění příjmů po dobu jejího trvání.

Délka výpovědní lhůty

Zákoník práce mimo jiné upravuje, jak dlouho trvá výpovědní lhůta a za jakých podmínek je možné ji zkrátit, nebo naopak prodloužit. Dle platné legislativy je nejkratší stanovenou variantou dvouměsíční výpovědní lhůta. Ta může však trvat i déle. V praxi je dnes už poměrně častým jevem i tříměsíční výpovědní lhůta. Její délka je vždy ujednána v pracovní smlouvě, kterou zaměstnanec podepisuje při nástupu do práce.

Kratší výpovědní doba může být pouze za předpokladu, že se zaměstnanec a zaměstnavatel na odchodu pracovníka dohodnou. V takovém případě však nelze použít přímo pojem výpovědní lhůta, neboť zaměstnanec ukončuje pracovní poměr takzvaně na dohodu. Zde se po domluvě stanoví konkrétní datum opuštění zaměstnání, které může proběhnout, pakliže obě strany souhlasí, klidně ze dne na den.

Výpovědní lhůta ve zkušební době

Jestliže je zaměstnanec ještě ve zkušební době a rozhodne se pracovní poměr ukončit, může tak učinit bez odkladu a bez udání důvodu. Výpovědní lhůta mu v takovém případě neběží. To samé však může učinit také zaměstnavatel. Zkušební doba je jediná možnost, kdy zaměstnavatel nemusí pracovníkovi sdělovat konkrétní důvod výpovědi. Tato lhůta slouží k tomu, aby obě strany zjistily, zda si vzájemně vyhovují. Pokud očekávání naplněna nejsou, není problém poměr legálně ze dne na den či na hodinu ukončit.

Dovolená ve výpovědní lhůtě

Čerpání dovolené ve výpovědní lhůtě je možné vždy pouze se souhlasem zaměstnavatele. Zákoník práce tuto možnost nezakazuje, ale ani nenařizuje. Pakliže máte splněny všechny své povinnosti a vaše nepřítomnost v zaměstnání nezpůsobí provozní či jiné komplikace, může vám zaměstnavatel dovolenou schválit.

Mnoho zaměstnanců si dobírá dovolenou poslední dny pracovního poměru, aby si odpočinuli před nástupem do nového zaměstnání. Je však potřeba počítat s tím, že dovolená se pracovníkovi poměrně zkrátí, jelikož si ve stávajícím zaměstnání neodpracuje celý kalendářní rok. V případě, že dovolenou dobírat nechce, nebo mu nebyla schválena, je zaměstnavatel povinen mu zbývající dny dovolené proplatit v rámci poslední výplaty.

Kdy má zaměstnanec nárok na odstupné

Výpovědní lhůta a odstupné spolu zase až tak nesouvisí. Co má ale vliv na to, zda odstupné dostanete, či nikoliv, je způsob, jakým byl ukončen váš pracovní poměr. Odstupné dostáváte jen ve chvíli, kdy vám výpověď dal zaměstnavatel, ne pokud jste ji podali vy sami, a to ještě navíc jen v těchto případech:

ukončení činnosti zaměstnavatele,
stěhování podniku (nebo jeho části),
výpověď z důvodu nadbytečnosti (snižování personálního stavu),
zaměstnanec nemůže nadále vykonávat práci kvůli nemoci z povolání nebo pracovnímu úrazu.

Ve chvíli, kdy jste dostali výpověď kvůli jednomu z výše uvedených důvodů, má zaměstnavatel povinnost vyplatit vám odstupné, a to i za předpokladu, že je pracovní poměr ukončen dohodou. Výše odstupného se pak odvíjí od toho, jak dlouho trval váš pracovní poměr. Pokud to bylo méně než rok, dostanete jeden průměrný měsíční plat. V případě, že jste u daného podniku pracovali jeden až dva roky, budou vám vyplaceny dva průměrné měsíční platy, a pokud to bylo déle než dva roky, získáte tři průměrné měsíční platy.

Nedodržení výpovědní lhůty zaměstnancem

Nedodržení výpovědní lhůty se zaměstnanci obvykle nevyplatí. Pokud jste například dostali nabídku jiné práce, kam musíte nastoupit bez prodlení, protože jinak o místo přijdete, a váš stávající zaměstnavatel vás nechce pustit na dohodu, není zrovna nejlepší nápad ignorovat výpovědní lhůtu a do práce už nepřijít. Pakliže byste tak učinili, hrozí vám následující problémy:

vymáhání smluvní pokuty a ušlého zisku – pokud kvůli vaší neomluvené nepřítomnosti v práci nebylo možné dokončit objednanou zakázku a klient vyžaduje po firmě uhrazení smluvní pokuty, může podnik tuto pokutu vymáhat po vás, stejně jako zisk, který mu z této zakázky ušel,
negativní posudek – nedostavíte-li se záměrně do práce, zaměstnavatel vám může bez prodlení ukončit pracovní poměr a napsat negativní posudek, který může hrát roli při nástupu do jiné práce nebo při podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti na Úřadu práce,
propadnutí dovolené – zaměstnavatel má v takovém případě také právo neproplatit vám zbývající dny dovolené.

Výpovědní lhůta a nemocenská

Nemocenská ve výpovědní lhůtě je ošetřena takzvanou ochrannou dobou. Ta má zajistit, že kvůli nemoci nepřijdete o příjem. Pracovní neschopnost ve výpovědní lhůtě vám tak zajistí náhradu mzdy i ve chvíli, kdy měl být pracovní poměr již ukončen. Podmínkou však je vystavení potvrzení o zdravotní neschopnosti lékařem (takzvané elektronické neschopenky). Po 15. dni pracovní neschopnosti vám pak náleží nemocenské dávky, takže v tuto chvíli může být výpovědní doba ukončena.

Jak dlouhá je výpovědní lhůta?

Minimální délka výpovědní lhůty je dle zákoníku práce dva měsíce. Může být však i delší podle toho, co je ujednáno v pracovní smlouvě. Délku této doby stanovuje vždy zaměstnavatel a zaměstnanec s ní souhlasí ve chvíli, kdy pracovní smlouvu podepíše. V případě ukončení pracovního poměru dohodou je možné domluvit se na jakékoliv délce této lhůty. K tomu je zapotřebí akorát souhlas obou zúčastněných stran.

Co když nedodržím výpovědní lhůtu?

V případě, že ve výpovědní lhůtě přestanete záměrně chodit do práce, aniž byste se tak domluvili se zaměstnavatelem, může po vás podnik, u kterého pracujete, vymáhat ušlý zisk a smluvní pokuty, které vznikly na základě toho, že nemohly být dokončeny objednané zakázky, protože chyběla pracovní síla. Stejně tak vám zaměstnavatel může poskytnout špatný posudek, který je potřeba pro žádost o podporu v nezaměstnanosti. A dále vám nemusí být proplaceny zbývající dny dovolené, na kterou jste měli nárok.

Co když ve výpovědní lhůtě onemocním?

V případě, že vám lékař potvrdí pracovní neschopnost a vám má za několik dní končit výpovědní lhůta, vztahuje se na vás takzvaná ochranná doba. Ta má zajistit, že vám bude vyplácena náhrada mzdy v době trvání pracovní neschopnosti do chvíle, kdy vám stát začne vyplácet nemocenské dávky, nebo do ukončení nemoci lékařem, pokud nemoc trvá méně než 15 dní.