Hospodaření firem zatěžují nové daně, změna názvu u rumu a černý obchod Na trhu se od ledna objeví více názvů pro destilát vyráběný dosud pod názvem rum. K zániku řady tuzemských likérek povedou podle odborníků nové podmínky na trhu. Jedna z hlavních změn se týká výroby rumu, které se v České republice věnuje několik desítek firem.
Hospodaření firem zatěžují nové daně, změna názvu u rumu a černý obchod
Na trhu se od ledna objeví více názvů pro destilát vyráběný dosud pod názvem rum.
K zániku řady tuzemských likérek povedou podle odborníků nové podmínky na trhu. Jedna z hlavních změn se týká výroby rumu, které se v České republice věnuje několik desítek firem. Lihovina se přestane od 1. ledna vyrábět pod názvem Rum tuzemský a na pultech prodejen se objeví s novým názvem. Pravidla Evropské unie dovolují název rum používat pro destilát vyráběný z výhonků cukrové třtiny, zatímco v ČR a některých dalších středoevropských státech se vyrábí z melasového nebo obilního lihu s přídavkem aroma a barviv. Českým vyjednavačům se nepodařilo dohodnout s Bruselem na výjimce pro označení rum. Naproti tomu na Slovensku a v Maďarsku se tento název udrží až do roku 2006. Expedice lahví z výrobních skladů s označením rum může v ČR pokračovat do 30. června 2003 a na pultech se budou prodávat až do vyčerpání zásob. „Spotřebitelé tak dostanou ještě příští rok nápoj pod názvem Rum tuzemský,“ uvedl k tomu Josef Nejedlý, ředitel firmy Fruko-Schulz Jindřichův Hradec, která je s 27 000 hektolitry roční výroby druhým největším producentem rumu v České republice. V těchto dnech dala firma tisknout již nové etikety se značkou Tuzemák, na němž se členové Unie výrobců lihovin shodli. Značení Tuzemák bude samostatnou kategorií v prováděcí vyhlášce k zákonu o potravinách.
Stock jde vlastní cestou
Unie výrobců lihovin se pro nový název destilátu rozhodla proto, aby si výrobek mohl zachovat dosavadní parametry, za lepší řešení považuje nový název než změnu technologie. Rum vyráběný podle pravidel EU by byl o téměř třetinu dražší a měl jinou chuť. „Věříme, že si lidé na nový název zvyknou,“ předpokládá Nejedlý. Vzhledem k chuťové odlišnosti by nápoj vyráběný podle evropských norem nemuseli domácí spotřebitelé přijmout. Nápoj pod názvem Tuzemák bude mít zachované složení jako dosavadní rum, včetně 37,5 procenta alkoholu. To bude zaneseno ve vyhlášce. Problémy s vývozem výrobku pod novou značkou by neměly podle Nejedlého nastat, protože rum se spotřebovává především na tuzemském trhu, malé objemy směřují na Slovensko. Situace na trhu ale nebude jednoduchá, protože někteří výrobci, včetně největšího producenta lihovin v ČR - firmy Stock Plzeň, nebudou používat název Tuzemák. Ten je označením pro druh výrobku ve vyhlášce, ale jinak kromě názvu rum mohou producenti zvolit vlastní značku. Stock například zvolil nový název „Božkov tuzemský“. Firma také začala před dvěma roky vyrábět rum z cukrové třtiny. „Není to okrajová záležitost,“ upozornil mediální zástupce firmy Jiří Janoušek na to, že tento destilát se na českém trhu uchytil. Především jej barmani používají pro míchané nápoje. „Míchané nápoje jsou nyní světovým hitem, čisté lihoviny se téměř nepijí,“ dodává k tomu Janoušek.
Miliardy na daních odebírá nelegální obchod
Výrobcům rumu, kromě přechodu na nový název, komplikují život také nelegální producenti této lihoviny. „Černí výrobci ještě před několika lety prodávali ve stáncích nebo na tržištích, nyní prodávají legálně,“ upozornil Nejedlý na fakt, že v některých obchodních řetězcích se prodává rum pod 60 korun za půl litru, což je pod pásmem rentability. Jedná se o výrobu, při níž dochází k daňovým únikům. „Není to žádný člen Unie výrobců lihovin,“ poukázal Nejedlý na zdroje tohoto rumu. Podle jeho názoru je pochybný již rum s cenou pod 62 koruny. V České republice se ročně vyrobí 150 až 180 tisíc hektolitrů tuzemského rumu, celkové tržby z jeho prodeje představují 2,7 miliardy korun. Na prodeji lihovin se v ČR rum podílí asi čtvrtinou, po fernetu se společně s vodkou jedná o nejprodávanější lihovinu. Kromě zdaněných výrobků se na tuzemském trhu podle Unie výrobců lihovin ročně prodá až 20 milionů litrů nelegálních lihovin. Stát tak ročně podle prezidenta unie Vladimíra Steinera přichází o dvě až 2,5 miliardy korun. Podíl černého trhu na prodeji lihovin se odhaduje na pětinu. Za možné cesty daňových úniků unie označuje dovoz a pašování lihu, jeho nákup bez spotřební daně, nelegální výrobu lihovin, pěstitelské pálení a tzv. černé pálení. Výrobci alkoholu se proti jeho padělání brání jen stěží. Používají nevratné chráněné vzory lahví, speciální uzávěry, etikety s hologramy, nebo označují lahve neviditelnými inkousty. Další možností boje proti černému trhu je omezení stánkového prodeje. Lihoviny by se podle představitelů unie měly prodávat pouze v kamenných obchodech, v nichž je možné ke zboží dohledat dokumentaci.
Lihoviny zatíží nové daně
Další zatěžkávací zkouškou pro výrobce lihovin jsou změny v daňové politice státu. Podle návrhu novely zákona o spotřebních daních budou muset výrobci alkoholických nápojů zřídit tzv. daňové sklady, to znamená, že složí kauci ve výši dvoj až trojnásobku měsíčního odvodu spotřební daně. Podle názoru odborníků složit zálohy v řádu desítek milionů korun si může dovolit málokterý výrobce. Velcí producenti poskytnou kauci v maximální výši 60 milionů korun. Praxe by měla být podle návrhu novely taková, že výrobce složí kauci, dostane povolení k zřízení daňového skladu, které je administrativní záležitostí. Poté bude moci nakupovat líh bez daně a vyrábět z něj. Daňová povinnost vznikne expedicí výrobku. Bez daňového skladu by výrobci lihovin museli nakupovat líh již zdaněný. Novela také počítá se zvýšením daňové sazby z 234 na 265 korun za litr čistého lihu. Za půllitr běžné 40procentní lihoviny tak spotřebitelé zaplatí o osm korun více. Představitelé unie soudí, že se mimo jiné zvýší příliv levnějšího alkoholu ze Slovenska. Na Slovensku je daň 123 slovenské koruny, v přepočtu tedy 91 koruna. Pavel Dvořáček, generální ředitel a. s. Rudolf Jelínek, uvedl v této souvislosti příklad Polsko, v jehož příhraniční oblasti s ČR vzkvétal kvůli nízké spotřební dani na české straně čilý obchod s lihovinami. Polsko od 1. října snížilo spotřební daň na lihoviny, a tím obchod s nimi prakticky ustal.
Spotřeba alkoholu klesá
„Se zvýšením daně se ale její výběr sníží, protože s každým zdaněním klesla spotřeba lihovin,“ připomíná spolumajitel Fruka Vladislav Blecha. Spotřeba lihovin v loňském roce činila osm litrů na osobou, což znamenalo asi pětiprocentní pokles proti roku 2000. Někteří experti přitom poukazují na nesrovnalost mezi uvalením spotřební daně na lihoviny a nezdaněním vína nebo nízké daně u piva, kterých se vypije mnohem více. Vína se vloni vypilo 16 litrů na osobu a piva 160 litrů. Vláda má projednat novelu zákona o spotřebních daních do konce roku. Sazby daně se budou měnit k 1. dubnu 2003. Správu spotřebních daní mají podle novely převzít od finančních úřadů celní úřady. „Neděláme daňovou reformu, jsou to pouze návrhy pozvolných změn v daňové politice,“ uvedla nedávno v souvislosti s navrhovanými daňovými změnami Yvona Legierská, náměstkyně ministra financí. Podle jejího vyjádření se jedná pouze o malé změny ve stávajícím daňovém systému. Ministerstvo chce v rámci harmonizace s evropským právem zvýšit spotřební daně a DPH. Přesun řady služeb a zboží ze snížené pětiprocentní do základní sazby DPH 22 procent ministerstvo navrhuje až od data vstupu EU, který je plánován na květen roku 2004. Spotřební daně u cigaret a lihu mají vzrůst od 1. dubna 2003. Zároveň se má zkrátit odvod spotřební daně na 25. den po konci zdaňovacího období.
