Od telefonů a počítačů přes auta až po pračky. Téměř každý výrobek na světě s vypínačem ke svému fungování potřebuje počítačové čipy, které jsou známé také jako polovodiče. Díky jejich velkému využití se poptávka po těchto malých elektronických součástkách neustále zvyšuje a zároveň s tím roste i počet firem, jež se zabývají jejich výrobou.
Rozvoji čipového průmyslu paradoxně pomohly také výrazné problémy, s nimiž se odvětví potýkalo před několika lety. Během pandemie covidu totiž došlo k narušení dodavatelských řetězců a současně se zvýšilo i geopolitické napětí v jihovýchodní Asii, odkud pochází zhruba 90 procent nejpokročilejších čipů na světě. To vedlo k omezení výroby a výraznému zpoždění dodávek, což negativně ovlivnilo produkci všech zařízení, které na čipech závisí.
Nastalá situace vedla podle BBC mnohé firmy i vlády k tomu, aby se rozhodly fungování celého průmyslu změnit. Stále více továren na výrobu čipů tedy aktuálně vzniká mimo oblast jihovýchodní Asie, a to třeba ve Spojených státech amerických, v zemích Evropské unie nebo ve Spojeném království.
Čipy jsou nezbytné pro rozvoj průmyslu
V srpnu roku 2022 vláda v USA odsouhlasila takzvaný zákon o amerických čipech (US Chip Act), který přislíbil rozsáhlé investice ve výši 52 miliard dolarů (asi 1,1 bilionu korun) na podporu tamní výroby polovodičů. Evropská unie krátce poté představila svoji vlastní iniciativu, jež počítá s investicemi v hodnotě 43 miliard eur (také přibližně 1,1 bilionu korun), zatímco Velká Británie přislíbila do sektoru vložit jednu miliardu liber (zhruba 28 miliard korun).
Podle analytiků se tyto výrazné vládní pobídky vyplatily a do nových továren v západních zemích začíná investovat čím dál více firem. Příkladem takového dění je Německo, kde se tchajwanský výrobce polovodičů rozhodl spolu se třemi evropskými společnostmi vybudovat obří továrnu v Drážďanech s náklady ve výši 10 miliard eur (asi 246 miliard korun). Významné investice ale mají zamířit také do Belgie, Litvy nebo České republiky.
„Vidíme, že 80 procent celosvětové produkce je v současnosti v Asii. Tato závislost na asijských zemích je podle mě jasným signálem toho, že skutečně potřebujeme posílit naši odolnost zde v Evropské unii. Polovodiče jsou totiž pro technický rozvoj evropského průmyslu velmi potřebné, což je fakt, který byl v minulosti podceňován,“ uvedl Hendrik Abma, generální ředitel Evropské asociace polovodičového průmyslu.
Pozadu ale rozhodně nezůstávají ani Spojené státy. Podle výzkumné analytičky Hannah Dohmenové už v návaznosti na americký zákon o čipech požádalo tamní vládu o financování různých projektů téměř 500 společností. Nové továrny mají brzy vyrůst třeba v New Yorku, Arizoně, Texasu, Ohiu či Idahu.
Klíčová je efektivita a kvantita
Vzhledem k atraktivitě celého odvětví se výstavba továren plánuje i mimo Evropu a USA. Týká se to třeba Indie, která chce být velkým hráčem v oblasti vesmírného průmyslu a konkurovat sousední Číně. „To přimělo USA a další spojenecké země k posílení technologické spolupráce s Indií. Tento stát má sice silnou historii v oblasti designu čipů, ale ve výrobě bude začínat zcela od nuly,“ vysvětlila Dohmenová.
Vybudovat závody na výrobu počítačových čipů přitom rozhodně není snadné. Plány společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) na postavení nové fabriky v Arizoně se dostaly do problémů, a to třeba kvůli údajnému nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Další odborníci se pak obávají toho, že evropská či americká produkce bude jen kopírovat čipy, jež se aktuálně vyrábí v Asii.
Výkonný ředitel společnosti Pragmatic Semiconductor, která je největším výrobcem polovodičů ve Spojeném království, v tom ale nevidí zásadní problém. „Nejzásadnější je schopnost vyrábět čipy efektivně a ve velkém měřítku, což je opravdu složitá výzva,“ uzavřel David Moore.
