Stát se chová schizofrenicky. Nabízí těžko odolatelná zvýhodnění na odvodech a daních, za jejich využívání ale trestá vysokými pokutami
Už jednou to tady bylo, před více než deseti lety. Kontroloři finančních úřadů se rozeběhli do firem a jali se odhalovat švarcsystém, tedy lidi pracující naoko na živnost namísto v klasickém zaměstnaneckém poměru. Motiv byl jasný – potrestat „rádoby živnostníky“ a jejich zaměstnavatele za to, že platí nižší daně než při běžném pracovním vztahu. Žádaný výsledek se ale nedostavil. Finanční úřady se musely potýkat s množstvím žalob, které na ně postižené společnosti podaly, a stamiliony z doměřené daně z příjmu nakonec nepřitekly. Soudy potom argumenty daňových úředníků často shodily ze stolu a s přibývajícími judikáty a různými stanovisky se prokazování švarcsystému ještě více zkomplikovalo. Dnes už se financové do podobných dobrodružství nepouštějí a jdou pouze po jasných, do očí bijících případech.
Dopadne to stejně i s chystanou vlnou kontrol, které po změnách v legislativě rozbíhá Státní úřad inspekce práce? To se uvidí zhruba do dvou let, kdy by mohly první případy doputovat na Nejvyšší správní soud. Zkušenost finančních úřadů každopádně varuje před přehnanými očekáváními. Přidá-li se k tomu ještě tradiční vynalézavost českého člověka vůči nárokům eráru, zdá se být celkem pravděpodobné, že praxe pojmenovaná po dnes již legendárním benešovském podnikateli přežije i tentokrát.
Broušení zbraní
„Všichni čekají, co inspektoři podniknou,“ říká Dana Trezziová, partnerka společnosti BDO Tax, která patří mezi hlavní české odborníky na švarcsystém. Podobně jako její další kolegové z poradenských a právních kanceláří v posledních měsících řešila s firmami, jak se mají zařídit v nové situaci. Způsobily ji změny ve dvou normách. Novela zákoníku práce upravila vymezení závislé práce, konkrétně zúžila jeho definici z osmi znaků na čtyři (viz Znaky závislé práce). Novela zákona o zaměstnanosti potom nově definovala termín nelegální práce, a to jako závislou práci fyzické osoby mimo pracovněprávní vztah. Tím se pod označení nelegální práce dostal i švarcsystém. Nové paragrafy také přenesly kontrolní pravomoc z úřadů práce na inspektoráty práce a hlavně stanovily poměrně přísné rozmezí pokut pro zaměstnavatele i zaměstnance, kteří pracují pod pláštíkem OSVČ.
Inspektoři práce mohli vytáhnout proti švarcsystému už od ledna, ve skutečnosti ale museli s kontrolní tsunami několik měsíců počkat. První čtvrtletí totiž zabrala reorganizace a přeškolování inspektorátů, jež dostaly kromě nových pravomocí i skoro 180 inspektorů, kteří do minulého roku působili pod úřady práce. Stále se také čeká na mobilní techniku, která má kontrolorům v terénu umožnit komunikaci s databázemi sociálních odvodů či nezaměstnanosti. Jak hluboko chce stát zatnout, se tedy uvidí až v následujících měsících.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek tvrdí, že hrozba tvrdších postihů už se projevila a podniky zareagovaly. „Základní impulz byl účinný. Do jaké míry, to se ještě uvidí,“ řekl ministr týdeníku Euro. Samotné slovo švarcsystém Drábek zjevně nemá příliš v lásce. Respektive nerad ho vyslovuje v souvislosti s uvedenými změnami v pracovněprávní legislativě. „Nepostihujeme švarcsystém jako takový. Je to jen podmnožina nelegální práce,“ zdůrazňuje. Ve stejném duchu se vyjadřují také lidé ze Státního úřadu inspekce práce v čele s generálním inspektorem Rudolfem Hahnem.
Dvojitá kontrola
Z ministrových slov vyplývá, že před vysokými pokutami se měla třást hlavně „klasická“ odvětví, ve kterých se švarcsystém stal běžnou praxí, tedy například pohostinství nebo stavebnictví. Jejich zástupci podle očekávání neskrývají obavy. „Nejhorší je, že nejsou stanovena jasná pravidla, co je a co není švarcsystém,“ posteskl si například František Holec, šéf Svazu drobných, malých a středních zaměstnavatelů ve stavebnictví. Obecně boj proti nelegální práci vítá, má tím ale na mysli spíše zaměstnávání cizinců načerno.
Naopak profese, jako jsou IT programátoři, správci sítí, ale i advokáti nebo poslanečtí asistenti, kteří rovněž velmi často využívají formy OSVČ, jsou podle Drábka ve světle nových pravidel vesměs nepostižitelní, protože nenaplňují všechny čtyři znaky švarcsystému. O možnosti, že se budoucí kontroly a následná správní řízení o sankcích přelijí do množství soudních sporů, Drábek nechtěl příliš spekulovat. „Počítám s tím, že to může nastat,“ připustil pouze.
Firmy samozřejmě ze zpřísněných podmínek radost nemají. „Většinu klientů, kteří s OSVČ spolupracují, to zvedlo ze židlí,“ potvrzuje advokátka Tereza Kadlecová z právní kanceláře Weinhold Legal. Poptávka po konzultacích byla a je stále vysoká. „Hlásí se nám i sami živnostníci, to dříve nebylo,“ řekl Euru Jan Procházka z advokátní kanceláře Ambruz & Dark/Deloitte Legal. Recepty se liší podle toho, jak vysoké riziko postihu u firmy konzultanti vyhodnotí. Upravit smlouvy přitom zdaleka nemusí stačit. Vymezení znaků závislé práce se sice počtem snížilo, současně ale v sobě zahrnují daleko více možností než dříve.
Více než dříve se teď myslí na spolupráci právníků a daňových poradců – firmy se totiž obávají zvýšené koordinace s pracovními inspektory. Ministr Drábek na dotaz týdeníku Euro přímo nepotvrdil, že by se pravidelná spolupráce těchto institucí chystala, připustil však, že inspektorům nic nebrání v tom, aby například upozornili své kolegy z financí na „daňový“ švarcsystém. Ten má totiž – a to se často nezmiňuje – mnohem širší vymezení, než obsahuje pracovněprávní legislativa (finanční úřady pracují s termínem „závislá činnost“ v optice zákona o dani z příjmu). Může se tedy stát, že inspektoři ve firmě neprokážou švarcsystém v podobě nelegální práce, dají ale echo na finanční úřad, který může uspět. V tomto ohledu bude jistě zajímavý dopad chystaného jednotného inkasního místa, které zahrne přiznávání i kontrolu všech odvodů pod finanční úřady.
Citlivé téma
Stát se tedy chystá přísněji trestat a firmy v obavách čekají, až na vrátnici zazvoní inspektoři. Je ale tohle skutečně efektivní postoj vůči švarcsystému, zejména z pohledu veřejných financí? Pochyby jsou namístě. Nechme stranou, že stát svůj vztah k tomuto fenoménu už vícekrát změnil (není to tak dlouho, kdy se ve vládních kruzích nahlas uvažovalo aspoň o jeho částečné legalizaci). Podstatné je, že hrozba milionovými pokutami systematicky neřeší logický cíl, tedy vybrat do státní kasy více peněz tam, kde se to s úlevami v porovnání se zaměstnanci evidentně přehnalo. To ostatně přiznává i Drábek. „Mým pevným přesvědčením je, že ony nůžky jsou rozevřeny příliš široce,“ poznamenal.
„Měl by se zmenšit rozdíl u zdanění a odvodů mezi zaměstnanci a OSVČ. Řešením by mohlo být i zvýšení minimální úrovně pojistného u OSVČ,“ říká Trezziová.
Troufne si na razantnější změny v tomto směru vláda Petra Nečase? Spíše ne. Má to politickou logiku, milion živnostníků je klíčový elektorát zejména pro premiérovu ODS. Z posledního jednání vlády vyplynulo, že vlna nových opatření se daňových paušálů až tolik nedotkne. Živnostníci nebudou moci uplatnit některé slevy na dani, například na manželku či na děti. Zavede se také dvoumiliónový limit pro ty, kteří uplatňují paušál 30 nebo 40 procent. Zajímavějším terčem by mohly být odvody, které zatím zůstaly trochu stranou. Uvidíme, jak dopadne ministr Leoš Heger s pokusem zvýšit živnostníkům minimální sazbu zdravotního pojištění.
Znaky závislé práce
- Práce ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance
- Práce jménem zaměstnavatele
- Práce podle pokynů zaměstnavatele
- Osobní výkon práce zaměstnancem
pramen: zákoník práce
Tvrdé pokuty
- 250 tisíc až 10 milionů korun pro zaměstnavatele za umožnění výkonu nelegální práce
- až 100 tisíc korun pro fyzickou osobu, která vykonává nelegální práci
pramen: zákon o zaměstnanosti
