Wagnerova operní tetralogie zablokuje na dva měsíce ND
Scéna, která nikdy neměla na repertoáru čtyřdílný operní cyklus Richarda Wagnera Prsten Niebelungů, nepatří do světové extratřídy. Zřejmě hlavně proto se pražské Národní divadlo rozhodlo přijít o prstenové panictví rázně a rychle: týdeník EURO zjistil, že v dubnu 2005 mají být ve Zlaté kapličce premiérovány opery Zlato Rýna (17. 4.) a Valkýra (23. 4.), v květnu pak Siegfried (1. 5.) a Soumrak bohů (14. 5). Jenže jediným souhrnným reprízováním cyklu (16.,18.,20. a 22. 5) pražské wagnerovské hody zase skončí. Pochybností vzbuzuje chystaný projekt víc.
Import z Düsseldorfu.
Že by snad Národní divadlo zvládlo uvedení šestnáctihodinového Prstenu zcela vlastními silami, nečekal nikdy nikdo. Mimořádně náročné pěvecké party nutí i renomovanější scény, aby do hlavních rolí obsazovaly hvězdy z celého světa. Současné vedení ND však vsadilo na koprodukci s operním domem v Düsseldorfu, kde Niebelungy loni v listopadu a v prosinci zvovunastudoval režiér Kurt Horres a souhrnné provedení cyklu pod taktovkou Johna Fioreho se plánuje i letos v červnu. Ředitel ND Daniel Dvořák odmítl týdeníku EURO sdělit ke spolupráci s Düsseldorfem jakékoli podrobnosti, jeho zaměstnanci ovšem prozradili, že na scénu Národního divadla má být přenesena celá německá inscenace při angažmá orchestru ND.
To ale znamená, že se Praha dočká jen mírně „domestikované“ verze düsseldorfského Prstenu. Podle bývalého ředitele ND a současného šéfa agentury Dilia Jiřího Srstky by tato skutečnost spolu s pouhým jediným souborným uvedením cyklu mohly způsobit, že o pražské představení neprojeví zájem wagnerovské spolky z různých zemí světa. Právě ony jsou prý přitom ochotny platit za vstupenky na nová a originální provedení Prstenu horentní sumy, čímž zmírňují obří finanční náklady, které divadla s uváděním Wagnerovy tetralogie mají.
Divadelní prázdniny.
Jak vyplývá z interního programu ND na sezonu 2004/2005, který má týdeník EURO k dispozici, studování a uvádění Prstenu si vyžádá téměř dvouměsíční pauzu v běžném provozu Zlaté kapličky. Každé premiéře bude totiž předcházet týdenní zkoušení a stavba náročných dekorací, které nelze normálně měnit. Kvůli osmi představením se v divadle nebude hrát 29 dnů, vyjádřeno čísly půjde o ztrátu zhruba 7,6 milionu korun na vstupném kvůli zhruba 2,1 milionu korun zisku.
Cena za uvedení Prstenu bude ovšem mnohem vyšší. Četné efekty hořícího Rýna, draka, planoucí Walhally či podvodního světa a hlavně honoráře pro zpěváky, z nichž každý si říká za jedno představení o sedm až deset tisíc eur, vyjdou odhadem na několik desítek milionů korun. Kde na to chce ND vzít a jestli se počítá s penězi od státu nebo z fondů Evropské unie, nechce ředitel Dvořák sdělit. I na informace o finančním vyrovnání s düsseldorfskými partnery je v divadle uvaleno embargo. „Vše je zatím teprve v jednání,“ reaguje Dvořák.
Operní soubor ND má nucených prázdnin alespoň částečně využít k zahraničnímu hostování. Zatímco po jeho mateřské scéně bude pobíhat Siegfried a bohové, čeští pěvci budou v půli května 2005 vystupovat před publikem v hessenské metropoli Wiesbadenu.
Svět to dělá jinak.
Zablokovat Wagnerovým Prstenem divadlo si – snad s výjimkou wagnerovské svatyně v Bayreuthu – nedovolí nikde na světě, ani v německy mluvících zemích. Aby nezahltily své diváky hodinami těžko stravitelného Wagnera, nacvičily například operní domy ve Vídni, v Helsinkách nebo v polské Wroclawi jednotlivé díly tetralogie postupně, průměrnou rychlostí dvě opery za sezonu. Později je opakovaně uvedly vcelku, přičemž právě hotové cykly si nejraději vychutnávají zahraniční ctitelé Wagnerovy hudby. Čím svébytnější pojetí, tím vyšší návštěvnost a vyšší vstupné. Například ve Vídeňské státní opeře se Prsten čas od času uvádí už od roku 1993. Etapovitě chtěl Prsten v Národním divadle nastudovat i bývalý ředitel Srstka a jeho šéf opery Josef Prudek. „Chtěli jsme dělat český Ring, to jest s českými umělci, alespoň inscenačně,“ řekl Srstka týdeníku EURO. S premiérami se prý počítalo v příštích dvou sezonách, režisér měl být vybrán ze čtveřice Jiří Antonín Pitínský, Jiří Pokorný, Michal Dočekal a Vladimír Morávek, dirigentem měl být světově proslulý Jiří Kout. Nastudovaný český Ring měl zůstat na repertoáru několik let.
Rychle nabyl, rychle pozbyl.
Tým Daniela Dvořáka se podle očekávání (EURO 34/2001) vydal jinudy. Ze slibované kooperace se Státní operou Praha není nic, zvítězila varianta rychlého efektu. V roce českého vstupu do unie možná vedení Národního divadla snadněji vyběhá eurodotaci na import kultury do zpozdilé, nově přičleňované země, nastojato dovezený Prsten však poslouží jen jako formální smazání letitého dluhu naší první scény. Zůstane po něm prázdno. Volná místa ostatně možná budou – při absenci zájmu německých turistů o ojetou inscenaci – i v hledišti při představeních: vždyť kolik hudebních fajnšmekrů v Česku je schopno kochat se soustředěně šest hodin středověkou německou mytologií?
Než se chlubit cizím produktem a blokovat provoz ND, nebylo by ekonomičtější zařídit odvoz českých zájemců o Prsten do Düsseldorfu?
