Satelity, které obíhají kolem Země, neumějí komunikovat mezi sebou. Snažíme se vyvinout systém, který by to umožnil, říká Jaroslav Zadražil z projektu Sterch International.
V Olomouci, symbolicky v ulici Technologická, sídlí malá firma, která dělá velké věci. A technologie má propsané přímo do své DNA. Její produkty najdete v jaderných elektrárnách, motorech letadel, ale i na vesmírných družicích. Vesmír je přitom směr, kde se úspěšně prosazuje a který ji nejvíce baví. Jmenuje se Sterch International a jejím kapitánem je Jaroslav Zdražil.
Šlo by jednoduše popsat, co vaše firma vlastně dělá?
Specializujeme se na výrobu elektrických pohonů pro jaderné elektrárny a vysoce přesné součástky a sestavy pro letecký a vesmírný průmysl. A to s přesností na mikrometry a nanometry. Myslím, že nikdo jiný v Česku tak precizní výrobky v našich segmentech neumí.
Jaké třeba?
Teď finalizujeme „inteligentní“ elektrický pohon, který bude sloužit k ovládání průmyslových armatur v jaderných elektrárnách. Výrobek je připravený a chystá se jeho testování, jež by mělo být hotové do konce roku. Je navržen pro všechny jaderné elektrárny, které mají ruské technologie a jsou certifikované pro Evropskou unii.
Jak jste se dostali k zakázkám pro vesmírný průmysl?
První přišla vloni, když jsme začátkem roku vyhráli tendr na výrobu gyroskopů, tedy zařízení, která stabilizují družice na oběžné dráze. Tuto zakázku jsme dělali pro Honeywell, který má spoustu divizí a jednou z nich je i Space. Už jsme jich udělali 900 a spolupráce úspěšně pokračuje.
NASA od nového robota očekává nalezení života na Marsu. Obává se reakce lidstva
Kdo jsou dnes vaši největší zákazníci?
Jsme sice malá firma, ale máme světové klienty. Elektrické pohony dodáváme především za hranice republiky. V Česku pracujeme pro ČEZ, veškeré vodárny a kanalizace, chemičky i podzemní zásobníky plynu. Za hranicemi je to třeba Gazprom, Lukoil, Transněfť, najdete nás u budovaného Nord Streamu.
Co se jaderné energetiky týče, elektrické pohony potřebné v elektrárnách máme například v Jaslovských Bohunicích nebo Dukovanech. V leteckém průmyslu dodáváme firmám Honeywell, Safran nebo Circor a v oblasti kosmonautiky je to v tuhle chvíli právě Honeywell Aerospace.
Jakému odvětví věříte do budoucna nejvíce?
Nejdůležitější je pro nás z pohledu budoucnosti vesmírný průmysl. Protože to je vlak, který se dnes rychle rozjíždí, a kdo do něj nenastoupí hned, už se mu to nepovede. Nebo ho to bude stát strašně moc peněz. My do něj skočit chceme.
Jaké projekty v tomto odvětví teď máte rozběhnuté?
Budeme, doufám, dál pokračovat ve výrobě gyroskopů a teď vyjednáváme o novém projektu. Satelity, které v tuto chvíli už obíhají kolem Země, totiž neumějí komunikovat mezi sebou. Teď se proto řeší, že by na sobě měly mít, řekněme, taková zrcátka, která by jim ji to umožnila. A my máme za úkol je vyvinout, což je pro nás obrovská výzva. Nejsme samozřejmě jediní, kdo se do tohoto úkolu pustil, ale věřím, že to dokážeme udělat nejlépe. Vše by mělo fungovat do pěti let.
| Ředitel ČSOB EU Centrum Jakub Tomaštík |
|---|
| Česko není jen montovna. Skvělý příklad o tom dává firma Sterch International, kterou s plným nasazením tlačí do technologické budoucnosti Jaroslav Zdražil, její šéf a jediný majitel. Sterch, jenž vyrostl jako obchodník s výrobky rakouské společnosti Schiebel, dnes vyvíjí vlastní řešení pro kosmické zakázky, má produkty pro jadernou energetiku a také pro letecký průmysl. Mezi jeho zákazníky se objevují světové značky, jako je Honeywell, Safran, Circor, ale také ČEZ nebo Gazprom. Jaroslav Zdražil zvládá se svým týmem třiceti spolupracovníků projekty s velkou přidanou hodnotou a teď se mimo jiné pustil do úkolu vyřešit vzájemnou komunikaci satelitů. J sem rád, že ČSOB stojí po jeho boku prakticky od počátku podnikání a že jsme mohli firmě pomáhat nejen s investičním financováním, ale i zajištěním investiční dotace EU z programu OPPIK-INOVACE. Přeji Jaroslavu Zdražilovi, aby se mu dařilo získávat stále zajímavější zakázky, aby měl dostatek lidí v týmu na jejich úspěšné dotažení a aby ho neopouštěla chuť dělat byznys s přesností na jeden mikrometr.  |
Proto jste postavili úplně novou výrobní halu?
Rosteme celkově a vybudovali jsme úplně nové sídlo pro celou firmu. Teď dokončujeme technické vybavování haly, ale s budováním ještě nekončíme. Už máme v plánu přistavět další výrobní prostory, protože potřebujeme ještě zvládnout leštění zrcadel. Máme totiž jeden „problém“ – jsme velmi nároční na naše dodavatele. Na kvalitu toho, co potřebujeme. Takže si raději děláme co nejvíce věcí sami ve firmě.
Ve vaší tovární hale to vypadá trochu jako ve vesmírné laboratoři. Kolik robotů dnes máte?
Máme pět robotických pracovišť, celkem asi třicetiprocentní robotizaci. Nechceme ale lidi nahradit, naopak jim potřebujeme uvolnit invenci, dát jim svobodu myšlení, aby mohli pracovat ve vývoji. Jejich nápady ať pak realizuje robot. Ten člověka nikdy nenahradí. Nebo alespoň ne v dohledné době, třeba v příštích dvaceti letech.
Čtěte také:
Jede stator, elektromotor. Modletická firma Sopo vyrábí komponenty pro formule 1
Dvacet let?
To se nezdá jako tak dlouhá doba. Víte, já mám hrozně rád sci-fi. A myslím si, že spousta věcí, o kterých sníme, v tuto chvíli už ani sci-fi není. Třeba o nich jen nevíme, protože je ještě nikdo nezveřejnil.
Daří se vám získávat mladé pracovníky?
Ano, byť zatím nás není tolik, máme 26 zaměstnanců. Každého člověka, kterého přijímáme, bereme od nuly. Nejraději máme mladé lidi dvacet plus, které si vychováváme podle svého. Máme dohody s několika školami, které nám posílají schopné studenty na praxi. A často pak u nás zůstanou a třeba dálkově si studují vysokou školu.
Jak začal příběh vaší firmy?
V roce 1995, kdy jsem odešel pracovat do Paskova, kde jsem poprvé viděl elektrické pohony rakouské značky Schiebel. Zaujaly mě, a proto jsem se vypravil do Vídně a domluvil si nejprve zastoupení jejich prodeje pro Českou a Slovenskou republiku a pak i pro celý trh bývalé RVHP. Dlouhé roky jsme pak obchodovali se servopohony a dalšími výrobky této značky.
Proč jste u obchodování pro rakouskou mateřskou firmu nezůstali?
Dařilo se nám dobře, ale já rád začínám nové věci. Navíc jsem duší technik, techniku jsem vystudoval a pořád mi byla blízká. Pořídili jsme jeden soustruh a začali se propracovávat k výrobě pro letectví. Konkrétně jsme získali zakázku pro americkou firmu Honeywell, která dělá zadní pomocné motory pro letadla. A ti když viděli, že odvádíme dobrou práci, chtěli od nás stále víc věcí, my přibírali konstruktéry a zkoušeli dělat nové a nové věci.
Jakou roli v příběhu vaší firmy hraje ČSOB?
Významnou. U ČSOB jsme už od roku 1996 a já jsem konzervativní, nemám potřebu nic měnit. Protože jen díky úvěrům od banky jsme si mohli pořídit všechny stroje, bez kterých bychom se tak daleko neposunuli. A mně osobně spolupráce s ČSOB navíc umožnila jezdit na kurz finančnictví. Zajímá mě to a zase mě to posunuje.
Co považujete za svůj největší profesní úspěch?
Že mám ve firmě lidi, kteří něco dokážou, a že je naše firma funkční. A to i ve chvíli, kdy na dva týdny odjedu.
Neznervózňuje vás pustit firmu z dohledu?
Vůbec ne. Vím, že někteří šéfové mají problém předat pravomoce, ale já to tak nemám. Rád se odreaguji. A dělám to i v běžném pracovním týdnu. Běhám, chodím na tenis, plavu. Sportuji večer, abych si vyčistil hlavu, a potkávám se pokud možno jen s pozitivně naladěnými lidmi. Tak to potřebuji mít i v práci. A naštěstí se mi to daří.
Dále čtěte:
Od Kellnera a Komárka k internetu věcí. Česko je připraveno, tvrdí šéf Sigfoxu Soukal
Na Mars s atomovým pohonem. Bílý dům podporuje NASA ve výzkumu, který začal von Braun
Chaos v Bolívii ohrožuje německou e-mobilitu. Morales před svým pádem zastavil projekt těžby lithia
Caterpillar má těžit na Měsíci suroviny pro výstavbu americké mise
