Vojáci zruší újezd a prodávají přebytečné objekty
Na odprodeji nepotřebného materiálu chce letos Armáda České republiky vydělat 1,8 miliardy korun, tvrdí ředitel ministerského Odboru pro nakládání s nepotřebným majetkem Josef Šíba. Navíc se chystá ušetřit další miliony korun ročně. Jeden z pěti vojenských újezdů bude zrušen, říkají členové týmu pro reformu ozbrojených sil ČR vládního zmocněnce generála Jaroslava Škopka. Ten byl vládním nařízením ze 14. května loňského roku a ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem pověřen nalézt nejúčinnější způsob, jak z české armády vytvořit nejlevnější obranyschopný a pro Severoatlantickou alianci použitelný vojenský celek. Škopek soudí, že jedinou možností, jak úkol splnit, je profesionalizace armády a zrušení branné povinnosti do roku 2006. Mnohé vojenské objekty a újezdy se tudíž stanou nepotřebnými.
Armáda jako ekolog.
O vojenských újezdech panuje všeobecný názor, že jejich rozloha je zbytečně velká a krajina v nich nenávratně zničená. „Odmítám tvrzení některých rádoby ekologických iniciativ, že armáda krajinu nenávratně zničila. Díky rozlehlosti výcvikových prostorů není nápor na přírodu tak koncentrovaný. Těžba a turismus krajinu zničí víc,“ obhajuje vojáky tiskový mluvčí Generálního štábu AČR Vladimír Palán.
Ve vojenských újezdech se dřevo ovšem těží. Státní podnik Vojenské lesy a statky ročně vytěží 400 tisíc krychlových metrů dřeva. Nad hospodařením dohlíží Vojenský lesní úřad.
„Armáda ve vojenských prostorech, aniž by si to uvědomovala, zachovala přirozené biotopy. Tak například potoky mají přirozená koryta, voda je čistá, což dokazuje druhová skladba ryb, která je původní, nebo přítomnost vzácných obojživelníků. To platí o vojenském újezdu Jince v Brdech, který zkoumám, ale situace v ostatních újezdech je podobná,“ tvrdí biolog David Fišer z Okresního muzea v Příbrami. „Ovšem každoročně máme jako přírodovědci a ekologové problémy získat od armády povolení ke vstupu do těchto prostorů, je kolem toho zdlouhavá byrokracie,“ upozorňuje Fišer.
Libavá, nebo Boletice?
Z osmi vojenských výcvikových prostorů zbyly po roce 1989 Libavá (výměra 32 716 ha), Brdy neboli Jince, Hradiště, lidově zvané Doupov, Boletice a Březina, takzvané Dědice. Dohromady zaujímají 1,64 procenta území České republiky. Jejich pevné hranice stanovil nedávno schválený branný zákon č. 222. Jedině novela tohoto zákona by mohla rozhodnout, zda vojenské újezdy nebo jejich části budou privatizovány. Tým pro reformu jednu novelu připravuje. Adepty na černého Petra jsou Libavá (na rok 2000 byl rozpočet 6,2 milionu Kč) a Boletice (1,2 milionu Kč).
„Školní výcvikový prostor Březina se rušit nebude, Jince vyhovují jako dělostřelecký prostor a pro odhazování leteckých pum, Doupov umožňuje rozsáhlejší cvičení celých brigád. Tyto újezdy jsou zatím z koncepčních důvodů nepostradatelné,“ uvádí plukovník Vratislav Máslo z týmu pro reformu ozbrojených sil. „O Boletice armáda samozřejmě stojí, je to ideální prostor pro společná cvičení armád NATO, ale otázkou je, zda na jeho udržení budou prostředky. Musíme zvažovat, zda není jednodušší opustit prostor, v němž jsou problémy s restitučními pohledávkami, a u nějž lidé projevují nespokojenost s přítomností armády. Z tohoto pohledu se rýsuje Libavá,“ soudí Máslo. Jmenovat výcvikový prostor, který bude zrušen, však odmítá jako předčasné. S tím souhlasí i šéf branně-bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Petr Nečas. „Počet a podoba vojenských újezdů se bude tvořit na základě dislokace jednotlivých útvarů, dnes jsou to hypotézy. Já jsem zase slyšel, že tím zrušeným újezdem budou Boletice,“ říká.
Bazar nemovitostí.
Nejde však jen o vojenské újezdy. Pro armádu již nepotřebných, trvale uvolněných objektů je v České republice zhruba 720. Například v Plzeňském kraji se to týká 108 objektů, kolem Českých Budějovic 55, na Litoměřicku 53, v Praze a okolí 31 objektů… Armáda vynakládá milionové částky na jejich udržování a střežení.
“Tak katastrofické to zase není,“ hájí úřad pro nakládání s nepotřebným majetkem Josef Šíba. „Tato čísla zveřejnili lidé z Centra pro reformu ozbrojených sil ČR, kteří vycházeli z nedetailizovaných informací. Například město chce rozšířit křižovatku o několik desítek metrů a zažádá ministerstvo obrany o vyčlenění prostoru, protože armáda užívá objekt v sousedství. A hned máte nepotřebnou nemovitost,“ vysvětluje. „Jsou to fakta, která pocházejí z přesné databáze ověřené od náčelníků jednotlivých Vojenských ubytovacích a stavebních správ. Tyto dluhy minulosti zatěžují rozpočet ministerstva, a armáda by se jich měla co nejdříve zbavit, což donedávna nečinila,“ oponuje Milan Dvořák z týmu pro reformu.
Od vzniku Odboru pro nakládání s nepotřebným majetkem MO (od 1. června 2001) bylo zatím podepsáno 95 smluv o převodu nepotřebných nemovitostí. „Úřad nemá dost lidí a sehnat zájemce o koupi vyřazených armádních nemovitostí není zrovna jednoduché,“ tvrdí Šíba. Buď cena demolice zchátralého nepotřebného objektu převyšuje cenu pozemku, nebo převod či odprodej komplikují majetkoprávní vypořádání (vojenský objekt se nachází například na cizím pozemku). Převod majetku na zájemce však může být bezúplatný. Zadarmo lze získat objekty bez přístupových komunikací, například bývalé radiotechnické hlásky, vojenské bunkry nebo jiné vojensky účelové stavby.
Nechcete zámek?
Existují však i lukrativní pro armádu již nepotřebné objekty. Skladovací prostory, kanceláře, rekreační a ubytovací zařízení pochopitelně zadarmo nikdo nezíská. Cena těchto objektů se odvíjí od znaleckého posudku a od nejvyšší nabídnuté ceny kupce. „Znám případ, kdy objekt v Jizerských horách vhodný pro rekreační účely nenašel v prvním kole zájemce, s cenou se šlo pod znalecký posudek. Ve druhém kole se přihlásilo přes dvacet pět zájemců a cena několikanásobně převýšila odhad znalce,“ přiznává Josef Šíba problémy se zveřejňováním nabídky.
Nepotřebné armádní objekty se nabízejí v první řadě jiným organizačním složkám státu. Pokud stát zájem neprojeví, začíná ministerstvo obrany hledat možné zájemce. „První, kdo se dozví o odprodeji nemovitosti, jsou obecní úřady a veřejnost v místě, v němž se objekt nachází,“ tvrdí Šíba.
Zájemci o koupi nepotřebného nemovitého majetku AČR kontaktují buď úřad pro nepotřebný majetek MO, nebo Vojenskou ubytovací správu na základě teritoriální příslušnosti.
Armáda musí smlouvu o převodu majetku opatřit takzvanou schvalovací doložkou ministerstva financí. „Všechny veřejné nabídky k prodeji nemovitostí zveřejňuji na oficiálních stránkách ministerstva obrany www.army.cz. Jen u zajímavějších objektů nechám vypracovat posudek soudním znalcem. Cena posudku není totiž levná záležitost, zpravidla se pohybuje mezi padesáti až sedmdesáti tisíci korunami. Nechcete koupit zámek, pane redaktore?“ nabídl Josef Šíba.
Veřejný zájem.
Pokud se vojenský objekt uvolní, rozhodne o jeho dalším osudu komise pro nakládání s nepotřebným majetkem složená ze všech sedmi náčelníků Vojenských ubytovacích správ, zástupce velitelství logistiky a Josefa Šíby. „Když se komise shodne, že objekt zůstane trvale uvolněný, začnou se připravovat materiály k převodu nebo odprodeji. Tak vznikne návrh pro náčelníka generálního štábu, který převod schválí stejně jako Odbor pro nakládání s nepotřebným majetkem. Ostatní zajišťuje výhradně Josef Šíba,“ popisuje postup náčelník Vojenské ubytovací správy Ivan Galus.
Cena nabídnutá kupcem je ve většině případů rozhodující, ovšem přednost mají projekty v takzvaném veřejném zájmu. Tím se - jak říká Josef Šíba - rozumí především návrhy samosprávy na využití objektu pro sociální, zdravotnické, kulturní a sportovní účely nebo pro integrovaný záchranný systém. „Projekt s veřejně prospěšným neziskovým charakterem může připravit nejen samospráva, ale také obecně prospěšná společnost, nadace, občanská sdružení… Protože jde o bezúplatné převody, nemohou zákonitě konkurovat podnikatelům. V principu se státní majetek, mimo převodu mezi organizačními složkami státu, převádí úplatně, a obchod má v zásadě přednost,“ tvrdí Šíba.
Z podepsaných 95 smluv o převodu nepotřebného armádního majetku (od 1.6.2001) je 35 bezúplatných na jiné organizační složky státu, 32 na obce a jiné subjekty ve veřejném zájmu (opět bezúplatných) a 28 úplatných převodů na fyzické a právnické osoby.
Armáda užívá majetek státu, tudíž finance z prodeje směřují do státního rozpočtu, ovšem v přeneseném slova smyslu se vracejí zpátky ministerstvu obrany. „Rozpočet ministerstva se skládá ze dvou složek, výdajů a příjmů. Výdajová část se může utratit za předpokladu, že se naplní příjmová stránka rozpočtu. Náklady na střežení a údržbu nepotřebného majetku resort stojí několik desítek milionů korun, které čerpáme z výdajové části. Ušetříme tyto náklady, když nepotřebné objekty převedeme na někoho jiného, získáme tím peníze vlastně dvakrát,“ kalkuluje Šíba.
V minulém roce armáda odprodeji získala více než 30 milionů korun a na provozních výdajích ušetřila přes 45 milionů.
Jednotlivé objekty v kasárenských areálech jsou navzájem propojené inženýrskými sítěmi. To je důvod, proč dává ministerstvo obrany přednost odprodeji v celku. Navíc cenné části (hřiště, autoparky…) by znehodnotily cenu objektu, pokud by se prodaly samostatně. Proto přichází bezúplatný převod alias model veřejného zájmu.
