Nejvyšší nabídku v prvním kole dal neznámý EC Group
Stejně zajímavé jako obchod s akciemi v období kupónové privatizace v polovině devadesátých let se pro finančníky jeví obchodování s pohledávkami na začátku třetího tisíciletí. Proto by bylo divné, kdyby tenkrát aktivní lidé z bývalé finanční skupiny Motoinvest, se nyní nezajímali o špatné úvěry, které nabízí Česká konsolidační agentura (ČKA).
Nejvyšší cenovou nabídku (4,25 miliardy korun) na koupi balíku pohledávek v účetní hodnotě 23,5 miliardy a nominální hodnotě 39 miliard korun dostala ČKA od české společnosti EC Group z Prahy se základním kapitálem 26 milionů korun. Za nabídkou této firmy však stojí zejména Jan Dienstl, kterému měl údajně finančně pomoci i Pavel Tykač. Tedy dva přední představitelé bývalé finanční skupiny Motoinvest. Cena, kterou EC Group nabízí, představuje 11 procent nominální hodnoty a 18 procent účetní hodnoty balíku.
Druhým v pořadí je skupina PPF v konsorciu s CS First Boston s nabídkou 2,35 miliardy korun, což činí přesně deset procent účetní hodnoty balíku. Třetí s 1,6 miliardami korun (6,8 procenta) je americká investiční banka Goldman Sachs.
Rizik je dost.
Blok obsahuje 938 pohledávek za 480 klienty, zejména po bývalé Investiční a Poštovní bance (IPB) a České spořitelně. Vzhledem k nepříliš kvalitním pohledávkám, které balík obsahuje, někteří finančníci považují 18 procent za přemrštěných. Téměř 13 procent úvěrů je po firmách v konkursu a řadě dalších podniků stojících před konkursem. V některých případech lze předpokládat, že srpnová povodeň situaci dále zhoršila. Nezanedbatelnou část nabízeného portfolia tvoří již jednou vrácené úvěry od společnosti Czech Debt Vehicle 1 (název vítězného konsorcia Goldman Sachs/Flow East při tendru na pilotní balík Konsolidační banky), u níž je vymožitelnost pohledávek rovna prakticky nule. Významnou část balíku tvoří pohledávky vzniklé na základě úvěrových vztahů ještě za účinnosti Hospodářského zákoníku (tedy před rokem 1992). Jde o notoricky známé úvěry na trvale se obracející zásoby (TOZ). Existuje obecná obava, zda jsou vůbec právně vymahatelné. Prakticky nevymahatelné jsou sankčí úroky (neuznávané v konkursech) a úroky z úroků, které dohromady činí 16 miliard z celkového objemu balíku (37,8 miliardy). V portfoliu je velmi vysoký podíl úroků ve vztahu k jistině, která činí 21,8 miliardy. To svědčí o neochotě dlužníka splácet a dohodnout se s věřitelem, proto úroky rostou do astronomické výše. Balík je špatně diverzifikován, čtyři procenta dlužníků tvoří přes 40 procent celkového objemu, což je obrovské riziko pro investora. Lidé ze společnosti EC Group jsou ale přesvědčeni, že v balíku je i mnoho velmi zajímavých pohledávek a že v žádném případě nejde pouze o „šunt“.
Nelze jednoduše porovnávat pilotní balík a druhý, kterou nyní ČKA nabízí, každý má totiž svá specifika. První v nominální hodnotě 19 miliard korun Konsolidační banka (předchůdkyně ČKA) prodala firmě CDV 1 za sedm procent z celkové hodnoty a za jedenáct procent z účetní hodnoty.
Stát čeká ještě víc.
Mluvčí ČKA Jiří Pekárek uvádí, že agentura je s nynější osmnáctiprocentní nabídkou spokojena. „Zájemci nyní mají měsíc na provedení hloubkové kontroly pohledávek a možná, že se ceny nakonec i zvýší,“ řekl v rozhovoru pro týdeník EURO Pekárek. To však vzhledem k výše uvedeným rizikům nabízeného balíku není příliš pravděpodobné. „Zvyšovat nabídky tak, aby se dorovnala EC Group, může být dost na krev,“ míní zástupce jednoho zájemce.
Uchazeči mohou nabídky i snížit, ale pouze o 20 procent, jinak přijdou o pětisetmilionovou zálohu. Jediným kritériem tendru je cena, jeho uzávěrka 23. září 2002. I kdyby EC Group nabídku snížila o 20 procent (tedy zhruba na 3,4 miliardy), není pravděpodobné, že ostatní přidají více než miliardu, aby dorovnali.
Nabídky pro první kolo podaly pouze tři společnosti, což se vzhledem k velkému počtu zájemců zdá být málo. Do soutěže nešly firmy jako GE Capital, která nabídku na pilotní balík dala, konsorcium Cash Reform/UBS Warburg, Salomon Brothers a další. Slovenská investiční společnost Penta se nakonec tendru účastnila pouze jako poradce pro PPF/CS First Boston.
Nabídka naslepo.
Vstup firmy EC Group do hry čekal málokdo, a to že nakonec dá nevyšší nabídku, už nikdo. Tato společnost totiž nebyla zmíněná v posledních týdnech, kdy ostatní zájemci zkoumali nabízené portfolio pohledávek, nejen v médiích, ale ani v jednáních mezi finančníky či dlužníky. Zájemci totiž kontaktovali dlužníky, jejichž pohledávky jsou v nabízeném portfoliu. Týdeník EURO hovořil se všemi zájemci o balík, a ti se domnívají, že bez podrobných jednání z lidmi ČKA a přímo s dlužníky není možné cenu balíku odhadnout. „Nebo tam za EC Group chodil někdo jiný,“ spekuluje jeden z bankéřů, který nevylučuje, že lidé z bývalého Motoinvestu jsou „domluveni s nějakou velkou partou“.
Áčkový investor v pozadí.
Společnost EC Group v tiskové zprávě reagující na vedení v prvním kole soutěže o balík pohledávek České konsolidační agentury uvedla, že nabídnutou cenu ve výši 4,251 miliardy korun „považuje za zcela korektní a reálnou“. Pokud by balík získala, odhaduje EC Group, že ji správa tohoto souboru pohledávek zabere přinejmenším tři až čtyři roky práce.
EC Group pro financování v případě vítězství v tendru získala mezinárodní finanční instituci. Jak uvádí předseda představenstva Luboš Krauskopf, EC Group „pro financování transakce sdružila síly vícero investorů ze zahraničí i z České republiky – od fyzických osob až po bankovní instituci s ratingem AAA -, přičemž podíl žádného investora nepřekračuje třicet procent z celkové investice“.
Emoce a ambice.
Další finančník má za to, že vysoká nabídka EC Group může být motivována emotivními ambicemi přebít velké finanční skupiny jako PPF/CS First Boston či Goldman Sachs. „Emoce beru, ale v řádu miliard už je to příliš. Jsou to hodně odvážní kluci,“ dodává.
Týdeníku EURO má informace, že zájemci budou muset prokazovat původ peněz až v druhém kole soutěže.
Finančníci, kteří nechtěli věřit, že EC Group nabídl 18 procent účetní hodnoty balíku, spekulují o tom, zda touto velkorysou nabídkou bývalí čelní představitelé Motoinvestu nehodlají kompenzovat nějaký starý nevyřízený účet se státem. Ve spojení se seriózní áčkovou zahraniční bankou dát za špatné pohledávky státu několik miliard může být legální cesta, jak se opět dostat na slunce.
Spekuluje se i o tom, zda EC Group nehraje pouze roli falešného zájemce, který se na základě tiché dohody s vedením ČKA snaží vyburcovat ostatní dva uchazeče, aby výrazně zvýšili svoje nabídky. Ale to není pravděpodobné, jelikož EC Group by riskovala, že přijde o pětisetmilionovou zálohu. Ovšem je otázka, zda tato firma nenašla v podmínkách soutěže skulinku, které si nikdo nevšiml, a jež jí umožní, aby o zálohu nepřišla.
Box:
Čí je EC Group
EC Group je soukromá společnost, která se poslední dva roky zabývá správou pohledávek. Obchodního rejstříku uvádí, že ji ze sta procent vlastní Luboš Krauskopf. Ten tuto skutečnost sám potvrdil v písemném prohlášení, které rozeslal koncem minulého týdne. Týdeník EURO ale získal informace, že skutečným šéfem společnosti je Jan Dienstl, bývalý ředitel skupiny Motoinvest. Sekretářka společnosti EC Group titulovala Jana Dienstla jako ředitele. Na otázku, jaký je vztah Jana Dienstla ke společnosti EC Group a pokud ji ovládá, proč není zároveň jejím akcionářem, nedostal týdeník EURO do uzávěrky tohoto vydání odpověď.
Také v tiskové zprávě společnosti EC Group se o Janu Dienstlovi nehovoří, přestože účast další osoby zmiňované v této souvislosti - Pavla Tykače - explicitně popírá. „Ač o tom spekulují některé sdělovací prostředky, spoluvlastníkem společnosti není pan ing. Pavel Tykač a ani se na její činnosti nijak nepodílí.
Předseda představenstva EC Group Luboš Krauskopf (50) byl před několika lety ve stejné funkci ve dvoumiliardovém fondu CS Infrastrukturní (nyní DEW-H), který ovládala skupina Motoinvest. V roce 1998 Komise pro cenné papíry (KCP) zablokovala veškeré finanční prostředky tohoto fondu kvůli údajné hrozbě jeho tunelování. Jádrem sporu byla otázka, kdo je oprávněnou osobou pro zpětnou koupi akcií, jelikož CS Infrastrukturní při této transakci jednal tak, že oprávněnými jsou všechny osoby držící akcie fondu. KCP fondu uložila pokutu milion korun. Krauskopf tenkrát měl za to, že KCP ve svém historicky prvním rozhodnutí pozastavila uprostřed probíhající zpětné koupě akcií nakládání s prostředky fondu bez zákonného důvodu. Krauskopf podal trestní oznámení na komisaře KCP Františka Jakuba a Jana Müllera. Šéf EC Group je dále předsedou dozorčí rady Slováckých strojíren.
Další člen představenstva EC Group Emil Florián byl od ledna 1997 předsedou představenstva investiční společnosti C.S. Fond, na kterou v březnu téhož roku byla zavedena nucená správa. Ze tří podílových fondů spravovaných C.S. Fondem zmizel všechen majetek, 1,3 miliardy korun v hotovosti odešlo do zahraničí. Florián byl dříve ředitelem investiční společnosti Rentia, kterou dříve rovněž ovládal Motoinvest a jež posléze spadla do nucené správy. V letech 1994 až 1996 zastával funkci člena představenstva Investičního fondu IPF Panok, šéfem tohoto orgánu ve stejné době byl Krauskopf.
Člen dozorčí rady Petr Vališ je právník, který se na veřejnosti objevoval jako advokát Lukáše Rázla, podezřelého z účasti na údajném vytunelování Skloexportu. Letos zastupoval i Karla Takáče, šéfa firmy KTP Quantum, dosud největšího zkrachovalého obchodníka s cennými papíry. MF Dnes uvedl, že podnik, který zbankrotoval koncem března 2002, kdy mu došly peníze na výplaty klientů, převedl Vališ před krachem na Panenské ostrovy. V září roku 2000 se stal správcem konkursní podstaty Armabetonu, je také členem dozorčí rady firmy Travelair.
